čtvrtek 2. června 2016

Stručná historie Koštic n.O.

Jméno obce zřejmě pochází od jména rodu -  Koštici. Jiné výklady: Název napovídá, že šlo o osadu lidí jakéhosi Kosti, nebo také název obce vychází ze staročeského osobního jména Košek. V Košticích byly nalezeny doklady osídlení v pravěku. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1373, kdy Kunc z Koštic obdržel od Zacha, pražského kramáře, 10 kop grošů jako náhradu škody. V manuále z roku 1660 se uvádí Kossticze.  Ve 12. století se ves stala majetkem kláštera benediktinek v Teplicích. V dobách husitských válek se obce zmocnil hejtman Jakoubek z Vřesovic, v jehož rodu zůstala až do r. 1540.  a teprve v XVI. století se dostala do světských rukou. Koštická tvr byla pravděpodobně postavena v na počátku 16.století, v té době patřily Koštice Litvínovi z Klinštejna a pak jeho dceři Vracce. Roku 1545 ji prodal Volf z Vřesovic Koštice Jindřichu Hrobčickému z Hrobčic. Ten prodává polovinu Koštic Bernartovi od Stříbrné růže, který tvrz opravil a dostavěl.




Druhá polovina byla prodána Lidmile z Police.Obě poloviny kupuje v (první 1548 a druhou 1569)  Jeroným Hrobčický z Hrobčic a jeho syn, rovněž Jeroným ji směnil v roce 1589 s Anselmem Štausdorfem o to Koštice za Hartenstein, Tašovice, Tešetice a Buchov. Ale Koštice se mu nelíbily a vyměnil je za Hlubany u Podbořan od Jana Štampacha ze Štampachu (v roce 1602). Jan starší Štampach rytíř ze Štampachu na Koštici, Semči a Děčanech, zemřel v čase stavovské vzpoury. Roku 1623 zkonfiskovala majetek královská komora a předala ho v roce 1625 císařskému plukovníku Janu hraběti z Aldringen za 35.775 kop míš. grošů. Anna Marie Gielisora z Aldringen obdržela Koštice a vdala se za Jana Tomáše Brisigela, plukovníka, který zemřel roku 1652 a byl pochován v křesínském kostele. (Náhrobní kámen s latinským nápisem.) Roku 1654 byla majitelkou Koštic Anna Kellermanová. Statku Koštice se ujali synové Tomáše Brisigela. Roku 1689 koupil Koštice Jan Kašpar Proj z Geiselberka. Avšak nedlouho potom koupili Koštice Lobkovicové a připojili ji k Libčevsi.  V 18. století byla více než polovina obyvatel německé národnosti a v kostele se kázalo napůl česky a napůl německy. Ti pak drželi statek až do pozemkové reformy v roce 1925, kdy byly zdejší majetky v rámci přerozdělování zemědělské půdy Lobkovicům zkonfiskovány. Dnes jsou Koštice střediskovou obcí, mající pod svou správou tři menší obce - Vojnice, Vojničky a Želevice.
Ve dvoře, kdysi panském, je bývalá tvrz, renesanční budova (nyní sýpka) s rozsáhlými sklepy a velkou síní. Při obci jsou kulturní vrstvy se střepy a úlomky mlatů. V t. zv. teplické opuce u Ohře jsou četné zkameněliny. V obci bývala trojtřídní škola, lidová škola hospodářská, automatický mlýn Josefa K. Orta.

Kostel svatého Antonína Paduánského



 

Kostel sv. Antonína Paduánského pochází z roku 1751. Roku 1787  při něm byla zřízena lokalie, která byla roku 1856 povýšena na faru. Je pozdně barokní, jednolodní, obdélníkový, s vyhloubenými nárožími přecházejícími do obdélníkového, trojboce ukončeného presbytáře, po jehož stranách jsou sakristie a oratoř; v západním průčelí je nízká předsíň. Na bočních fasádách jsou pilastry, polokruhově zakončené a oválná okna, sakristie a kaple s obdélníkovými vchody a lizénovými rámci. V hlavním průčelí dvojice nárožních pilastrů, v ose nad předsíní oválný výklenek s kamenným barokním poprsím sv. Antonína Paduánského, nad římsou volutový lichoběžníkový štít. Presbytář s pilastry sklenutě valené; jižní stěna otevřena v celé šíři polokruhovým obloukem do plochostropé oratoře. Loď je kryta stropem s fabionem a štukovým rámcem, na bočních stěnách velké polokruhově zakončené slepé arkády s pilastry na pilířích a s okny v ose. Dřevěná kruchta na dvou osmibokých sloupcích vpředu, v zadní části oblý sloup, který je protějškem zděného schodiště na kruchtu. Předsíň a sakristie je plochostropá.

Zařízení:

Hlavní oltář z r. 1752 rokokový se současným obrazem sv. Antonína Paduánského a sochami sv. Václava a sv. Víta na bočních brankách a s rokokovými andílky a relikviáři.
Boční oltář je z poloviny 18. stol.. rokokovým s obrazem Uvedení P. Marie do chrámu a sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa a obrazem Čtrnácti sv. pomocníků v nástavci.
Kazatelna i zpovědnice je zdobená rokokovými andílky z poloviny 18. století a  obrazem Krista před veleknězem z 1. poloviny 18. století, krucifix lidové baroko, dřevěná klasicistní křtitelnice z roku 1787 a 2 rokokové konzoly.

Další památky:

  •  Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na návsi byla podle německého nápisu postavena roku 1729, barokní na soklu reliéf klečící královny Žofie.
  • Kaple - z 19. století výklenková s čabrakovými pilastry.
  • Sloup se sv. Vavřincem z konce 18. století
  • Ortův mlýn se starobylou tradicí (existující od r. 1818)
  • Stará tvrz u panského dvora zanikla na počátku 20. století. 

Kamenné kříže