Stručný přehled historie Libochovického hřbitova

Původní hřbitov byl kolem kostela Všech svatých, kde se až do roku 1583 pohřbívalo. Za kostelem stávala na východní straně kostnice, která byla při opravě zdi v roce 1836, když spadla východní zeď u kostela, zbořena. Původní silnice okolo kostela vedla více vlevo, až při stavbě nového mostu v roce 1938 byla rozšířena přes část bývalého hřbitova a kostelní zeď postavena více vpravo. Při stavbě kanalizace a vodovodu v roce 1962 bylo u kostela vykopáno mnoho kostí z bývalého hřbitova.
V roce 1583 byl zřízen hřbitov nad městem směrem ke Klapému s původním vchodem na východní straně.
V roce 1601 byl na hřbitově postaven kostelík zasvěcený sv.Vavřinci.
Když v roce 1740 strhnul vítr střechu nad kostnici u kostela Všech svatých, a 8. července, na sv. Kiliána v roce 1742 zasáhlo Libochovice silné krupobití, vznikl vlastně v tomto roce zárodek poutě, a to tak, že začalo chodit děkovné procesí první neděli po sv.Vavřinci z hlavního kostela Všech svatých do kostela sv. Vavřince. Je také možné, že to bylo zádušní procesí za zemřelé Sasy v roce 1742. Ze Sasů, kteří v Libochovicích byli roku 1742, velmi mnoho zemřelo na tak zvanou horkou nemoc (tyfus). Někteří jsou pochováni v Křesíně, dva v Klepým, evangelici pod Házmburkem u bývalých vinic, a sice na západní straně asi 60 vojáků, okolo Koštic více jak 100, okolo hřbitova sv. Vavřince jich leží mnoho u Božích muk podle cesty, na hřbitově byli pochováni dva. Také byli pochovávání za Radovesicemi, tam kde se dělí cesta do Chotěšova a Budyně, a potom u bývalých panských stodol.
Dne 10. května 1753 zažádal Daníček Bonaventura z třetího řádu sv.Františka, rodák ze Železného Brodu, zřízení poustevny na rohu hřbitova. Obec s touto žádostí souhlasila a 15. května ustanovila za almužníky Jana Vácslava Kožíška, Antonína Leníka a Vácslava Panše. Zřízen byl domeček a Daníček Bonaventura byl do něj uveden, když přišel z Říma, kde složil slib oblečen v kapucínské roucho. Bonaventura byl starý 22 let, původně vyučen krejčím. Od konsistoře však bylo odepřeno potvrzení, protože ohledně výživy nebyl pojištěn žádnou nadací.  Z poustevny pak v roce 1768 byla zřízena kostnice, která později byla zbořena.
V roce 1852 byl hřbitov rozšířen směrem od kaple sv.Vavřince na sever, byla zbořena původní severní zeď na této straně a zároveň s novou zdí byl postaven nový vchod, který ústil na Klapskou cestu. Původní vchod byl na starně východní.
V témže roce  byla postavena ke hřbitovu silnice za pomocí obcí Radovesice a Poplze.
V roce 1868 byla postaven byt pro hrobníka nedaleko od hřbitovních vrat a márnice v severozápadním rohu hřbitova, také byla zbořena kazatelna ve tvaru kaple která stála od roku 1756 na severní straně od kostelíka.
V roce 1872 byla postavena obcí kůlnu na pohřební vůz na hřbitově sv. Vavřince s nákladem 412 zl. 1 kr.
V roce 1873 byla zřízena na severní straně studna s pumpou.
V témže roce byl pořízen pohřební vůz.
V roce 1931 20.října se uvažuje o rozšíření hřbitova a byla přikoupena plocha vedle starého hřbitova směrem k západu, a to 130 arů.
V roce 1931 vykupuje město pozemky pro rozšíření hřbitova za 10kč za jeden sáh od:

•     Hugo a Otto Pecháček     – 21arů a 13 metrů
•     Ladislav Dytricha             -  25 arů a 66 metrů
•     Jan Černý                        -  26 arů a 89 metrů
•     Václav Pastyřík                -  33 arů a 04 metrů
•     Adolf Paneš                     -  22 arů a 47 metrů

Části pozemků, které byly pod myšlenou čarou kterou vytvářela jižní zeď hřbitova, byly pronajaty panu Františku Weinrtovi.
O zřízení a opravě obecního hřbitova se jednalo 8.března 1932. Jednalo se zároveň o zahradnicko - architektonických úpravách. Plán pro jeho založení vypracoval zahradní architekt J.Kumpán. Na stavbu bylo vypůjčeno u Okresní hospodářské záložny 100 00k. (Zemský úřad povolení této půjčky pod různými záminkami zdržoval). Plocha nové části hřbitova má 129 arů a 19 m za cenu 40000,-K. Stavbu zdi provedl Eduard Roll. Jako první byla pohřbena na novém hřbitově p.Veinertová 27.července 1932 a jako druhý shodou okolností ten, který stavbu prosadil - purkmistr Josef Vrbka 19.července 1932.  (plánek a celková situace)
Květen 1955 – vydáno stavební povolení na stavbu urnového háje, na pozemcích 685/1 a 685/2, nepostaveno, nebyly finanční prostředky, přidělená částka přesunuta na výstavbu Veřejných záchodků v čp.3
ONV Lovosice sděluje 17.1.1957 MNV, že výstavba Urnového háje byla zařazena na roky 1957 – 1960 do akce „Z“, k práci se zavázali členové Spolku přátel žehu v Libochovicích.
Listopad 1956 – probíhá místní šetření se Spolkem přátel žehu a MNV Libochovice o stavebním záměru urnového háje.
V roce 1957, 14. února Spolek přátel krematoria na své schůzi rozhodl o vybudování urnového háje v Libochovicích na druhé straně silnice směrem na sever. V roce 1957 částka peněz určená na výstavbu Urnového háje, byla spotřebována na výstavbu veřejných záchodků v Purkrabské uličce. Otevření urnového háje si však počkalo až do 14.8.1960 (zvláštní je, že to bylo při příležitosti Libochovické poutě). O zřízení Urnového háje bylo usilováno již od roku 1949, s menšími či většími úspěchy. Pouze co zůstalo až do roku 1957, bylo místo kde by měl být.
16.prosince 1956 je převzat do správy MNV hřbitov u S.Vavřince od církevní správy.  Zároveň s tím převzala vkladní knížky na jméno Krušina v hodnotě 2800,-Kčs, peníze určené na údržbu hrobu Krušinů.
Libochovice - Zhruba milion korun bylo investováno do libochovického hřbitova a jeho okolí v roce 2004/2005. Pokud město obdrží padesátiprocentní dotaci od kraje, vznikne u hřbitova parkoviště, bude opravena zeď, zrekonstruována stará márnice a prořezány stromy. (Parkoviště asi nevznikne). V roce 2004 byl k hřbitovu, vybudován chodník.