čtvrtek 7. ledna 2016

Zima 2016





Omšelý a opršelý zámek, "chlouba Libochovic"



Stručná historie Horek

Horka byla dříve osadou Levous a mají s touto společné dějiny. Němci (Sommer: Topografie) jmenují Horka "Wiesendörfel". Podle všeho vzniklo toto jméno v létech 1647-1717, kdy Horka byla "osadou zaniklou" a bylo tam pastviště. Rainer na své ilustrované mapě Čech uvádí na místě, kde byla Horka "Pagus olim" (kdysi ves). Také v Berní rule je zápis o tom, že v roce 1654 byly Horka pustá. Prvně se připomíná v r. 1415 (20.dubna), kdy ji Předbor z Ronova, seděním na Šebíně, prodal s ostatními obcemi i s hradem Vilému Zajícovi z Házmburka. Roku 1550 dal si Jan Zajíc z Hazmburka znovu zapsat do zemských desek hrádek Šebín, v tom roce již zpustlý, pak vesnice Křesín, Levousy a Horka. Roku 1565 přešly na pány z Lobkovic. V té době měly pět vesnických gruntů v ceně 710 kop grošů míš. Po Lobkovicích patřily co panství Libochovic Zikmundu Bathorimu, pak Šternberkovi. Roku 1647 byla obec Horka liduprázdná, ze statků byly rozvaliny (následky 30 leté války). Po 70 letech slavila vzkříšení za Waltera Xavera z Dietrichsteina. Bylo založeno 8 gruntů, jež byly přenechány poddaným za 100 kop míš. grošů. Název Horka (původně Horky) vystihuje geomorfologickou pozici osady. Od roku 1560 do roku 1843 mívala malá obec Horka svého rychtáře.
  • Kaplička sv. Petra zanikla již po roce 1938
  • Studánka na Točánku



Stručná historie Evaně



Na jihozápad od Libochovic, za řekou Ohří na vrcholu oharského zlomu leží ves Evaň. Podle Augusta Sedláčka byla původně nejspíš církevním majetkem či spíše církev s ní mohla hospodařit. Dubanská kronika však uvádí, že ves Evaň založil  Ivan Beránek, která se dříve jmenovala Ivanky podle svého zakladatele a dlouho byla v držení Dubanských.
Sedláček ovšem tuto starou historii opomíjí a uvádí jako první rok, kdy je o Evani zmínka, rok 1437. Před tímto rokem podle něj byla tato ves zastavena králem Vladislavem Pavlu Skalskému z Jenštejna. První zprávy o ní pocházejí až z roku 1437. Na sklonku 15. století ji vlastnil Jan ze Šelmberka se svými syny.
Jistě je zajímavé připomenout, že rod ze Šelmberka býval známým českým panským rodem, větví Buziců, jejíž předek Přibyslav z Křimína na počátku 14. století vystavěl u Mladé Vožice hrad Šelmberk. Z české linie tohoto rodu vynikl zmíněný Jan, který se stal nejvyšším kancléřem a nejvyšším komorníkem. Vlastnil hrady Trosky, Přerov nad Labem a Kost. Majetek v Evani byl z hlediska celého rodového majetku vskutku nepatrný a tím také nepříliš zajímavý. Navíc ležel hodně daleko od rodového sídla. Když Jan roku 1508 zemřeli, zdědili majetek jeho synové, kteří o nevelký a vzdálený majetek v Evani příliš nestáli. Už roku 1528 (1544?) se proto stal jeho novým majitelem Jan Kryštov ze Sezimova  Ústí. Jeho potomci převzali roku 1575 hospodářský dvůr a ves jako dědictví. Měli v držení více vesnic kolem Slaného a Budyně a také jich hodně rozprodali. Od roku 1597 byla Evaň majetkem člena starého saského rodu Karla Elsnice z Elsinc, který v ní postavil tvrz. Uvádí to alespoň August Sedláček s tím, že tvrz je však poprvé připomínána až roku 1623 a 1627 při pobělohorských konfiskacích. Celkem sedm členů rodu Elsniců se totiž zapletlo do stavovského povstání, v letech 1621 až 1631 bylo pokutováno a byla jim zabavena celá řada statků na Litoměřicku, Slánsku a Žatecku. V kterých místech tvrz stávala, lze dnes těžko určit, protože se žádné doklady o ní nezachovaly. Není známa ani její podoba. Nejspíš však šlo o nevelké renesanční venkovské sídlo, vybudované u hospodářského dvora, byla zbourána asi r. 1676. Roku 1619 koupila od Elsnice statek a tvrz Johanka z Hertemberka, první manželka Václava ze Šternberka, který je posléze po ní zdědil a užíval je se svou druhou manželkou Alenou z Hozlau (z české vladyckého rodu z Chebska z tvrze Hazlov) ještě roku 1626. Nakonec však o tento majetek roku 1627 přišel při pobělohorské konfiskaci a majetek byl prodán úřady prodán Marii Maximilianě ze Šternberka. Po její smrti náležel k Budyni a tedy k libochovickému panství. Nevyužívaná malá tvrz zanikla někdy v 17. století. Při silnici z Poplz do Evaně objeveny byly stopy člověka diluviálního (ohniště a pazourky)

  • Na návsi stojí kaplička sv. Josefa, postavena roku 1906, obnovená roku 1930. Obdélníková do půlkruhu sklenutá, bez slohových znaků, s nikou, trojúhelníkovým štítem, v němž barokní soška sv.Antonína. Zaklenuta valeně.
  • V obci stojí barokní socha zbičovaného Krista - Ecce Homo obnovená roku 1894.
  • Za zmínku jistě stojí i  dnes již zaniklá tvrz Evaň, která zde stávala (prvně zmiňovaná r. 1623, zbořena r. 1676), dnes však po ní již není ani stopy.

kaplička sv. Josefa
                        Pověst o vniku jména Evaně:

VYTLOUKLI SVATÉHO IVANA:
Podle pověsti, která se vypravovala v obci Evaň, bydlel zde v jeskyni poustevník sv. Ivan. Dokud žil tajně, nebyl nikým obtěžován a vyrušován. Ale po nějaké době dověděli se o něm pohůnci této obce a častokrát za jeho nepřítomnosti zpustošili jeho příbytek. Když se Ivan navrátil, byl hrubým jednáním výrostků velmi rozrušen. Káral je za to hrubé jednání a vyhrožoval jim tresty božími.
Jednoho dne násilně vnikli do poustevníkova příbytku a odtud jej klacky vypudili. On se chtěl před nimi zachrániti útěkem do vesnice a ukryl se v řezárně, nyní čp. 7. Ale zde jej pohůnci také vyslídili a klacky zbili. I vyřkl nad touto vesnicí kletbu, že zde budou věčně nespokojeni, že budou mezi obyvatelstvem neustálé potyčky a šarvátky.
Pole této pověsti se myslí, že název obce Evaň je od jména Ivan, Tak prý se obec také prvotně nazývala. Z Ivan se říkalo Nejvaň, Ejvaň a Ivaň, až vzniklo jméno Evaň.









Na staré evaňské silnici stojí ještě jedna kaplička. I když majitelem je soukromá osoba, je hanbou Evaně, zvláště pak dříve hospodařícího JZD. Zničili co mohli, nenapravili nic.

  • V roce 1845 byla vybudována stará silnice z Poplz na Evaň. 
  • V roce 1936 žádá městský úřad o přeložení silnice na Evaň (stará evaňská silnice), tak aby vyhnula prudkému stoupáni 
  • Zároveň se stavbou nového mostu v Libochovicích došlo i k úpravě Evaňského potoka a to je přemístěním do nového regulovaného koryta, tak, aby mohlo dojít k rozšíření okresní silnice na Evaň.