Stručný popis Kostela v Kostelci nad Ohří

Obci dominuje kostel sv. Petra a Pavla, podle kterého také dostala své jméno. Velký kostel je zajímavou dominantou v rovinaté krajině především, když k obci míříme ze směru od Budyně přes Roudníček.
Kostel je podélný, filiální, ve 14. stol. farní, v dnešní podobě je pozdně barokní z roku 1758, s rovně uzavřeným presbytářem se zaoblenými rohy. Řeka malé Ohře podemílala vršek zvaný „Frimberk“ a původní kostelík se roku 1747 zřítil, a tak došlo ke stavbě nového kostela. Budyňský děkan Leopold Lausecker požádal pražského stavitele Kiliána Duntzenhefera, jež při návštěvě Doksan přijel do Kostelce posoudit terén, aby vypracoval projekt a ten schválil majitel panství Karel Ditrichstein roku. Roku 1749 zahájil stavbu kostela na j nynějším místě. Stavba trvala 9 let a stála 13 570 zlatých, což byl přibližně roční výnos Libochovického panství. Všechny práce provedli místní čeští i pruští zedníci, kameníci, klenbaři, tesaři. Kostel vysvětil v roce 1758 Emanuel Arnošt z Valdštejna. Budova je z lámaného kamene, omítnutá, skládá se ze čtverhranné věže postavené před západní stranu, ze širší podélné lodi, a užšího kněžiště zakončeného rovnou zdí. Po jeho stranách sakristie a malá komora.
V jeho západním průčelí je čtyřboká věž, nároží lodi je široce skosené. Věž členěná lizenami, na západní straně prolomená portálem pravoúhle orámovaným, má v dolejším patře tři, v hořejším nad kostel vyčnívajícím patře čtyři okna překlenutá polooblouky. Střecha na věži je kulatě zakončená, na kostele je valbová. Barokní dubové dvéře pobité hřeby, mají pěkný klíčový štít, přítuhu a závěsy se stuhovým ornamentem.
Uvnitř jsou dvě pole  a valené pole s  lunetami a na stěnách vysoké podložené pilastry, rohy hlavní lodi jsou zešikmené a v  západní části je kruchta. Loď je 20 m dlouhá a 9,30 m široká. V závěru presbytáře je uvnitř fresková oltářní architektura s malovanými sloupy a sochami a závěsný obraz v členitém rámu.
V součastné době by tento kostel potřeboval opravu.

Zařízení:

Kněžiště je 5,20 m dlouhé a 6,70 m široké v mělkém oblouku zakončené, na stěnách pilastry členěné, je zaklenuto českou klenbou .
Hlavní oltář se sloupky a volutovými křídly je zdoben plastikami klečících andělů, barokní a pochází z první poloviny 18. století, uprostřed obraz na plátně, sv. Petr a Pavel trůnící na oblacích, navržen v 18. stol.
Dva boční oltáře s  plastikami andělů a s  obrazy v  členitých bílo-zlacených rámech s  rokajovými křídly jsou rokokové, ze třetí čtvrtiny 18.století.
Kazatelna, válcovitá s  pilastry, rokajovými řezbami a polychromovanými reliéfy v  kartuších, rokoko, ze třetí čtvrtiny 18.století.
Oltář Panny Marie proti kazatelně, rokokový s  plastikami velkých bílých andělů, v  zasklené skříni polychromovaná gotická socha Panny Marie Ochranitelky s Ježíškem  z  první poloviny 15.století. Socha Panny Marie s Ježíškem gotická, 1,45 m vysoká, řezaná ze dřeva, s obnovenou ale slušnou polychromií. Útlé tělo v boku slabě prohnuto, zlacené spodní roucho je opásáno řemenem zakončeným lilií; zeleně podšitý plášť splývá v hojných ale klidných složkách k nohám; hlava mile naivního výrazu s vysokým čelem, velkýma očima, štíhlým nosem a drobnými ústy je pokryta bílým, lemovaným závojem a korunkou; pod nimi se vlní bohaté rozpuštěné vlasy. Ježíšek je obnažený, opásaný jen šátkem, veselý, sedí matce na levici, a drží říšské jablko, kdežto jeho matka má v pravici žezlo. Pod jejím pláštěm jsou shromážděni prosebníci, v popředí klečí celé postavy, vzadu vykukují jen hlavičky; vlevo král s korunou, v brokátovém plášti, papež ve zlatém, kardinál v červeném, biskup ve fialovém rouchu, pak mnich a měšťan, na pravé straně královna v zeleném šatě s korunkou a pět žen, postavičky plny bezprostřední živosti.

Zvony:

    1.     Výška i průměr 1,03 m, kolem koruny hrající andělé a visuté akantové listy; na plášti s jedné strany nápis:
ZWON TENTO VDIELAN GEST NAKLADE WSSECH
OSAD NICH KOSTELV  S  PETRA DO KOSTELCE BLIZ
 BUDYNIE PRZYNALEZIEGICYCH, KDYZ TOHO CZA-
SV BYLI PORVCZNICY NARZYZENI K ZPRAWOWANI
PANSTWI BVDYNSKYHO PAN PVRGMlSTR A RA
DA Y WSSECKA OBEC MIESTA BVDYNIE A SMLVWE
GEST K VDlELANI SKRZ SLOWVTNEHO PANA MAR
TINA MlCHNV AVRZEDNIKA NA BVDYNI LETA
 PANIE 1589.
        Dole reliéfy čtyř evangelistů a úzký figurální vlys :

        Na druhé straně nahoře uprostřed je  jeho znak.
        Dole:

        Po stranách hlava i znak medaile zvonařovy.

    2.     Výška 0,75 m, průměr 0,78 m, ucha s pletenou ozdobou, kolem koruny nápis:  Na plášti reliéf sv. Petra.

• Na přilehlém hřbitově náhrobky z  konce 19. a počátku 20.století.

Stručná historie Kostelce nad Ohří

Kostelec nad Ohří je obec v okrese Litoměřice, na pravém břehu řeky Ohře.
Prastará osada, původní jméno není známo, dostala své jméno teprve po založení kostela kolem XI. nebo XII. století. První zmínky o obci existují po roce 1352. (Ohražený kostel s názvem  "Kastel".) Barokní filiální kostel svatého Petra a Pavla se připomíná ve 14. století jako farní a byl r. 1758 znovu zbudován. Po Bílé hoře Kostelec následně vlastnila 172 let německá šlechta, která podporovala osidlování českým obyvatelstvem. V roce 1747 došlo k podemletí břehu vršku Frimberku a kostelík se zřítil. Budyňský děkan Leopold požádal pražského stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera o vytvoření návrhu nového kostela jižněji od původního místa. V roce 1749 byla zahájena stavba po schválení majitelem panství Karlem Ditrichsteinem. Má obraz obou světců, na barokním oltáři gotickou poutní sošku Panny Marie (ze 14. století) a kazatelnu.  Roku 1386 tu byla tvrz a statek vladyky Mikuláše z Kostelce. O stáří osady svědčí nálezy hrobů. Fara zanikla po r. 1623.  Nyní ves má tvar nepravidelného půdorysu. Několik domů empírového typu z 19.století ( čp.16 se sluncovými vraty)

Zápisy ze ztracené kroniky:
Východně od Libochovic při cestě přes Radovesice do Budyně  leží při pravém břehu Malé Ohře vesnička nepravidelného půdorysu, o níž se poprvé písemné prameny zmiňují roku 1352. V okolí Myslivny v 60. letech zjištěno velké knovízské sídliště.
Původně patřil Kostelec pražským knížatům . Čeští králové ho udělovali jako léno vladykům (panošům, manům). R. 1336 byl předán Janem Lucemburským  Zbyňkovi Zajíci i s manem lením. R.1377 ho koupili Vilém a Mikuláš Zajícové od panoše Přecha, řečeného Střeka 4 lány polí, a podstoupily je tamnímu faráři pro kostel. Pan Vilém Zajíc koupil pak r. 1386 od panoše Mikuláše z Kostelce poplužní dvůr  (panský)-selský který se jmenoval kmetcí-tvrz přední jinak Parkán, 10 dvorů s polovinou vinic, a s podacím kostelním. Druhý díl drželi v roce 1386 Diviš, roku 1407 až 1411 Čéč, a v roce 1412 je připomínán panoš Jan z Kostelce ev. spolukolator fary, neboť tehdy ještě držel druhou část Kostelce. V letech 1431 - 1444 je připomínán Smil z Kostelce, který tento díl ještě vlastnil. Později patřil Kostelec již celý pánům Zajícům ( Budyňské panství)
Dřívější panošové bydleli na tvrzi Parkán, kde byl později  panský dvůr, a kde původně také tento dvůr býval. Když pak se synové o Kostelec rozdělili, byla vystavěna druhá tvrz na kopci blíže kostela, kde jsou čp. 8, 28 atd. Tato tvrz ale časem zašla, neboť ji páni Hazmburkové více nepotřebovali. Dosud se těmto místům říká  na Fumberkách (předhradí). 
Fara stávala ve stráni, kde je domek čp. 10 který patřil i se zahradou děkanství.
Původní dřevěný kostel sv. Petra a Pavla stával na tehdejším zádušním poli. Severně od nynějšího, kolem něhož byl hřbitov. Poněvadž pak Malá Ohře, tekla dříve pod samou stráni, a tuto stále sesouvala, tak že byl hřbitov i kostel ohrožen, byl postaven v  r. 1758 kostel na nynějším místě, a hřbitov byl němu přeložen, a starý hřbitov přeorán na pole. Také řeka v roce 1793 byla převedena do nynějšího koryta pod Kostelcem.
Faráři kosteleckému patřili 4 lány polí, a k tomu les Vacinov (nyní chybně zvaný Lacinov) nad Kostelcem. K tomu bral desátek z polí v Kostelci a z osady Miletice, které byly přifařeny.
Kostelecká fara  zanikla v třicetileté válce  po r. 1628, když tam kněz Václav Slanina z Budyně nechtěl jíti za faráře pro malé příjmy a zpustlost fary, a zůstával raději kaplanem v Budyni. A protože byl pak také nedostatek kněží, byla fara připojena k budyňskému děkanství. Desátek z miletických polí pak brali děkani v Budyni. Malá osada Miletice byla r. 1514 zničena povodní, a tak obyvatelé, kteří zbyly, přesídlili do Kostelce. Její pozemky si přivlastnil Jan IV. Zajíc, a tak nyní dával desátek faráři sám.

• R. 1613 bylo v Kostelci 6 statků a 7 chalup, mimo dvoru, fary a krčmy, tedy 13 usedlostí.
• R. 1654 v Rule rectifikační bylo zaznamenáno také 13 usedlých, kteří drželi 175 str. rolí, z nichž 83 strychů osetých, 85 strychů ladem ležících a 7 strychů pustých.
• R. 1715 byl rozdělen katastr na 17 osedlých, z nichž byly utvořeny 2 statky 10 chalup a krčma. Výměra všech polí obnášela t. č.219 str. 3 v. 2 mázl. Osada Lhota nad Kostelcem pak v třicetileté válce zanikla (i s pan. dvorem), přidala vrchnost ode dvora Lhotského 180 str., tak že poté celý katastr měl 399 str. 3 v. rolí. Připadlo tudíž na chalupu 23-24 strychů, na statek 69 str., a statek byl také třikráte více cenný než chalupa. Cena statku obnášela 299 ff 31 gr. 4 a čtvrt den. m., chalupy 99 ff 50 gr. 3 a tři čtvrtě den. m. a také statek třikráte tolik roboty konal, jako chalupa.
• Kolik osadníci v Kostelci odváděli platu pánům v dřívějších dobách, není známo; jenom z odhadu osady r. 1613 je vidět, že celá obec platila ročně do důchodu 30 ff t6 gr. čes., slepic 7 a pět osmin kusů, vejce a sýry. O farářích víme jen, že r. 1705 brali letního úroku ze 43 železných krav. Z těchto Úroků na jistinu uvedených platili r. 1870 do vyvazovacího fondu částku 39 zlatých 60 kro r. m.
• 1797 – Jiří Zalaba sloužil a ku svatbě své vědro piva, drůbež dostal.
• 1798 – děti Jakuba Šifaldy syn a dcera dostali ku svatebnímu veselí vepře a jedno vědro z panského pivovaru.
• Mladcům patřil každý 6 strych. Na polní práce dostali půl sudu piva, pecen chleba, denně máz mouky, hrachu, žejdlík mléka.
• R. 1854 prodala obec sousedům Stráň pod bývalým hřbitovem na dílce. Zároveň pronajala domkářům, jichž bylo t. č. 10. dílce ve Skaličkách.. Tehdy měla obec 28 domovních čísel. Dvůr měl dvě čísla, 13 a 14, pak bylo s krčmou 13 hospodářů a 10 domkářů.
• R. 1856 postavila obec na místě staré stodoly kontribučenskou sýpku, která ale tomuto účelu sloužila jen do r. 1864, kdy byly tyto sýpky zrušeny.
• R. 1857 kutal šenkýř Jan Smola uhlí, ale pro nával vody práce zanechat.
• R. 1869 založilo zastupitelstvo a starosta František Tlustý z čp 4 při cestě do Brníkova cihelnu nákladem 1326 zlatých.
• R. 1875 přiškolena obec Kostelec do Budyně. Dříve chodívaly děti od r. 1750 do Brníkova.
• R. 1888 byla postavena silnice z Kostelce do Roudníčka, a v  r. 1906 do Brníkova. Při stavbě silnice do Roudníčku překážel domek Jana Valiny. Tento se zbořil a obec postavila nový též s čp 22.
• R. 1906 byla zakoupena nová stříkačka a byl ustanoven sbor hasičů.
• U silnice z Budyně do Kostelce byla zajímavá barokní socha sedláka, dnes neexistuje. Zbytky z této sochy jsou podstavcem pro Boží muka na konci vršku Frimberka. Socha byla barokní, z pískovce, představovala sedláka se snopy, oděného dlouhým kabátem, vestou, krátkými nohavicemi a vysokými botami, v životní velikosti; postava byla zajímavá svým krojem, z 18. století. 

Pojmenování starých usedlostí:
     č. 1    grunt Marštalský,
    č. 2    grunt Holcovský,
     č. 4    grunt Doupníkovský,
    č. 5    grunt Šafránkovský,
    č. 6    chalupa Hájkovská,
    č. 11    chalupa Jana Krejcara,
     č. 12    chalupa Krčmářovská,
    č. 15    chalupa Adama Poláka,
    č. 16    chalupa Vokurkovská,
    č. 17    chalupa Černých,
    č. 18    chalupa Bradáčovská,
    č. 19    chalupa Jana Krejcara,
     č. 20    chalupa Pavla Nováka.
 Zajímavý je také poznatek o těžbě uhlí u Kostelce n.O., a to zápis protokolu od Arnošta Kaubka: