Osobnosti Libochovic, Hausmann Jiří

30.10.1899 Praha + 7.1.1923 Praha

Soudní úředník, básník a prozaik, politický satirik a literární parodik, psal i pod  psudonymem Georges Dalmanites a Jegor Georges.

Hausmannuv vztah k Libochovicím byl spíše letmý, jeho matka byla Františka, rozená Brabcová, dcera A.Brabce ředitele cukrovaru Libochovice za dob Rakouska - Uherska. On sám by asi svůj vztah k městu pojmenoval jako věčné vzpomínky mládí. Totiž za dob studii se zdržoval převážně v Libochovicích, kde i hrál divadlo se studentským spolkem.

Poznámka: Studentský spolek „Oharka“ vznikla jako jeden z prvních v Libochovicích. Jeho vznik lze datovat do devadesátých letech 19. století, a působil jako volné sdružení posluchačů pražských vysokých škol, kteří se doma scházeli hlavně o prázdninách. Později se tomuto spolku říkalo „Oharka“, avšak oficiálně nesl jméno „Jana Evangelisty Purkyně“. (V Libochovicích totiž existoval ještě Krajanský spolek "Oharka" jenž nesl oficielně tento název). Pro své progresivní postoje se jeho členové dostávali občas do rozporu s úřady, jimiž opovrhovali.

Otec Jiřího Hausmanna, také Jiří, vystudoval v Praze vysokou školu právnickou a od roku 1890 působil v soudnictví převážně v Praze. Dlouhodobě zastával pozici prezidenta Vrchního zemského soudu v Praze. Na tuto funkci byl jmenován roku 1921. Předtím od roku 1918 působil jako rada Nejvyššího soudu a podílel se také na organizaci soudní moci na Slovensku. Od března do října 1926 zastával místo ministra spravedlnosti a zároveň ministra pro zásobování lidu v úřednické druhé vládě Jana Černého.

Jeho syn, spisovatel Jiří Hausmann po absolvování malostranského gymnázia musel v roce 1917 narukovat. Roku 1920 nastoupil praxi u okresního soudu v Praze, na Malé Straně, kde se připravoval na vědeckou dráhu národohospodáře.  Roku 1922 úspěšně ukončil právnická studia na Karlově univerzitě. Ještě téhož roku však onemocněl tuberkulózou a rok poté zemřel.

Napsal vlastně jen dvě knihy politických satir a román „Velkovýroba ctnosti“. Ale jako další menší díla lze uvést jeho epigramy, verše, povídky, které uveřejňoval v časopisech Česká demokracie, Český socialista, Šibeničky a Nebojsa. Napsal i několik písniček pro kabaret Červená sedma. Protože jako student psal i protirakouské verše, tak vzhledem k postavení svého otce je uveřejňoval pod pseudonymy Georges, Georges Jegor nebo Dalmanites. O jeho politickém zaměření by se dnes mohlo říci – umírněná levice, vzhledem k jeho kritice ranného kapitalismu. První epigram otiskl v časopise Národ, jehož redaktor O.Fischer ho, dá se říci, literárně vedl. Svými verši, epigramy a prózou navázal na havlíčkovskou tradici politické satiry.

Haussmannovým nejrozsáhlejším dílem je próza Velkovýroba ctnosti (1922). Román je umístěn na fiktivní ostrov Utopie, který je rozdělen na dva státy. Vynálezcům se podaří nalézt zdroj dobra. Je jím elektřině podobná substance, vyráběná z lidských mozků. Dva největší boháči, z nichž každý prakticky vlastní polovinu ostrova, postaví každý ve svém státě obrovský stroj na výrobu této koncentrované ctnosti. Stavby podobné Leydenským lahvím probouzejí v obyvatelích touhu po sebeobětování, lásku k vlasti a další podobné emoce. Celá věc má však háček: Náboje obou zdrojů ctnosti jsou opačné a mezi obyvateli států vznikne nesmiřitelná nenávist. Ta se projeví strašlivým válečným konfliktem. Válka zásobuje obě továrny stále dalším materiálem, a to zpětně stupňuje válečné šílenství. To je ukončeno až po totálním zničení celého ostrova a vzájemném vybití kondenzovaného dobra. Další fantastické příběhy se objevují v díle Divoké povídky (1922) po válce vydané v souboru Divoké verše a prózy (1963). Další vydání se jedna z jeho povídek dočkala v antologii Fantastický dekameron v roce 1987.

Jiří Haussmann je dodnes pokládán za druhého nejvýznamnějšího českého satirika 20. století po Jaroslavu Haškovi. Jeho vydávání v éře socialismu však bylo ovlivněno jeho převážně levicovým smyšlením. Jeho dílo bylo v posledním půlstoletí však částečně i klamně vykládáno, autor byl přiřazován k proletářské poezii a vydáván za následovníka bolševické říjnové revoluce. Bylo zatajováno, že ve skutečnosti měl pro revoluční básnění i posměch a napsal množství protikomunistických satir. (Pavel Pešta, vydavatelství Atlantis, 1999, Satirik převratu Jiří Hausman). Jako ukázku uvádím dva texty. Pokud se nad nimi zamyslíme, zjistíme, že obsahují jistou nadčasovost a i po skoro 100 letech lze najít v textu jistou všeobecnou platnost.

Jiří Haussmann - Meditace nerevoluční

Často, bože, vytryskne mi z oka slza díků:

U nás vůbec není tmářů ani zpátečníků,

všichni chtějí pro společnost vydati řád nový,

každý občan je tu tolik, tolik pokrokový!

Ovšem, nutno říci, pokrok jako pokrok není,

k tomu třeba pro publikum přidat vysvětlení:

K reformám se přistupovat nesmí rychle, prudce,

voliti se musí cesta mírné evoluce,

nutno postupovat ve všem volně, po etapách,

aby Etentně v tom nečpěl bolševický zápach:

například lze monarchii na šíji dát patu

(zvlášť když u nás pro ni není vhodných kandidátů),

možno také popřípadě zisky trochu zdanit –

před socializací však, bože, račiž lid svůj chránit!

Ta se musí omeziti nejvýš na ankety,

netřeba se rozčilovat, všechno přijde lety,

vhodnější je nový projekt raděj vydat rezi

než snad nějak vybočiti ze zákonných mezí!

Býti volnomyšlenkářem, demokratem sice,

ale přitom držet hezky na tradice,

šetřit vývoj historický, nedat mást se davy –

v tom tkví smysl budoucnosti, to je pokrok pravý!

- Hospodine, nelze dík mi vyjádřiti slovy

za to, že jsme všichni tolik, tolik pokrokoví …

Už v roce 1923 dokázal Jiří Haussmann krátce a jasně říct, že…

Krad starý Mates jako straka,
u bohatce, i u žebráka.
Pak, nerozmýšleje se dvakrát,
dal do pokladny vše, co nakrad.
A nápis zhotovil si na to:
Soukromé vlastnictví je svato!

 (Jiří Haussmann: Občanská válka. Melantrich 1923, str. 47)

Dílo:

·        1918 Píseň císaře Viléma leták s karikaturou Zdeňka Kratochvíla

·        1919 Zpěvy hanlivé. Jedná se o jeho prvotinu, sbírku satir, v nichž si autor bere na mušku rakousko-uherskou monarchii i lidskou malost.

·        1922 Velkovýroba ctnosti je satirickou sci-fi utopií   

·        1922 Divoké povídky, sbírka fejetonů, povídek, některé se SF náměty.

·        1923 Občanská válka : politické verše