Jak město nechce peníze.

Pokud se podíváme do hospodaření měst a městeček, zjistíme, že každé město potřebuje zoufale peníze nejen ke svému běžnému životu, ale hlavně ke svému rozvoji. A přesto Město Libochovice se chová, jako by tyto peníze nepotřebovaly. Jak je to možné? Jednoduše. Pokud mám nějaký pozemek, tak se ho snažím pronajmout tak, aby mi vydělával. Pokud tak neučiním, jsem potom buď mecenáš, nebo….. Pokud se podíváme na jednu malou část Libochovic a to severně od ulic Želivského, Žižkovy, Kaplířovy, Chelčického, Jeronýmovy zjistíme, že je zde mnoho plochy ať to jsou orné půdy, veřejné cesty, ostatní plochy, ostatní komunikace, které obhospodařuje někdo jiný, vykonává zde zemědělskou výrobní činnost a Městu za to neplatí ani korunu. To jsou ty ztracené peníze. Dále po vydání vyhlášky o pohybu psů na veřejnosti se dostáváme k dalšímu problému. Jak by bylo chovatelům psů, kdyby mohli využívat tyto plochy k proběhnutí svých miláčků, ale nemohou, jsou rozorány. Vyhláška: „Obecně závazná vyhláška č. 1/2014, kterou se upravují pravidla pro pohyb psů na veřejných prostranstvích“. Sice umožňuje na těchto plochách volný pohyb psů, ale fyzicky to není možné. Rádi by používali k venčení psů bez vodítka bývalou „Chotěšovskou pěšinu“, která je spojnicí mezi ulicí Želivského ulicí a bývalou sklárenskou skládkou. Dále bychom k venčení psů na vodítku mohli prozatím používat celou ulici Želivského, tak jak je plánována, s tím že touto ulicí se pohodlně dostanou na silnici směrem na Slatinu a pak na odbočku k bývalé „Rasovně“, ale i zde majitelé sousedních parcel cestu rozorávají. Jedná se v podstatě o tyto parcely patřící Městu:

494 / 107         Neplodná půda – ostatní plocha                           253 m2

476 / 4              Ostatní komunikace – ostatní plocha                     48 m2

494 / 106          Neplodná půda – ostatní plocha                           469 m2

495 / 4               Neplodná půda – ostatní plocha                              96 m2

515 / 19             Trvalý travní porost                                                426 m2

515 / 18             Trvalý travní porost                                                204 m2

532 / 1               Orná půda                                                                406 m2

1802 / 3             Ostatní komunikace                                                632 m²

532 / 1                Orná půda                                                                 406 m²

515 / 12              Orná půda                                                                 350 m²

Celkem                                                                                                3 290 m²

Součet, který činní skoro 3300 metrů čtverečný, už by nějaký ten výdělek přinesl, a to se jedná jen o malou část Libochovického katastru. Na jiných místech  katastru je ještě mnoho jiných cest, které jsou takto zneužívány. Jak je patrno, buďto ti co tyto prostory využívají platí řádně městu poplatky (jak je vidno z katastru, nejedná se vždy o pronájem orné půdy, ale i o zabrání prostor bývalé obecní cesty (neplodná půda, ostatní komunikace, ostatní plocha), takže by potom podléhali poplatkům plynoucím z vyhlášky č.2/2011 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství). V tom případě by Město vydělávalo, ale obávám se, že tomu tak není. Pokud by Město chtělo vrátit tyto plochy občanům, což by bylo správné, musela by vypovědět nájemní smlouvy. Pokud tyto prostory nemá nikdo v nájmu, bylo by třeba, aby Rada Města vyvinula tlak na ty, co tyto pozemky orbou zničili, aby pozemky vrátili. V obou případech je třeba vyvinout tlak na neoprávněné uživatele, aby vše uvedli do původního stavu. V obou případech by vydělali občané města. Ale zřejmě se město nechce dostat do sporu s těmi, co tyto pozemky využívají ku svému prospěchu.

Stručná historie Poplz

P o p l z e - Vznik jména je topický, podle povahy půdy. V Poplzích je značný svah s klouzavou půdou. Podle Kotta smeknutí, spád neboli sklouznutí půdy jmenovalo se "poplzka". Jungmann tvrdí, že v staročeštině sklouznutí říkalo se "poplznutí". V písemných památkách od roku 1336-1660 většinou uvádí se nynější tvar Poplze

Návrší „Viničky“ se zvedá nad jihovýchodním okrajem obce Poplze. Má tvar zploštělé ostrožny o ploše cca 7,5 hektaru. Bezpečné doklady osídleni jsou již z pozdní doby kamenné, V mladší a pozdní době bronzové (12. - 8. století př.n. I.) byl zde vyhlouben 14 m široký a 2 m hluboký příkop, na jehož vnitřní straně patrně stálo lehké opevnění - palisáda. Toto výšinné opevněné sídliště bylo, jak dokládají památky archeologické velmi hustě osídleno. Koncem 8. století př. n. I. opevněni zaniká a plocha je opuštěna. Ve starší době římské (2. stol. n. I.) sloužilo návrší jako pohřebiště. (Muzeum Litoměřice - zbytky opevnění Knovízské kultury, kosterní hroby z doby Římské)

Dnešními Poplzemi, ještě před osídlením vedla stezka k brodu přes Ohři, brodu se říkalo Maurach (pojmenování se zachovalo až do 16.století. Zřejmě podle jména to byla stezka cizích kupců, která vedla z Bavorska přes Libochovice k Baltu. Maurach je slovo arabského původu.

Poplze vznikla pravděpodobně na počátku 11.století. V místě čp. 1, asi stával poplužní dvůr, pozemkům se říkalo na Popluží, z čehož časem i mohlo vzniknout jméno Poplze.

 První majitelé byly zřejmě premonstráti z Tepelského kláštera v roce 1197. První písemná zmínka je kupní listině Zbyňka Zajíce z 23.1.1336

V místech dnešního mostu stával Poplzký mlýn, proti mlýnu libochovickému.

Další zmínka je v celních výměrech, kdy se od formanů vybíralo clo na obílí, které vezli do Libochovic. A to u celního kamene proti bývalému panskému dvoru.

Gruntovní kniha v roce 1560 uvádí 7 gruntů a 1 chalupu:

1.         Statek Vaňka Koktana

2.            Chalupa Lukše, ovčáka ze Mšeného

3.         Statek Valentýnů

4.         Statek Jana Škorničky koupený od Blažka

5.         Grunt Jakubův koupený od Kašpara v roce 1560

6.         Grunt Jíry Hulena koupený od Drábka

7.         Grunt Jana Svědíka

8.         Grunt Jírův

9.         Statek Brožův.

Nad Anenským mlýnem bývala kdysi osada Lhota, která vznikla nejspíše v 13. století; měla poplužní dvůr a 5 chalup. Patřívala za pánů z Hazmburka a náležela k panství v Budyni. Naposled je zmiňovaná osada Lhota dne 3. května 1613 - při prodeji budyňského statku p. Janu Zbyňkovi z Hazmburka. V říjnu r. 1631, když vtrhli Sasové do Čech táhli širokým pruhem od Loun až po Roudnici ku Praze. Při tom pálili všechny osady, vybíjeli lidi i dobytek, ničili při tom úrodu, zahrady i vinice. Vypálili také i osadu Lhotu až do základu, s dvorem i chalupami. Páni Šternberkové tuto osady již více neobnovili, pozemky přidělili, dosud ještě "na Lhotě" pojmenované, částečně ku dvoru v Brníkově, z části k dvoru nebo sousedům v Evani.

Po třicetileté válce měly Poplze pouze tři grunty, v roce 1713 řádil mor a v roce 1774 vály tak prudké větry až odvály všechnu ornici, v roce 1742 zanesli do našeho kraje Sasové Tyfus a hromadné hroby vojáků jsou pod Haznburkem a to asi 60, v Košticích asi 100, na poli mezi Radovesicemi a Chtěšovem asi 150 a v rokli nad Poplzemi na Salomince.

Obec trpěla často rozvodněním Ohře. Roku 1830 prorazil led zeď u panské zahrady. Za velké vody docházívalo často k nehodám a neštěstím. Za válek napoleonských byla nad Poplzemi postavena dělostřelecká baterie k uvítání Francouzů. Roku 1846 byly tu konány pokusy s dobýváním kamenného uhlí.

28.7.1824 tak velká voda,že dosahovala až 3m nad normální hladinou řeky.

V roce 1845 byla vybudována stará silnice z Poplz na Evaň.

 V roce 1866 byla zničena tajícími ledy tančírna, lidově nesla jméno Dupanda, tančírna byla  u mlýna postavená z prken dále nebyla obnovena.

 V roce 1869 byl prodán pozemek na stavbu tzv. Anenský  mlýna mlynáři Janu Štědrému z Libochovic. Poplzký mlýn u řeky se začal bourat v březnu 1874 (mlýn byl opraven po 30tiletých válkách Mikolášem Czapkem, a měl jej za to v nájmu, smlouva z 21.7.1691)

V roce byl 1908 vysvěcen křížek v polích u „Viniček“ u pole p.Zahálky

V roce byla zahájena 1925 parcelace velkostatku, na památku byl postaven pomník pozemkových reforem na cestě k Šebínu pod lípou, žulový kámen na němž je reliéfně proveden emblém zemědělství klasů se srpem, podle 20 haléřové mince.

V dobách konjunktury Anenský mlýn přeměněn na továrnu sodové vody a likérů, později na továrnu radiových příjmačů Radionku

1930 – elektrifikace

1936 založen spolek dobrovolných hasičů

1937 nový most do Libochovic, regulace Ohře a potoka který protéká Poplzemi

1.1.1981 proběhla Integrace obcí

 Místní názvy :

Na Lhotě – bývalá obec Lhota

Pod Esem – název vnikl po stavbě silnice do Brníkova

Viničná pole – bývalé vinice

Pole Na rybníku – vysušená soustava rybníků na severní straně obce

Kaple Pany Marie, jednoduchá, obdélníková s polocibulovou zvoničkou. Kaplička byla po roce 1989 opravena a 9. 9. 2000 znovu vysvěcena.

Pamětihodnosti:

Archeologické naleziště "Na Radlici"

Kaple Panny Marie z konce 18. století

Památník 1. pozemkové reformy z 20. let 20. století.

Osobnost: Jiří Mikula (nar. 1926) - grafik, ilustrátor, rektor VŠUP v Praze.