Od roku 1860, v
období po pádu Bachova absolutismu (1851-1859), docházelo pomalu k
odstranění vojenského vlivu ve sborech (tzv. Vojenský policejní
strážní sbor, který byl nahrazen civilními bezpečnostními
složkami). Díky tomu došlo k výrazné reorganizaci a k rozdělení
policejního sboru na státní, městkou a obecní policii. Státní
policie se zaměřovala na činnost ve větších městech a obecní
policie v menších a méně významných městech. Obecní policie
se pak na konci 19. století organizačně dostala pod inspekční
dozor četnictva. Zřízení vlastní obecní stráže za první
republiky patřilo výhradně do obecní kompetence, zejména
starostovi, který byl v nejvyšší instanci podřízen ministerstvu
vnitra. Komunální policejní sbor byl financován z prostředků
obce. V obci se tak bylo možné setkat i s policií polní,
silniční, zdravotní, čelední nebo i dělnickou. Všechny tyto
stráže však měly zároveň povinnost pomáhat četnictvu. Tam kde
obec na zřízení obecní stráže neměla finance, tak v rámci
bezpečnosti obce byla závislá na pomoci četnictva. Postupem času
docházelo i kvůli vývoji bezpečnostní situace k zestátnění
komunální policie. Celkově lze konstatovat, že obecní policie
nebyla organizována jednotně. Některé malé obecní policie se
tak omezovaly na pouhou podporu četnictva. Existovala ovšem i
města, jejichž obecní policie byla dobře řízena, s pevným
organizačním řádem. Obecní policie se řídily obecnými
předpisy platnými pro policii státní, a zároveň předpisy
lokálními, které byly označovány jako směrnice, instrukce nebo
policejní řády. Během období První republiky však, jak již
bylo řečeno, začal být patrný ústup obecní policie ve prospěch
policie státní. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu
1939, se bezpečnostní složky dostaly do sféry vlivu německé
okupační správy a německých bezpečnostních složek.
Protektorát byl autonomní součástí Německé říše, měl
vlastní státní správu, bezpečnostní složku i vojsko. České
státní správě však byla nadřízena německá okupační správa
v čele s říšským protektorem.
V pramenech o
Libochovicích je první zmínka o výkonu spravedlnosti mimo
pravomoc majitele panství z roku 1850, kdy je zapsáno že v roce
1850 je v Libochovicích zřízena četnická stanice o síle
tří mužů. Je třeba připomenout, že Libochovice měli dříve
také právo hrdelní. Popraviště byly dvě a to pro setnutí
sekerou a mečem za městem směrem k Radovesicím, přibližně
v místech, kde stála socha Sv. Barbory (u Cukrovaru). Dále
pak šibenice stála na vršku severně od Libochovic ( dnešní
Šibeniční vrch – Šibeňák). Další zmínka o obecních
strážnicích je z roku 1894, kdy 30.ledna odhlasovalo obecní
zastupitelstvo, aby vzhledem ke stálým stížnostem na policajty
(Jan Roth a Václav Grunt), byli tito dány do výslužby za 12
zlatých měsíčně.
Obecní šatlava
byla v čp.36, ale po prodeji domu 13.10.1840 Františku Dvořákovi,
byla na Radnici (?). Od roku 1896 byla strážnice na Radnici, tam
kde je dnes zlatnictví. V roce 1896, kdy byla postavena Opatrovna –
dnešní bývalá školka v areálu Radničního dvora, tak v
přístavbě Opatrovny, zhruba tam co je dnes Optika byl zřízen
městský žalář. Později, po přestavbě prvního patra Radnice
byla v prostorách bývalé sociálky policejní úřadovna. V roce
1932 se městský žalář přestěhoval do prostor přístavku
(bývalý CO sklad) a vznikla tak věznice, záchodky a noclehárna
pro nemajetné pocestné.
Další zmínka v
kronice je z roku 1908 kdy se mění platy úředníků a zřízenců:
Strážník John služné 672 K, naturální byt, na oblek a obuv 30
K, Strážník Šturm služné 600, naturální byt, na oblek a obuv
30 K. Pravděpodobně v roce 1926 vzniká Fond penzijní obecních
zaměstnanců, jako přilepšení státních penzí. Penzijní fond
obecních zaměstnanců v Libochovicích byl při založení
dotován částkou 20tisíc korun obecním úřadem, pote pak každý
měsíc na tento fond obecní zaměstnanci převáděly své
příspěvky. Podle účetních knih mohu jako příklad uvést že
kupříkladu v roce 1928 sloužili: Šturm Václav – nadstrážník,
Vilém Antonín – strážník, John Antonín – policejní
revizor. 11.prosince 1929 je v Libochovicích omezena funkce
ponocný a jeho pravomoci a povinnosti jsou pak zčásti převedeny
na městské strážníky, a zčásti až do výslužby je konal
ponocný Josef Drnka. Ten odešel do výslužby v roce 1936 a
tak skončila služba ponocného v Libochovicích.
Další údaje lze
vyčíst z listin a korespondence radnice. Kupříkladu v roce 1930
se konala volba dvou obecních strážníků. Celkem bylo přihlášeno
5 legionářů a 26 nelegionářů. Podle tehdy platných ustanovení
musela být vyhrazena volba z 50% pro legionáře, proto rada města
volila nadvakrát. Strážníky byli zvoleni Karel Holejšovský,
legionář a Rulf Josef, nelegionář. Strážníci měli stanoveny
čtyři okruhy obchůzek dále dělené na bloky, které během
hodiny museli obejít. Přibližně to časově dělalo půl až
čtvrt hodiny na jednu ulici, celkem dvanáct hodin na město. Byly
to detailně propracované plány a postupy a zahrnovaly i park a
sportoviště. A to skutečně sloužili pouze tři strážníci. V
roce 1933, kdy se počet strážníku rozšířil na čtyři,
sloužili tito ochránci pořádku: Václav Šturm - policejní
revizor, Antonín Klíma - policejní strážník, Josef Rulf -
policejní strážník, Rudolf Dufek - policejní strážník, Josef
Drnka – ponocný. V roce 1936 vytýká osobním dopisem rada města
obecním strážníkům nedbalost ve službě, zvláště pak
zdržováni se při službě mimo město, sezení v noci v hospodách,
netaktní chování k občanům. Služební rozkaz ze dne 18.srpna
1938 pak připomíná největší prohřešky v Libochovicích -
Rychlá jízda motocyklů a automobilů, jízda cyklistů bez světel,
přestoupení zákazu parkování na vyznačených místech, rušení
nočního klidu jakýmkoliv hlukem, kontrola podomního obchodu,
dohlížet na pořádek a dodržování zákazu znečišťování
města. Veskrze stejné problémy jako dnes.
17.dubna 1939 byly
obecním strážníkům zabaveny německým vojskem jak osobní
zbraně, tak i obušky. 16.3.1939 byl přijat příkaz okresního
soudu v Roudnici nad Labem o provedení pátrání po komunistech a
jejich zatčení. Podle této policejní knihy bylo 18.března 1939
podáno stanicí policie v Libochovicích okresnímu úřadu v
Roudnici n.L. hlášení o negativním výsledku pátráni a celá
záležitost byla uložena ad akta. Šlo o zjevné sabotování akce
Gitter ze strany Libochovických četníků. Svědčí o tom i
poválečná výpověď četnického praporčíka Antonína Krčila,
který v té době zastupoval nepřítomného velitele Josefa Topiče.
První rozsáhlá akce Německých a protektorátních bezpečnostních
orgánů proti členům odboje tak narazila v Libochovicích na
nebývalý odpor, který byl možná ojedinělým v celých severních
Čechách. Libochovice si svůj statečný postoj z počátku
protektorátu zachovali po celou dobu okupace. Samotný velitel
stanice, strážmistr Josef Topič, byl spolu s místním strážníkem
Josefem Rulfem poději v roce 1942 popraven.
V roce 1942 je pak jmenován na funkci
policejní štábní strážmistr obecní policejní stráže Josef
Hadrávek a zástupcem Antonín Klíma - policejní inspektor.
V roce 2013
Zastupitelé Libochovic schválili veřejnou vyhlášku o zřízení
městské policie. Oficiálně městská policie pracovala od
11. února, ovšem první dva strážníci se v ulicích
objevili zhruba v dubnu. Takže novodobá tradice Obecní
policie Libochovice je teprve v plenkách.
Žádné komentáře:
Okomentovat