Libochovice a podvodníci

Co by to bylo za město, kdyby se v něm neobjevil podvodník. Sice neprodával libochovický zámek, jako geniální podvodník Josef "Harry" Jelínek, jenž prodal i hrad Karlštejn, ale podařilo se mu napálit místní zastupitelstvo stejně elegantně jako jeho věhlasnému kolegovi.

Jmenoval se Iřička. Tedy ne, že by to bylo jeho pravé jméno, ale bylo to jméno reprezentativní. Promptně založil firmu Ing.Žák&Iřička, akciová společnost, výroba elektrických strojů pro dráhy, auta atd. Na ustavující schůzi, která se konala 5.května 1931 dokázal svolat zástupce čsl.vlády, zástupce cizích států, ministerstev a zástupce města Libochovic. A právě o ty mu především šlo. Na této schůzi docílil závazku k úpisu akcií městem, protože jak zdůraznil: „Potřeba je kapitálu na výkup pozemků, stavbu a pronájem budov k rozjetí výroby již předem zajištěného odbytu výrobků.“ Dále nabídl ke koupi městu své patenty (ty pochopitelně byly všechny falšované), tak aby město mělo záruky výroby. Vše bylo na dobré cestě, úpis akcii byl schválen městskou radou, nákup licencí taktéž, kdyby. Ano to osudné kdyby. Dnes již nelze bezpečně říci, kdo z městské rady se dozvěděl o pravdě kolem firmy Ing.Žák&Iřička a.s., ale následky pro pana Iřičku byly katastrofální.

Nebyl to pán Iřička velkopodnikatel, ale Bohumil Jiřička, holič, narozen 24.9.1887 v Chocni, několikrát trestaný podvodník. Rada se tomuto „podnikateli“ odvděčila za jeho pomoc vyvést z městské kasy několik stotisíc velice tvrdě. Na své schůzi v roce 1933 vypověděla pana Jiřičku z celého území obce Libochovice, a zakázala mu jakýkoliv pobyt v obci. Jako hlavní důvod však nebyl uváděn podvod, ale cituji: „Protože při domnělém zakládání akc.společnosti Ing.Žák&Iřička, jste soustavným způsobem uváděl obecní zastupitelstvo města a je funkcionáře v posměch a nevážnost občanstva ….“. Dále si pán Jiřička pěkně zavařil tím, že sliboval stav manželský (ač sám již ženat) jisté vdově v Libochovicích a kazil (podle rady) mravní výchovu jejího nezletilého dítka, - podrobnosti není třeba uvádět. Libochovice však nebyly sami, jako dobří „partneři“ se zachovali i někteří zastupitelé v jiných menší městech.

Tento podvodník však nebyl jediný, kdo tak krásně vymyslel plán jak lacino přijít k majetku. Netrvalo dlouho a v roce 1935 se objevuje jistý Bedřich Šťastný, který zde vystupoval jako žurnalista a agitátor. Jeho dobrý kšeft spočíval v tom, že založil tzv. deputaci spotřebitelů elektrického proudu v Libochovicích. Jednal s Herbersteinskou elektrárnou jménem spotřebitelů a to hlavně z dělnických vrstev, hlavně dělníků pracujících ve sklárně. Jeho taktika spočívala v tom, že nabádal občany, aby se bouřili pro vysokou cenu proudu, a on jako zástupce, pochopitelně za úplatu, což byl základ tohoto kšeftu, bude jednat o snížení plateb. Pokud by zůstal pouze u tohoto, nic by se nedělo. Jeho problémem byla nenasytnost. Začal se vydávat za úředníka obce, a z této pozice jednal s elektrárenským svazem. A kdyby jen to, protože jednání nepostupovala dost rychle, z úředníka se stal tajemníkem města a to bylo i pro radu obce přiliž. A co následovalo? 4.září 1935 vyhostila rada města Bedřicha Šťastného z obvodu obce. Místní organizace KSČ však toto jednání považovala za útok proti dělnictvu arogantními městskými zastupitely a začala pořádat petici za zrušení usnesení města. Doslovně je v ní uvedeno cituji: „Občan Bedřich Šťastný byl trestán za činy, kterém byly v souvislosti s bojem proti fašismu a za navázání přátelských styků s Ruskem. Považujeme návrh na jeho vyhoštění za provokaci a persekuční čin, původce tohoto návrhu poženeme k zodpovědnosti. Neopovažujte se sáhnouti k rakouskému pronásledování zastánců pracujícího lidu!“ Protest podepsalo 187 občanů, úspěch dobré agitace.

A kdo to byl pán Šťastný skutečně? Narodil se 1.prosince 1893 v Klech u Mělníka, kde působil jako zahradník, později komunistický agitátor. Pravda byl trestán, jenže výpis z trestního rejstříku je velice bohatý. 19 trestů za podvody od 1 měsíce do několika let. Jakmile tato skutečnost vešla v Libochovicích ve známost, podpisy pod peticí byly odvolávány, a pouze pan František Mašek, coby vedoucí partaje, dál hájí práva agitátora, i když ostatní v předsednictvu by byli nakonec rádi, kdyby pán Šťastný město opustil. Nakonec celá událost nabrala na obrátkách a Okres rozhodl vyhostit tohoto podvodníka i z území okresu, z odůvodněním, že svými vystoupeními ohrožuje veřejný klid a pořádek.

Pak že podvody a klamavé jednání jsou výdobytky moderní doby. Kdepak, každé zastupitelstvo by si mělo dávat pozor na ty, kdo silným hlasem hájí práva někoho, kdo jim na to kývne.

Osobnosti libochovice - JUDr.Bohdan Kadlec

JUDr.Bohdan Kadlec

narozen 20.1.1900 Libochovice, zemřel 15.11.1975 Ústí n.Labem

Rodina Bohdana Kadlece pocházela z Boskovic na Moravě, kde se narodil i jeho otec Jan Kadlec (20.1.1860), který přesídlil po studiích do Libochovic. V Libochovicích si Jan Kadlec otevírá advokátní kancelář v roce 1896 a jako advokát je převážně spjat s klientelou lidí majetnějších, která je nějakým způsobem svázána se zámkem a jeho správou ať politicky nebo majetkově. Je kupříkladu angažován v radě Spořitelny a teprve až po první světové válce se stává zastáncem pokroku jak na poli kulturním, tak i na poli Libochovického politického života. Matka Anna se narodila v rodině malého rolníka v obci Hrdly, zemřela v roce 1907. V roce 1930 podle volebních seznamů bydleli v čp.298. Jan Kadlec zemřel 18.června 1949.

Jeho syn Bohdan měl tři sourozence, Jaroslava narozeného v roce 1896, Dagmar, narozenou v roce1912 a Přemysla narozeného v roce 1917.

Obecnou školu začal Bohdan navštěvovat v Libochovicích v roce 1906 a v roce 1910 přechází na reálné gymnázium v Roudnici nad Labem, kde v roce 1918 maturuje a hned poté nastupuje vojenskou službu do Křešic u Litoměřic, v tehdy ještě C.a.K. Rakouské armádě. V roce 1918 v prosinci se stává studentem právnické fakulty KU v Praze, kde 23.2.1924 promuje. Po promoci nastupuje do advokátní kanceláře JUDr. Jindřicha Hermana v Praze, v červenci roku 1925 dostává místo koncipienta u advokátní kanceláře JUDr. Fichtla v Litoměřicích a v roce 1926 nastupuje jako koncipient v advokátní kanceláři svého otce v Libochovicích. V roce 1928 se stává společníkem firmy a po odstoupení otce v roce 1936 majitelem advokátní kanceláře. Podle údajů katastru z té doby bydlel v čp.637. V roce 1945 přenechává kancelář v Libochovicích advokátu Rudolfu Leitnerová a přesidluje do Litoměřic. V roce 1926 se oženil s Marii Beránkovou, dcerou sedláře v Libochovicích, děti Vít a Anna. O jeho působení v Libochovicích se nechci šíře rozepisovat. Je pravdou, že ve městě měl jak své odpůrce, tak i přátelé. Jeho advokátní kancelář, tak jako kancelář jeho otce, tak i jeho úzce spolupracovala s regionálními podnikateli a hlavně s kanceláří hraběte Herbersteina. Zastupoval i jiné Šlechtické rody, kupříkladu i rod Chotků z Velkého Března a jiné. Spoustu obyvatel Libochovic také ještě dodnes poukazuje na jeho bývalý majetek. Ale to je vše založeno na úhlu pohledu na toho, nebo onoho člověka a těžko lze soudit dnes, zvláště když většina z nás bere informace pouze z vyprávění. Proto se spíše budu věnovat jeho politické kariéře, která mu nakonec přinesla pro jeho pevnost ve víře v demokracii smutný konec.

Ještě na okraj, Bohdan Kadlec mimo své povolání působil v Libochovicích v mnoha spolcích, aktivně se zúčastnil dění v divadelním spolku Scéna u jehož zrodu také stál jako zakládající člen. Také Veslařský klub Libochovice právě Bohdan Kadlec začal po jeho prvním zániku obnovovat v roce 1930 právě on. Byl členem i jiných spolků, Sokola, Tenisového spolku Libochovice - I.čs.Lawn-tenis Club a jiných.

Bohdan Kadlec působil v Sociálně demokratické straně od roku 1918 a to jako dlouholetý člen v organizaci Libochovice až do svého odchodu do Litoměřic. V roce 1945 ještě pomáhá se znovu založením této strany v Libochovicích, poté je v různých funkcích strany v Litoměřicích, naposled jako předseda Sociální demokracie v Litoměřicích. A právě jeho působení v této straně mu přineslo neblahý a smutný osud po roce 1948, i když se v té době vzdává všech politický ambicí a politického života vůbec se začíná stranit. 

Podrobnosti uvedu dále. Byl také jedním z nejvýznamnějších spolupracovníků časopisu „Nová doba“ který vycházel v Teplicích. Pochopitelně, tyto články se nelíbily KSČ, ale před rokem 1948 s tím moc nenadělala. Byl zastáncem konzervativního křídla a odpůrcem politiky Fierlingerova křídla v ČSSD. Jeho poslední právní proces se konal v Litoměřicích, kde v roce 1949 obhajoval studenty Ústeckého gymnasia za rozšiřování protikomunistických letáků. Byl poté donucen k likvidaci své kanceláře a přestěhovat se do Ústí nad Labem, kde začal pracovat ve funkci úředníka na podnikovém ředitelství

Restaurací a v Potravinách, kde přečkal padesátá léta, přesto jak jsem se již zmínil neušel pozornosti KSČ za své dřívější politické přesvědčení a názory. 11.6.1954 byl zatčen a v souvislosti s pražským procesem proti ilegálnímu ústředí sociálně demokratické strany byl obviněn z velezrady. Byl obviněn že působil ve skupině pravicových sociálních demokratů. Odsouzen byl k deseti letům vězení. Bohdan Kadlec však při procesu ani pod nejtvrdším nátlakem neučinil žádné přiznání. Byl vězněn jednak v Litoměřicích a jednak ve Valticích a Mírově. Po osmi letech byl sice propuštěn na amnestii, ale to již ve vězení prodělal tři infarkty. Po propuštění okamžitě žádá obnovení procesu a v roce 1969 se mu podařilo, prokázat porušení zákona a tak byl v plném rozsahu zproštěn viny a rehabilitován. Ale to ještě nebyl konec všech jeho útrap, v sedmdesátých letech, v době normalizace byl po návštěvě své dcery v tehdejším NSR vystaven několika mnohahodinových výslechů na STB. Zemřel v Ústí nad Labem 15.11.1975 a pohřben je v Libochovicích.

Prameny: Tři sociální demokraté – Pavel Koukal, SOKA Lovosice - soukromý archiv Bohdana Kadlece, Kronika Libochovice.