Libochovické Listy: 2014-08-03

1803
Vyhořelo asi 20 domů u panského dvora
1805
Neúroda, hlad, nemoce hlavně tyfus (nejvíc ve Slatině)
1805
Panovala roku 1805 neúroda, hlad a nemoci, jmenovitě válečný typhus, kterým zvláště vesnice Slatina velmi utrpěla.
1806
V čase od roku 1806 do roku 1854 navštivilo více požárů město Libochovice. Dne 29. května 1809 vyšel oheň v židovském městě a shořelo 9 židovských a 11 křesťanských domů pak 15 stodol, též chlívy farní a synagoga.
Požár od roku 1800 sužoval dále obyvatelstvo, které v dřívějších stoletích utrpělo ohněm tolik škod. Po tomto požáru následoval požár již roku 1803 kdy lehlo opět asi 20 domu u panského dvora popelem, také tak roku 1809, 1811 a 1814 větší díly města ohněm jsou zničenny. Příčinou těchto požárů zchudli obyvatele a byli přinuceni se zadlužit, ba mnozí obyvatele ani nemohli domy své domy opět přivést do ohytelnébo stavu, proto zůstávalo mnoho domu v zříceninách, jako domy č. p. 10, 5, 44, 49, 58 atd., které teprv v pozdějších letech byly opraveny.
Při požáru roku 1800, při kterém také byl zničen městský pivovar a sladovna se vším nádobím, obdrželo město od knížete Jana Karla tu milost, že se za každý sud z knížecího pivovaru v městě vyšenkovaného piva odváděla z panského důchodu do obecní pokladnice částka 1 zl. 30 kr..
1810
27.1.1810 zrekvírováno kostelní stříbro na úhradu válek s Napoleonem

29.dubna Václav Leopold Chlumčanský uděluje v kostele Všech svatých svátost s. biřmování. Počet biřmovanců - 856
1811
Spor mezi vrchností a městem o majetnost prostranství před zámkem (vrchnost nakonec odkoupila)

Též tak dne 14. října 1811 o páté hodině večerní vypukl oheň v domě č. p. 37, a 51 domů pak 14 stodol s obilím popelem lehlo. Zasáhl požár tento obzvláštně severní stranu města.
1814
Dne 9. října 1814 byla zasažena požárem severní strana města a stodoly. Tento požár vznikl v Koštické ulici o 8. hodině ranní a při velkém větru se rozšířil. Až do požáru v roce 1814 bývaly u domů na náměstí zahrádky na straně do náměstí.
1813
Za Poplzemi, u Šebína, Horek, Levous zřízeny dělostřelecké baterie proti Napoleonově vojsku na zámku - ruský velkokníže Konstantin; děkanství - kníže Galicyn; pruští generálové Kleist a La Roche
1815
V roce 1815 byly v Libochovicích vojenská kasárna, v bývalém hotelu Union (nyni Market) bývala kasárna dragounů o síle 40 mužů a 20 koní. V Libochovicích byly 39 roků, ke zrušení došlo v roce 1854.
1817
16.dubna začal se v Libochovicích vyrábět ledek (Salpeter). Ledkárna byla v domě čp. XXV. (334 a 331)
1821
14.srpna přišla velká voda, a způsobila mnoho škod
1823
26.7.1823 veliká svatba v Libochovicích: hraběnka Josefa Wratislavová z Mitrovic (sestra Gabriela, manželky Josefa jediného syna knížete Dietrichsteina) s Karlem ze Schwarzenberga (syn vítěze nad Napoleonem u Lipska) týden slavnosti: divadlo, ohňostroj, ples u Poplzského rybníka, závody ve střelbě…
1824
28.června vystoupila voda v řece při povodni o 3 a půl metru nad normální hladinu
Litoměřický kraj, mapa od H.Kreibicha z roku 1826

1830
30.března se při tání ledu po kruté zimě rozvodnila Ohře tak, že zatopila luka od Křesína až k Budyni. Led zároveň prorazil zeď panské zahrady u Poplz, a ve městě zbořil dům čp.94, u panského mlýna sebral kozy a urazil vodní pilu.
1830 až 1832
asi 1830 - 32 vystavěna silnice do Lovosic, do Budyně, mezi lety 1832 - 45 byly vystavěny silnice na Evaň a do Třebíze
1832
Leta 1832 nechal postaviti sv. kříž mlynář Josef Jičinský na cestě do Duban a do Koštic, totiž tam kde někdy socha nejsvětější Trojice stávala.

Dostavěna bývalá radnice - čp. 10, zničena při požárech na počátku století.

Cholera (1.pololetí ve farnosti zemřelo 339 osob, z toho 37 osob v Libochovicích)
1834
Vykradena městská pokladna,ukradeno 200 zlatých, viník nevypátrán
Litoměřický kraj, mapa od H.Kreibicha z roku 1834

1838
20.srpna prodána městská šatlava čp.36, šatlava dále v domě čp.10, Litografie Libochovic z roku 1837
1839

Kniha narozených a mrtvých 1839

Město celkový pohled 1842

1841
25.6.1841navráceny měšťanům výnosy z městského pivovaru postoupené před 40 lety obci (kvůli tehdejším velikým obecním dluhům)
1842
Vyměření pozemků pro nový katastr
1843
Nákladem 1 600 zlatých koupen nový kotel pro městský pivovar
1844
Požár roku 1844 v měsíci srpnu, opět na severní straně města v noci řada stodol od louže v hliníšťatech až do tak nazvané chmelnice v popel obrácena jest.
1846
Rozšíření židovského hřbitova
1848
Zřízena Národní stráž (tj. ozbrojená garda) zrušení poddanství a vrchnostenských úřadů sídlem okresního soudu i Libochovice
Vznik gard v roce 1848 - ( Garda byla řízena justiciárem E. Pipichem, otcem pozdějšího poslance východních Čech za mladočeskou stranu JUDr. Karla Pippicha. Garda byla i oblečena v jistý druh stejnokrojů,
anebo alespoň některých jeho součásti. Byla vyzbrojena šavlemi a někteří měli i své vlastní pušky. Do sněmu volili zloničtí v Budyni. V den, kdy byli voliči na volbách i s gardou, přišla do městečka zpráva, že se blíží lůza. Zavolali gardu z Budyně, ta se vyzbrojila na zámku v Budenicích střelnými zbraněmi, které byly spíše vhodným kouskem do muzea než k boji a posléze pak po návratu do Zlonic se rozhodla, že potáhnou na pomoc ku Praze. Skutečně vytáhli a došli do Knovize, kde se setkali s vracející se gardou slánskou. Gardisté i po pražských událostech nadále cvičili a zejména pak prováděli ostré střelby na zajíce v polích v okolí města i široko daleko mimo město. Zajímavé je, že když se chystali na taženi do Prahy, gardu posílily selské oddily z Libochovicka a Budyňska v počtu více jak 2000 mužů. A to už vskutku byla značná síla. Ostatně v samotných Libochovicích došlo k formováni národních gard, ke shromažďování ve svatodušních dnech a k pochodům na pomoc v Praze. Rovněž tam vznikly nepokoje po obdržení zpráv, že v Praze došlo ke střetu s vojskem - a při volbě poslance vystoupil pro zásah gard v Praze libochovický vrchní Turinský, po vystoupení Pravoslava Trojana a faráře Johna z Koštic. P. Trojan za své působení v Libochovicích, resp. v Třebenicích byl mocensky stihán. O tom píše mimo jiné ve své knize A. Bajerová. JUC. Pravoslav Trojan, tehdy koncipient č. komorní prokuratury, člen městské rady a Národního výboru, byl jmenován guberniálním prezidentem za komisaře pro volbu deputovaných do sněmu zemského pro vikariát libochovický. Odtud byl obviněn a udán, že při volbách mluvil velmi svobodomyslně a že vůbec v celém tom kraji agitoval proti pražským reakcionářům. Při svém výslechu Trojan udal, že 10. června odcestoval do Litoměřic, aby se dostal do Třebenic, kde 12. června počala volba, ke které byl poukázán. Při volbě zpravil občany o tom, že jest v Kladně neklidno a dal otázku, nemělo-Ii by se jít Praze na pomoc. Trojan byl zatčen, když přijel ve dnech svatodušních do Prahy a šel na Hrad podati zprávu o výsledku voleb.
Popis království Českého 1848

1849
21.4.1849, dohoda o rozdělení užitků z pivovaru mezi měšťany
1850
Městská úřadovna byla: od roku 1850 v domě č. p. 13, od roku 1854 v domě č. p. 51, od roku v domě č. p 1866 53.
1851
Ocenění polních užitků
1850/52
zřízení fary Chotěšov, Klapý, Křesín (předtím pod farním úřadem Libochovice) stavba chodníku na náměstí rozšíření hřbitova a zřízení silnice k němu
1852
1.9.1852 v zámecké kapli svatba Gabriely z Dietrichsteina s Alfredem hrabětem von Hatzfeld

Okolo roku 1852 přesídlila lékárna z Budyně do Libochovic Č. p. 52. (1869 lékárník Šejnoha Václav, lékárník Prant Antonín od roku 1871)

29.10.1852 umírá v Radovesicích bývalý ras a pohodný František Eisemammer ve věku 114 let (měl ve zvyku potvrzovat svoji řeč úslovím "Tuliko") .Kníže Josef z Ditrichsteinů Eisenhamra štědře podporoval. Rakev na pohřbu neslo jeho 12 synů.
1856
5.6.1856 zlé krupobití (hlavně u Poplz)
1857
Placení daní dle nového katastru
1860
Při tání ledu, byla voda tak vysoko, že stála v panské zahradě ve sklenicích do výšky třičtvrtě metru. Zničila tak zavnou "Dupandu" tančírnu z prken, která stála na poplzké straně u mýta.
1861
Ovdověla hraběnka Terezie z Herbersteinů vede sama panství

16.srpna 1861 byla zahájena slavnostně schůze hospodářského spolku. K uvítání hostů postavena ve městě slavobrána s nápisem "Vítejte nám" a domy byly ozdobeny věnci.

Na Hazmburku se konal tábor lidu, účast asi 6000 občanů
1862
Založena Občanská záložna v Libochovicích

7.června zemřel městský lékař Jakub Lövy. Na jeho pohřbu byla velká účast Izraelitů i křesťanů. Tento lékař byl pro svou lidumilnost v Libochovicích velice oblíben. Pěvecký spolek "Libuše" při pohřbu zpíval cestou na hřbitov žalmy. Celý pohřeb byl veden jak židovsky, tak křesťansky. Účast byla tak veliká, že si nikdo předtím nepamatoval na pohřbu větší počet lidí.
1863
V Libochovicích byl založen učitelem Josefem Čapkem zpěvácký spolek "Libuše".
asi 1864
Stavba silnice do Koštic, a z Budyně do Roudnice
1864

Mapa města z roku 1864
Zrušen pivovar ve sklepích pod zámkem
27.8.1864 vymřel rod Dietrichsteinů po meči
10.května potvrzen spolek zedníků, tesařů, pokryvačů a kamnářů
1865
Roku 1865 je zřízeno okresní zastupitelstvo pro Libochovický okres a je zvolen dne 13. června 1865 na tříletou dobu za okresního starostu Antonín Kořan obecní starosta v Žábovřeskách, za místopředsedu František Leník v Libochovicích.

Potvrzen živnostenský spolek krejčích, dále byl potvrzen spolekobuvníků a kožešníků (16.května), Živnostenský spolek kovářů, kolářů, sedlářů, řemenářů a bednářů, Živnostenský spolek truhlářů, sklenářů, puškařů, klempířů a zámečníků (5.září)

Založena Hospodářská záložna

19.listopadu zbourány dřevěné mastné krámy, dnešní čp.22
1866
16.7.1866 městem projelo 240 vozů s ochranou dvouset pruských vojáků.

Pivní krejcar

21.8. - 14.9. 1866ve městě ubytováno střídavě 2000 Prusů a 400 koní. Pruské vojsko přivezlo do města několik nemocných vojáků, trpících cholerou. Prusové si zřídili nemocnici nejprve v ležení, poté ve škole, pak v domě čp.14 a konečně v pastoušce. Dne 27. srpna t. r. ustanovila zvláštní komise pod předsednictvím krajského představitele z Litoměřic, aby na farním poli, hned u silnice, pod sv.Vavřincem byla zřízena dřevěná bouda pro nemocné vojáky. Protože však byla nekvalitně postavena a pršelo do ní, přestěhovali vojáky zpět do pastoušky. Postavení a zboření této boudy přišlo městu na 120 zl. v Libochovicích a okolí podlehlo nemoci 73 obětí.

Zemským zákonem z 23. května 1866 č. 74 obdrželo město povolení k vybírání pivního krejcaru to j. dávky jednoho krejcaru r. č. z každého mázu v městě vyšenkovaného piva.

Zřízena městská nemocnice, vydržuje a financuje ji městské představenstvo – 4 lůžka, zda to měla být ona bouda pro nemocné vojáky, není dále zmiňováno
1867
Zřízen ve městě hraběcí cukrovar

Při tání ledu se protrhl jez po pravé straně řeky, tak , že voda sebrala Radovesickému sedláku kus pole o výměře 28 árů.

Roku 1867 proměnila se poštovní expedice v poštovní úřad.
1868
Vznik politických okresních úřadů - Roudnice soudní okres Libochovický přičleněn k roudnickénu hejtmanství

Zřízeno v Libochovicích ochotnické divadlo
1869
Sčítaní obyvatel
sčítání obyvatel 31.12.1869
    trvale přítomných celkem       1962
     z toho cizích                           630
    z toho domácích                    1332
    domácích nepřítomných           810
    Celkem obyvatel                   2142
    z toho:
    katolíků       1668
    evangelíků                                   5
    židů                                         289
    podle pohlaví:
    mužů                                        900
    žen       1062
    z přítomných:
    mužů    602
    žen                                           730
    podle stavu:
    mužů ženatých                         343
    mužů svobodných       520
    vdovců                                       37
    vdané ženy                               347
    svobodné ženy       615
    vdov                                       100
1870
Založen Spolek vojenských vysloužilců

Pivního krejcaru je použito k novému vydláždění města sice kostelní ulice a ulici západní hlavní dláždili bratří Heverové z Prahy asi roku 1870 a 1871, náměstí pak Vácslav Hicke ze Třtěna s jeho synem Františkem roku 1872 a 1873.
1871
Působí učitelský spolek "Budeč"

V roce 1871 je vystavena okresní silnice do Klapýho a do Třebenic; nájemcem stavby byl František Zeman z Radověsic.
1872
Přikoupen hrabětem Herbersteinem statek Vrbičany, statek Panenský Týnec

Při tání ledu byl znovu protržen jez a to uprostřed, a oddělil od bažantnice tzv malou bažantnici od městských pozemků, tak že vytvořila ostrůvek. Tento ostrůvek nazval Josef z Herbersteinů Ostrůvkem sv. Františka. Později v těch místech byla postavena elektrárna.

Vvystavěla obec kůlnu na pohřební vůz na hřbitově sv. Vavřince s nákladem 412 zl. 1 kr. pak 7 mostků na silnici Klapské s nákladem 99 zl. 55 kr.
1873
Vznikl Sbor dobrovolných hasičů a opatřena stříkačka

Dne 11. prosince 1873 je otevřen telegraf v domě č. 50 Františka Leníka poštmistra.

Živnosti v roce 1873

Krejčí 19
Obuvníci 15
Rukavičkáři 1
Kožešníci 5
Zedničtí mistři 1
Tesařští mistři 1
Truhláři 5
Zámečníci 3
Kováři 3
Pokrývači 1
Koláři 2
Bednáři 4
Sedláři 2
Řemenáři 1
Provazníci 1
Sklenáři 2
Klempíři 2
Hodináři 1
Pekaři 4
Pecnáři 1
Perníkáři 1
Řezníci 6
Huntýři 2
Uzenáři 1
Mlynáři 1
Holiči 2
Lékárníci 1
Hostinští 14
Výčepníci lihovin 4
Vinárníci 2
Kupci 7
Kramáři 2
Hokynáři 2
Obchodníci s obilím 1
Obchodníci se surovinami 2
Obchodníci s dobytkem 2
Koníři 3
Oděvníci 1
Střižníci 11
Vetešníci 3
Prodavači mužských
klobouků 2
Obchodníci s kůžemi 2
Obchodníci se starým
železem 3
Povozníci 1

1874
Roku 1874 kupuje obec od pani Marie Čejkové dům čp.48 za 8500 zl. kde je dosud.
1875
Při oslavě památky Jana Husa, byl 5.července na Hazenburku zapálen slavnostní oheň.

13.září se město Libochovice stalo odvodní stanicí pro okres Libochovice. Město příslušelo k vojenskému pěšímu pluku Krále Hanoverského č.42 v Terezíně a k zemské obraně č.40 v Mostě.

Založena Občanská beseda a Řemeslnická beseda
1876
Nové pojmenování ulic ve městě

20.prosince v 11 hodin byla uvedena do provozu telegrafní stanice na poštovním úřadě v čp.50.
1876
Roku 1876 byly městské pozemky rozděleny do 15 flůr (niv)
Místní trata         Závodí         Hráze    Za travní cestou
Svatý Václav      K Slatině     Svatý Vavřinec     Ostrov
K Dubanům       Hora Páně    k Jiřetínu              U hradské cesty
Na Lukách         Jiřetín          Vinice
1882
Dalším mezníkem pro naše město byl rok 1882, kdy byla dostavěna železnice z Lovosic do Libochovic a tím otevřena cesta na český sever.
1883
6. září 1893 se v Libochovicích narodil JUDr. Vladimír Šrámek, známý jako herec a dramatik.
1884
V březnu začalo bourání a odstraňování 300 let starého mlýna na řece Obárce a také se toho roku dláždila Koštická ulice.

Roku 1884 byla otevřena Živnostenská škola pokračovací.
1886
19.2.1886 byla v Libochovicích založena Spořitelna.
1887
Dne 13.května 1887, při měření řeky Ohře strhl proud vody nad budyňským jezem loďku, v níž nalézali se zemský inžinýr Renč a rybář Kašpar Drátovník z Radovesic a zanesl je na jez, kde loďka se zvrátila a oba muži pod jez do vody spadli. Inžinýr Renč byl od hlídače Františka Proška, jenž na blízku meškal, od utonutí šťastně zachráněn, kdežto rybář Drátovník v hlubině zahynul.

Roku 1887, mělo město ze 307 čísel popisných, a podle posledního sčítání celkem 2151 obyvatel. Pozemky městkého katastru:   1544 jiter 775 čtv.sáhů neboli 882,56 hektarů.
1888
Roku 1888 ustavil se v Libochovicích "Okrašlovací spolek", který se během dalších let staral o estetický vzhled města. V ulicích byly vysazovány vzácné stromy podél upravených chodníků. Náměstí bylo vyzdobeno kulovitými javory a v ulicích nalezneme jerlíny, sakury, plně kvetoucí hlohy, břízky, katalpy a lípy. Počty obyvatel v okrese.

1889
Ani tělovýchova nezůstává pozadu. Roku 1889 bylo založen "Sokol hazmburský", který spojoval členstvo třebenické jednoty s libochovickou. Postupem času se tyto spojené jednoty rozpadly v samostatné celky.
1890
Arnošt Kaubek sepisuje protokol o dobývání uhlí v okolí Libochovic. Faktem je že tato těžba asi nebyla na důl, ale výsměchy, které později zklidili občané skoušející své štěstí u Poplz, možná nebyli na místě.
"Libochovické Listy" - drobné zprávy

1891
Jubilejní výstava roku 1891 byla uspořádána na počest 100 letého jubilea první zemské průmyslové výstavy, která proběhla v roce 1791 v pražském Klementinu u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Na této výstavě byly zastoupeny Libochovice výsledky hospodaření panství Libochovice, které náleželo Terezii Herbensteinové. Ta vystavovala ve své zemědělské expozici luštěniny, obiloviny, chmel, vlnu, ale též nerostné suroviny těžené na jejích pozemcích - kaolin, granáty a doprovodné plodiny. V expozici českého cukrovamictví se mimo to ještě uplatnil Herbensteinský hraběcí cukrovar v Libochovicích. Boží tělo 1892
1892

1893
Velikou kulturní událostí bylo postavení nové školní budovy v roce 1893 a vybudování nového železného mostu přes Ohři.
Tehdy čítaly Libochovice 3.125 obyvatel a měly 324 domy.
    V roce 1893 mají Libochovice :
    1007    mužů
    1118     žen
    2125     obyvatel celkem
    z toho :
    Čechů     2091
    Němců    25
    ostatní     9
    katolíků     1930
    židů     191
    evangeliků    4
1894
Místo druhého obvodního lékaře bylo zrušeno a přeloženo do Budyně. O.
Schematismus velkostatků v království Českém 1894

1895
Roku 1895 otevírá se v Praze velkolepá Národopisná výstava. kterou Libochovice bohatě obesílají.
Plán části města, zámků, a parku rok 1895
24.dubna 1895 pohřeb Antonína Kaubka
1896
Při občanské besedě byl založen roku 1896 literární odbor, který dal vznik knihovně o 1.500 svazcích. Tato se stala základem veřejné obecní knihovny otevřené v roce 1920.

Sdružené spolky oslavily mohutnou kulturní manifestací 100. výročí narozenin Františka Palackého. Výtěžek slavnosti 282 zl 45 kr. byl věnován na zřízení Palackého knihovny v Libochovicích.

1898
Založena veřejná "Palackého knihovna"

3.července 1898 byla uspořádána na náměstí v Libochovicích Slavnost k uctění "Palackého", hlavním řečníkem byl stavitel Bik z Prahy a Předsednictvo slavnosti tvořili pp.Ort, Kalous a Dr.Reinhart

V únoru byla v hotelu Union zřízena veřejná čítárna novin.
Na podzim byla mezi 21 a 23 hodinou pozorována Severní záře.
1899
Další kulturní složka města, vzdělávací kroužek "Havlíček", vznikla 5.května roku 1899.
"Podřipský obzor", leden - drobné zprávy