Kandidátní listina pro obecní volby v Libochovicích pro rok 2014

Ach těžký úkol, přetěžký najít těch 15 spravedlivých, je to na čtyři roky, a je tedy třeba obezřetně vybírat.

        
                strana                                kandidát                       věk                        

1       Strana zelených         1         Beneš Jaroslav Ing.                 67       

1       Strana zelených         2         Zeman Václav Ing.                  48       

1       Strana zelených         3         Bláhová Barbara Mgr.             40      

1       Strana zelených         4         Stránský Vojtěch Mgr.             33        

1       Strana zelených         5         Douša Martin Bc.                    31        

1       Strana zelených         6         Brixi Pavel                               44        

1       Strana zelených         7         Růzha Jiří                                 50        

1       Strana zelených         8         Zemanová Jitka                        48        

1       Strana zelených         9         Soukal Bedřich                         62         

1       Strana zelených         10         Dundr Marek                          21        

1       Strana zelených         11         Růžičková Renata                   41        

1       Strana zelených         12         Staněk Ondřej                        37        

1       Strana zelených         13         Werner Oldřich                       46        

1       Strana zelených         14         Davidová Jana                        55         

1       Strana zelených         15         Krček Petr Ing.                       50        

2       ČSSD.                        1         Křtěnová Alena Ing. et Bc.      53         

2       ČSSD                         2         Leník Jiří                                 29        

2       ČSSD                         3         Prošek Pavel                           50         

2       ČSSD                         4         Kristianová Eva                       60        

2       ČSSD                         5         Korous Antonín                       43        

2       ČSSD                         6         Dunaja Josef                            37         

2       ČSSD                         7         Točina Vladimír                        61        

2      ČSSD                          8         Lavko Pavel Ing.                      61         

2       ČSSD.                        9         Strejcová Kateřina                   33        

2       ČSSD                       10         Šafránek Petr                           70         

2       ČSSD.                      11         Dunajová Markéta                    25         

2       ČSSD                       12         Fröhlichová Václava                  61         

2       ČSSD                       13         Křivan Josef                              70        

2       ČSSD.                      14         Vyšinský František                     74         

2       ČSSD                       15         Krahulík Leoš                             43         

3        KSČM                      1         Švihnos Antonín                          58         

3        KSČM                      2         Niklová Helena                           65         

3        KSČM                      3         Eflerová Lucie                             32         

3        KSČM                      4         Nikl Petr                                     44         

3        KSČM                      5         Racková Stanislava                      66         

3        KSČM                      6         Dlouhý František                          73         

3        KSČM                      7         Hrzán Miloslav                             75         

3        KSČM                      8         Mráčková Jiřina                           52        

3        KSČM                      9         Vokřálová Anna                           75         

3        KSČM                    10         Patka Břetislav                             62        

3        KSČM                    11         Pavlovský Zdeněk                        59         

3        KSČM                    12         Pavlovská Eva                              55        

3        KSČM                    13         Vyšata Oldřich                              78       

3        KSČM                    14         Malá Zdeňka                                65        

3        KSČM                    15         Bartůněk Emil                               79    
Unie pro sport a zdraví (  UpSaZ )  

4        UpSaZ                        1         Vinkler Jindřich Ing.             45         

4        UpSaZ                        2         Stará Blanka Ing.                 45         

4        UpSaZ                        3         Bušková Jana MUDr.          38         

4       UpSaZ                         4         Zuna Petr                            51        

4        UpSaZ                        5         Fictum Jan Mgr.                  39         

4       UpSaZ                         6         Rezek Jiří                            39        

4        UpSaZ                        7         Hajný Josef                         39         

4       UpSaZ                         8         Havlíčková Zuzana Ing.       48         

4       UpSaZ                         9         Pikl Aleš                             39        

4       UpSaZ                       10         Bubnová Martina DiS.      39        

4        UpSaZ                      11         Vaňha Pavel                      31         

4        UpSaZ                      12         Štorová Eva Mgr.             50         

4        UpSaZ                      13         Řezníček Václav               44         

4        UpSaZ                      14         Anderlová Vladimíra         22        

4        UpSaZ                      15         Rytíř Jakub                        24        

5       TOP 09 a nezávislí         1         Holá Jana Ing.                           50         

5       TOP 09 a nezávislí         2         Ryšavý Jan Ing.                         39         

5       TOP 09 a nezávislí         3         Česal Ondřej Mgr.                    35         

5       TOP 09 a nezávislí         4         Bláha Milan                               37        

5       TOP 09 a nezávislí         5         Ryšavá Milena Ing.                    39         

5       TOP 09 a nezávislí         6         Mizera Jiří                                 35         

5       TOP 09 a nezávislí         7         Henzl Martin                             37         

5       TOP 09 a nezávislí         8         Brabcová Jana                          33        

5       TOP 09 a nezávislí         9         Zůna Miroslav Mgr.                   28         

5       TOP 09 a nezávislí         10         Soukalová Věra                      53         

5       TOP 09 a nezávislí         11         Česal Pavel                             64         

5       TOP 09 a nezávislí         12         Racek Tomáš                          43         

5       TOP 09 a nezávislí         13         Škorpová Marie Mgr.              67         

5       TOP 09 a nezávislí         14         Vesecký Radek                       39        

5       TOP 09 a nezávislí         15         Fišerová Blanka Mgr.              66         

Včera a dnes – Odborná škola pro ženská povolání O.Š.Ž.P.

Hrou osudu se do rukou představitelů města dostalo zajímavé tablo školy pro ženská povolání ročníku 1940 – 1943. Co to bylo za školu a jak vznikla? 

Včera - Na jaře v roce 1939 začíná městská rada usilovat o přeložení dvouleté obchodní školy z Roudnice do Libochovic. Tato škola měla být umístěna na nádvoří radnice v prvním patře, které bylo nově postaveno v roce 1933, jako školní místnosti pro obecnou školu. Tato úvaha a požadavky však Roudnice nebrala na vědomí, navíc o tuto školu začala usilovat i Budyně a pomlouvá v Roudnici, že si město Libochovice půjčuje u Budyně peníze, aby tento projekt mohlo zabezpečit a místnosti že jsou plné vojenského materiálu po mobilizaci. Celé se to snažilo napravit Obchodní Grémium v Libochovicích v čele s A.Voglem.  Nakonec místo Obchodní státní dvouleté školy, se podařilo prosadit městu u Ústřední matice školské zřízení "Soukromé odborné školy pro ženská povolání", kterou financovalo město.

Tato škola byla otevřena Ústřední školskou maticí k 1.9.1940. Byla umístěna do prostor po bývalé obecné škole, v zástavbě bočního traktu radnice, v prvním patře (dnešní policie). Prostory zahrnovaly 3 učebny a dvě menší místnosti. Část školy byla také umístěna v přízemí.

Podmínky Matice pro zřízení školy:

•      Propůjčiti tuto budovu zdarma pro odbornou školu
•      Provést veškeré vnitřní adaptace
•      Upravit a propůjčit zdarma byt pro školníka
•      Zařídit školní kuchyni včetně sporáku
•      Hradit z městských prostředků otop, osvětlení, spotřebu energii a vody
•      Personální náklady a pomůcky bude hradit Matice
•      Město provede přestavbu bývalé vojenské kuchyně ve dvoře radnice postavené v roce 1938 na prádelnu

Neuplynul však ani rok a Ústřední matice tvrdě na městu požaduje zlepšení podmínek pro tuto školu, a žádá adaptaci budovy, zřízení kuchyně, šatny, jídelny a jejich vybavení. Dále požaduje, aby město pronajalo zasedací síň, rozdělilo ji heraklitovou přepážkou tak, že vzniknou dvě třídy, zároveň také požaduje zřízení samostatného WC.

V roce 1941 začne tedy Město tlačit na knihovní radu, aby byla knihovna v důsledku rozšíření rodinné školy přemístěna do prvního poschodí radnice, vedle zasedací místnosti zastupitelstva. Knihovní rada se tomuto postupu brání, s odůvodněním, že ona místnost nemá okno, kamna a není možnost do ní umístnit veškerý inventář a navíc, Město jako zřizovatel knihovny ze zákona je povinno zařídit takové podmínky, aby knihovna mohla sloužit široké veřejnosti. Jenže město se dostalo do složité situace, buďto zachová rodinnou školu a vystěhuje muzeum a přestěhuje knihovnu, nebo nebude škola. Nakonec celou situaci řeší tak, že muzeum vystěhuje do beden pod zámek, knihovnu přemístí do oné tmavé místnosti. 

V roce 1942 však vedení školy konstatuje, že pro velký zájem bude nutno rozšířit tuto školu o dvě třídy a obrací se na město, jako na svého zřizovatele o přidělení dalších místností. A tak v roce 1942 zajišťuje starosta Města v domě čp.352, majitel Králíček  sál restaurace (kde dříve byla rozdělovna jatečního dobytka na městských jatkách) pro umístění učebny odborné rodinné školy v Libochovicích. Roční nájem činil 2500,-K mimo úklid a otop.

Protože situace je dále neúnosná tak na rok 1944 je plánovaná přestavba, ke které však nedošlo pro politickou situaci nedošlo. Po roce 1945 je přípisem Ministerstva školství z 23.8.1945 vydáno povolení k pokračování vyučování na této škole, které bylo přerušeno okupací, zároveň jmenuje novou ředitelku školy Zdenku Hubertovou. MNV se tedy 13.12.1945 usnesl o znovu zřízení Školy pro ženská povolání ve své režii. 

Tuto školu však v podstatě zpravovalo administrativní kuratorium. Protože Odborná škola pro ženská povolání, měla nadále učebny v prvním patře nádvorní budovy radnice, které nárokuje školka, takže v září 1947 (kdy tyto prostory nakonec školka získala), se  škola vystěhovala a své učebny měla nadále porůznu ve městě, a to v prostorách Okresní péče o mládež v Libochovicích, Purkyňově měšťanské škole, Městské mateřské škole. Purkyňova měšťanská škola pro tyto učebny urgentně žádá nábytek, který však nedostala. Tato škola po roce 1947 dostává nový název „Rodinná škola“. V roce 1947 v létě jedná ředitelka školy Hubertová (zástupkyně Maxová) s MNV o přidělení nábytku pro školu z inventáře konfiskovaného nábytku. Město na jednu stranu si tuto školu nutilo, na druhou stranu byly obrovské potíže s investicemi a financemi, které spolu se školou učňovskou spolykaly přes polovinu rozpočtu města, protože příspěvky od ministerstev nepřicházely a školy byly majetkem města, které bylo jejich zřizovatelem. Navíc rozpočtový schodek dosahoval dalších 90tisíc Kč, protože nebyly převedeny dotace z rozpočtu MNV pro školu. Protože MNV nemá nadále možnost získat prostředky odjinud, dochází tak v červenci 1947 k jednání o zrušení školy. Při  intervenci, protože situace s finančními prostředky se dále horší, předsedy Troníčka na Ministerstvu na sklonku jara 1947 za školu pro ženská povolání o dotace  tak, aby město si mohlo ulehčit v rozpočtu, mu bylo sděleno, že Učňovská škola včetně školy pro ženská povolání jsou v žalostném stavu, dotace tudíž nebudou. Navíc hrozí s novým školním rokem nedostatek žáků, takže se Město rozhoduje o tom, že Učňovská škola bude likvidována a Škola pro ženská povolání bude ve školním roce 1947/48 dána do klidu. Po uplynutí tohoto období se uvidí, zda bude nějaký zájem o tuto školu. Pak teprve bude ministerstvo uvažovat o prodloužení činnosti této školy ovšem za předpokladu, že Město uvede do pořádku jak v budově po stránce všech předpisů včetně hygienických, tak i udrží pořádek v okolí školy. Škola oficiálně zanikla k 1.9.1947 a její zbytky byly převedeny do Lovosic. Na zániku školy se nepodílel pouze MNV, který se domníval že školu ufinancuje, ale i celkový nezájem podnikatelů a pravděpodobně i politická situace, přestože vlastně škola vychovávala budoucí pokračovatelky živností v Libochovicích.

Dnes - Po roce 1989 na tradici této školy navazuje zřízená Rodinná škola. A popravdě je nutno podotknout, že se stejným osudem. Nikdo se z minulých chyb nepoučil a názor, že takové maloměsto jako Libochovice, by mohlo finančně udržet takovéto zařízení se opětně potvrdil.

Čtenářům předkládám Fotografii table ročníku 1940 – 1943 a doufám že nám pomohou jednotlivým postavám přidělit i jména.

Osobnosti Libochovic - Karel Misař

Karel Misař

spisovatel, beletrista, redaktor, vychovatel, učitel a dramaturg

Narozen 30. září 1934 v Ploskovice – Zemřel 6. dubna 1991 v Praze

Karel Misař se s malebným maloměstečkem Libochovice prolnul vlastně jen krátce, přesto to bylo pro jeho budoucí dráhu zřejmě osudové dotknutí. Otec byl kovář na statku v Ploskovicích, matka zemědělská dělnice. Přesto jejich synovi Karlovi nechybělo nadání pro studium. Úspěšně zakončil svá studia maturitou v roce 1953 na Pedagogickém gymnáziu v Praze, a po ukončení studii působí jako učitel na základní škole v Libochovicích (1960 – 1962) a Třebenicích. V Libochovicích je inspirován různými svéráznými postavami a ději a vytváří svoji prvotinu „U nás je klid“ (vydáno v roce 1964).

V roce 1962 odchází do Prahy, kde je rok zaměstnán jako vychovatel v Ústavu pro výchovu narušené mládeže. Od roku 1963 se stává redaktorem Československého rozhlasu, zvláště pak v pořadech pro mládež. Karel Misař se také stal spoluzakladatelem legendárního Mikrofóra. V roce 1966 je zaměstnán jako redaktor v časopise Plamen (Měsíčník pro literaturu, umění a život vydával Svaz československých spisovatelů od 1960 v nakladatelství Čs. spisovatel). Od 1970 byl redaktorem Tvorby (Kulturněpolitický týdeník hlásící se ke svým stejnojmenným předchůdcům. Vydávalo jej Rudé právo - původně vydavatelství ÚV KSČ), a od roku 1974 je dramaturgem Filmového studia Barrandov. V letech 1977–78 se opět vrací do časopisu Tvorba, aby se vrátil ke svým původním začátkům, opustil krátké články a dramaturgii a stává se spisovatelem z povolání. Mimo působení v různých funkcích v letech 1966 až 1978 přispíval do časopisů a novin: Kultura, Literární noviny, Kulturní tvorba, Host do domu, Sešity pro mladou literaturu, Plamen, Rudé právo, Literární měsíčník aj.

Podle jeho knih byl vytvořen scénář k filmům Pasťák (1968, premiéra 1990, režisér Hynek Bočan) a Poslední vlak (1982, režisér Július Matula, podle románu Periferie).

Jak již jsem se zmínil jeho první knihou byl soubor krátkých próz vydaných pod názvem „U nás je klid“. V těchto prózách je zachycen život různých postav a vztah mezi nimi na maloměstě. Všechny náměty byly převzaty z jeho dvouletého působení v Libochovicích. Setkáme se zde s osobami nějakým způsobem vyjímečnými, kupříkladu pánové Růžička, doktor Neubayer, doktor Kříž, Mach, popsán je také tehdejší učitelský sbor. Tento popis byl natolik trefný a jemně ironizující, že došlo až k nečekané cenzuře. Po vydání této knížky, zakázala tehdejší ředitelka školy paní Šimková relací ve školním rozhlase veškerou distribuci a četbu této knihy. Dokonce byla tato kniha dočasně stažena z Městské knihovny. Bohužel, jak to bývá, reakce byla naprosto opačná, i ten kdo nikdy nic nečetl, si knížku se zájmem přečetl. Za jeho působení v Libochovicích, jsem měl to štěstí, že mne vyučoval po dva roky jako učitel Biologie. Pověstné bylo jeho známkování, jednička přes celou stránku Žákovské knížky, trojka mrňavá, horší známku snad ani nedal. Zajímavé bylo také jedno podzimní cvičení CO, kdy jednotlivé třídy pod vedením učitelů se měly dostavit na určené místo a plnit brané úkoly. Nám byl přidělen pan učitel Misař. Když jsme se ho do hodiny od určité doby nedočkali, došli jsme si pro něj domů, kde pokojně spal. Přesto se oblékl a na místo plnění braných úkolů šel s námi opékat buřty na Hazmburk, za což asi dostal ostrou výtku od vedení školy.

Další jeho tvorba próza Pasťák zúročila jeho zkušenost jako vychovatele v ústavu pro mládež, která překročila dobová tematická tabu tím, že zachytila autorovy zážitky z domova narušené a nonkonformní mládeže. Vlastně celé jeho dílo je zaměřeno převážně na život mladých lidí a vyznačuje se syrovou dokumentární strohostí, ale také jistým pochopením pro záporného hrdinu a hlavně ironickým nadhledem.

Další tvorba Wikipedie:

Autobiografičnost, suchá střízlivost výrazu připomínající reportážní styl charakterizuje i dvojici Misařových generačních románů (Periferie a Plavba na stéble trávy). Oba nesou stopy norem kladených na „angažovanou“ literaturu během 70. a 80. let. První z nich, zachycující situaci lidí, kteří vstupovali do života v 50. letech, je silně ovlivněn apriorním třídním hlediskem. Normalizační perspektiva však poznamenala i Misařův druhý román, pokus evokovat atmosféru 60. let, respektive příznaky toho, co autor interpretuje jako postupně sílící společenskou „krizi“.

Úryvek z jedné povídky z knížky „U nás je klid“, povídka má název „Jednu Plzeň pro pana Růžičku“ : Máme krásnou hospodu, vcházíme do ní z náměstí. Když pan Krása od Veřejné bezpečnosti ohlásí o půlnoci zavírací hodinu, vypije při tom svou kávu a sodu. Někdy se nám nechce domů, a to jdeme do zámku. Mineme pumpu, pomník slavného rodáka, postojíme u kašny, tvořené velikou rybou, z jejíchž nozder crčí voda, a díváme se na veliké stříbrné kapky. Jsou stříbrné, protože i měsíc je stříbrný a lampa u vchodu do zámku je také stříbrná. Pak si každý u té kašny nabere hrst písku a vylezeme na balkón. Písek házíme, na okno, aby nás uslyšel pan Pacovský, který je básník a dlouho do noci píše básně, ale nikomu je nedává číst. Pan Pacovský je v zámku správcem. Otevře nám okno a my tam vlezeme jeden po druhém. Doktor Neubayer, doktor Kříž, pan Mach, který je vedoucím v té krásné hospodě, pan Ptáček, kapelník, a pak ještě někdo, kdo se k nám přidá. Přidával se k nám pan Růžička, ale už se nepřidá……..

BIBLIOGRAFIE

·        Prózy a práce o literatuře

·        U nás je klid - 1964

·        Pasťák - 1969

·        Periferie – 1977

·        Plavba na stéble trávy - R 1986

Smutek a naděje románu – 1987 (s M. Pohorským

Osobnosti Libochovic - JUDr.Hrnčíř Václav

JUDr.Hrnčíř Václav

Narozen 9.5.1899 v Libochovicích

Působil v oblasti Dobřichovicka, Radotína jako politik územního formátu, zaměstnán ve funkci vedoucího úředníka Živnobanky. Od roku 1940 do roku 1946 je veden jako kronikář obce Radotín. Dotazoval jsem se Letopisové komise v Praze Radotíně, ale i tam mi nebyli schopni poskytnout jakékoliv údaje, protože zápisy se nedochovaly, z důvodů výnosu 129.247/40 z 21.10.1940, kdy bylo Německou mocí zakázáno vést kroniky. Bohužel nezanechal ani žádné poznámky pro budoucí zápisy. I za tak malou informaci je třeba poděkovat pani Andree Gruberové, kronikářce MČ Praha – Radotín za snahu a čas který mi poskytla.