Libochovické fotografie 1

Úvaha o Libochovicích v srpnu 2007

Po stránce kulturní

Léto jako vždy je poněkud slabé, v červenci a srpnu nejsou skoro žádné akce, a také proč. Návštěvnost by byla mizerná. Srpen to je něco jiného – téma pouť. Je to zvláštní tradice pouti v Libochovicích sahá do roku 1740. Když v roce 1740 strhnul vítr střechu nad kostnici u kostela Všech svatých, a 8. července, na sv. Kiliána v roce 1742 zasáhlo Libochovice silné krupobití, vznikl vlastně v tomto roce zárodek poutě, a to tak, že začalo chodit děkovné procesí první neděli po sv.Vavřinci z hlavního kostela Všech svatých do kostela sv. Vavřince. Je také možné, že to bylo zádušní procesí za zemřelé Sasy v roce 1742. Ze Sasů, kteří v Libochovicích byli roku 1742, velmi mnoho zemřelo na tak zvanou horkou nemoc (tyfus). Někteří jsou pochováni v Křesíně, dva v Klepým, evangelíci pod Házmburkem u bývalých vinic, a sice na západní straně asi 60 vojáků, okolo Koštic více jak 100, okolo hřbitova sv. Vavřince jich leží mnoho u Božích muk podle cesty, na hřbitově byli pochováni dva. Také byli pochovávání za Radovesicemi, tam kde se dělí cesta do Chotěšova a Budyně, a potom u bývalých panských stodol. Nikdy se tuto tradici nepodařilo vymítit, je pravdou že křesťanské tradice přešli pomalu na komerční základ a po vpádu Vietnamců se stala z poutě druhá Ředhošť. Je ale také pravdou, že tolik atrakcí jako na libochovické pouti je málo kde. Další tradicí, která vznikla po roce 1989 je květinová šou na zámku pořádaná květinářstvím Annete, p.Břečkovou. Další tradice vznikla zhruba před 50 lety, a to tradice chovatelských výstav. Je zajímavé, že komerční vrcholy poutí , tak jak je známe dnes byly poznamenány roky 1968 a po roce 1989.

Po stránce politické

Nic moc. Radnice odstranila tajemníka dosadila nového, a je to znát. To co starý nemohl prosadit, nový prosazuje lehce, čím to asi je? Poplatky, organizace atd. Jen by Libochovicím prospělo lepší poměrové zastoupení v zastupitelstvu. Početní převaha si pak dělá co chce a nelze ji zastavit. Někdy je to k dobrému, bohužel někdy i k špatnému. Podzim po prázdninách možná bude zajímavější.

Sport

Také nic moc, nějaký ten fotbal a pak páni tenisté ve své separaci horních 10000tisíc, prostě hraní na bohatou honoraci. Páni tenisti se svým kloubem a hospodou, jestli pak je legální? Ale to nikoho nezajímá.

Pořádek, drogy

V této stránce libochovické současnosti je to zlé. Narkomani si prodávají své dávky na veřejnosti, policie nečině přihlíží s tvrzením, my nejsme narkobrigáda. Řidiči si dělají co chtějí, policie raději nic nevidí, s tvrzením že není dopravní policie. Tak nevím proč tady vůbec je. Za první republiky tu byli tři četníci a svými pochůzkami nadělali daleko více práce a pořádek jakž takž udrželi, dnes raději nikdo nikde není a po příchodu na služebnu z lístku zjistíte že si máte zavolat jinam. Jistě, zloděj počká, je slušný.

Školy

Základní škola ještě jde (učitelům stejně nezávidím výchovu dnešních pubescentů), na vyšší úrovní je škola umělecká v nových prostorách. Střední odborná škola je na dvě věci. Aby mohla fungovat musí mít žáky, pak jsou dotace., tak k čemu nechávat propadat. Ať si každý udělá maturu, i když úroveň dosahuje s bídou učňovské školy, ale je to kus, tak co.

Glosa k počátku Libochovic

Tak vida, Lubochovicové, mně by spíše vyhovovalo "libě si hovíce", to by tak odpovídalo některým obdobím, kdy byla radnice obsazena těmi, kteří "libě chodíce" raději nic neviděli, snad jediná vyjímka byla výplatní páska.Odkud vlastně přišel ten Lubochovic a co se mu tady tak líbilo. Hospoda žádná, noclehárna v nedohlednu, jen snad ten brod. Byl to jistě přemýšlivý člověk, řekl si, posadím se tady a budu vybírat. Určitě se dá i předpokládat, že v rozptýlené vsi byly taky nějaké rozptýlené panny, takže…

A asi vybíral dost dlouho, když tu rozptýlenou ves seskupil a postavil si určitě nějaký ten rodinný domeček. A kdo to financoval? No úplatky asi ještě nebyly tak rozmohlé tak asi ty cizí kupci, ty asi pořádně natáhl, hold chtěli do Bavorska, tak platili. No a v té době jak se sešlo pár sousedů, postavili si kostel, aby bylo kde rozjímat. A už to začalo, kostel, hospoda, tvrz a už tu byli páni z Klapého, a už se prodávala tu polnost, tu louka, tu vesnice až to nakonec koupili všechno Lichtenburkové. Kam se asi poděl chudák Lubochovic? Kdepak je jeho úmrtní dům, vždyť by to byla úžasná turistická atrakce. Není a tak nejsou i tůristi.

Vznik Libochovic do roku 1300

Jak již samo jméno ukazuje,původ města spadá do dob velmi dávných. Podle Jirečka, Miklošiče, Palackého, Vocela aj. pocházejí jména měst, utvořená v množném čísle koncovkou -ice od jmen rodu které v nejstarších dobách přišly do naší země a zřídily si zde svá sídla.

Byla to sídla Bohušoviců, Lubochoviců, Lutomírců apod., jejichž předkové se jmenovali Bohušové, Lubochové, Lutomírové, z čehož pak vzniklo pojmenování dědin Bohušovice, Lubochovice (později Libochovice) a Lutomírice (později Litoměřice).

Podle popelnic, bronzových ozdob a jiných starožitných památek nalezených v blízkosti Libochovic i v městě při kopání základu bylo prokázáno, že Libochovice byly osídleny již v dávných dobách Markomany a Bóji.

Místní kronikáři tvrdívají, že bylo odvozeno od "libě si hovíce" nebo "libě chodíce". Podle jiných pramenů však prý město dostalo své jméno podle rodu Lubochů, jenž pocházel z kmene Ljubochovanů (však se také říkávalo Ljubochovici) a ostatní úvahy o libém chození či polehávání jsou prý naivní a zcela mylné.

Původně rozptýlená ves, která vyrostla při brodu přes řeku Ohři jako určitá protiváha budyňskému královskému panství, je uváděna již roku 1282. Z té doby však mnoho dokladů neexistuje. Roku 1335 prodal král Jan Lucemburský hrad Hazmburk-Klapý i přilehlou ves a městečko Libochovice s tvrzí a s vesnicemi Radovesice, Lhota a Poplze panu Zbyňku Zajíci z Valdeka. V příslušné listině jsou Libochovice označeny jako "oppidum" neboli městečko, jehož součástí byla "munitio", tedy tvrz. Třebaže Libochovice neležely na některé z tehdy důležitých obchodních cest, měly svůj význam pro spojení podél řeky Ohři i při plavbě přímo po řece. Dnešními Poplzemi, (ještě před osídlením obce) vedla stezka k brodu přes Ohři, brodu se říkalo Maurach (pojmenování se zachovalo až do 16.století. Zřejmě podle jména to byla stezka cizích kupců, která vedla z Bavorska přes Libochovice k Baltu. Maurach je slovo arabského původu.

V té době již zde stál farní kostel. Jinak jeho dějiny úzce souvisí s dějinami blízkého hradu Klepu, později Hazmburku.

Roku 1292 dostaly Libochovice, náležející v té době Lichtmburkům magdeburské právo a byly jim stanoveny platy z pozemků, což v souvislosti s dalším vývojem lze vyložit tak, že se staly městečkem.