Já chápu, že spojení pojmů Libochovice a mléko není zrovna to
pravé ořechové, jistě Libochovice a pivo, nebo Libochovice a víno
by bylo rozhodně možná poutavější název. Přesto ale, protože
mléko je prastarou potravinou starší než pivo a víno, a ve
spojení se zemědělskými Libochovicemi je nedílnou součástí
naší historie.
Před pěti tisíci lety, někdy v mladší době kamenné, kdy
se naší předkové poprvé usadili, a začali pěstovat rostliny,
chovat zvířata, tak je začali i dojit. Tou dobou začalo sloužit
jako zdroj mléka mnoho zvířat: skot, ovce, kozy, velbloudi, muly,
lamy, koně, buvoli, sobi. V dnešním světě je v našich
krajinách nejvyužívanější kravské mléko. O významu mléka v
lidské výživě není pochyb. Mateřské mléko je první výživou
narozeného dítěte a je pro něj biologicky nejdokonalejší
potravinu, kterou může na začátku svého života dostávat.
Kde jsou ty doby, kdy naše generace chodila nakupovat mléko s
bandaskou a mlékařka paní Bendová nám jej nalévala odměrkami
z konve a my cestou domů jsme je z plezíru roztáčeli, tak aby se
nic nevylilo. Máslo, zkuste dnes ve večerce říci o osminku másla,
„Já nerozumět“ by byla si odpověď. Ano, máslo bylo na krámě
původně v hroudách, později i balené. Chodívali jsme si pro
půlku másla, a paní prodavačka nás vždy opravila, chceš
osminku?, zeptala se, a už jsme sledovali, jak bere kostku másla,
přesně na střed přikládá nůž a stlačuje ho oběma rukama až
k prkýnku, a pak dořezává staniol.
Kakánek, kdo z nás vůbec ví co to je. Ano na netu jsou na něj
recepty, ale již pouze z Olomouckých syrečků nebo tvarohu. Za nás
to se muselo nechat mléko nejdříve srazit a pak se přistoupilo k
výrobě silně aromatizovanému a vyzrálému Kakánku, lahoda.
Ale jak to bylo s mlékem a Libochovicemi? To je třeba vzíti trochu
ze široka, i když vynechám veškerou jinou živočišnou výrobu,
bude třeba se zmínit o celkovém vývoji všeobecněji. Ve městě
a zemědělském okolí byl chov skotu na mléko vzhledem k rozloze
obdělávaných ploch poměrně slabý. Vždyť kupříkladu třeba v
roce 1675 měl Herbersteinský statek jen 33 dojných krav a v roce
1930 v celých Libochovicích chovalo 188 zemědělských podnikatelů
jen 134 dojných krav a to obhospodařovali 564 hektarů. Pravda
menší rolníci a domkaři měli podle sčítání v tomto roce 243
koz a asi jim stačilo mléko kozí. Hospodské poměry na
libochovickém panství v době, kdy se hraběnka Therezie
(1823-1895) ujala držby, přibližuje hlavní inventurní kniha z
roku 1859. Z patnácti hospodářských dvorů, jich deset bylo
obhospodařováno ve vlastní režii, zatímco dvory v Evani, Klapém,
Žerotíně, Podbradci byly pronajaté. Dále je třeba si uvědomit,
že ani tyto dvory nebyli prioritně zaměřeny na živočišnou
výrobu ale na rostlinou, zvláště řepu, vinice, okopaniny a
zeleninu i ovocnářství a krávy se spíše chovali k tahu. V
sedmdesátých letech 19. století patřilo pozemkové dominium
hraběnky k velkým velkostatkům. V počtu 237 pozemkových majetků
v Čechách, větších než 1000 ha plochy, zaujímalo 26. místo. V
roce 1891 byla rozloha tohoto velkostatku 3821 ha. Jak již bylo
řečeno, toto panství se sestávalo z jednotlivých dvorů (dvůr v
Klapém z roku 1824, dvůr čp. 189 v Budyni nad Ohři, dvůr v
Chotěšově čp.1, ostatní nechme na jindy), zajímavý pro nás je
dvůr čp.128 v Libochovicích. Tento dvůr byl jedním z nejstarších
a největších dvorů na libochovickém panství. V rámci stavební
činnosti na zámku, vykonávané podle plánů Antonia Porty, vznikl
v roce 1690 také plán pro stavbu nového libochovického dvora.
Hlavní práce na zámku byly již hotovy a tak roku 1690 kdy se
zvolnila stavební činnost, se přistoupilo i k postupné stavbě
zbývajících objektů. To jen tak pro úplnost a jako zajímavost.
Přesto tyto dvory neprodukovaly i přes množství obhospodařované
plochy nijak velkou produkci mléka.
 |
| Panský dvůr v Libochovicích, 20 léta min.století, vlevo dominantní sýpka. |
Statistiky z pozdějších dob jsou pak již kusé a po roce 1948 se
sčítali pouze chovné kusy u soukromých zemědělců, což vytváří
neúplné počty dojnic. Když se 23.2.1948 konala schůze uchazečů
o příděl půdy z druhé pozemkové reformy, a byl ustanoven
jednotný Svaz Českých zemědělců, tak byly založeny i
konfiskační komise jejichž činnost zajišťovaly akční výbory
NF. To vše vedlo k tomu, že 24.června 1949 bylo v Libochovicích
založeno Jednotné Zemědělské Družstvo, které při založení
mělo 46 členů a začalo pracovat na 170 ha půdy. Z této výměry
byla větší část půdy tzv. spekulační a půdy farské. Stavy
hospodářského zvířectva a výnosy nebyly tehdy vůbec
uspokojivé. Nejdříve proto byly adaptovány bývalé farské
stodoly na společný kravín pro 60 kusů dojnic. Přestavba byla
ukončena v roce 1951. Ve dnech 10 – 11.března 1951 MNV pořádá
brigády na přestavbu kravína pro JZD Libochovice (stodoly bývalého
Löblova statku u silnice směrem na Dubany) a 29.3.1952 byl tento
kravín otevřen. Svedeno bylo ten den 22 kusů krav, a večer se
konala pro budovatele kravína U tří lip slavnostní večeře. V
následujících letech se projevoval značný nucený růst jak
členské základny, tak i výroby a základních prostředků. Byla
postavena nová stáj pro 100 kusů hovězího dobytka. Problémem
tehdejšího JZD byly však pracovní síly. Proto značnou část
prací, hlavně sklizňových, vykonávali v řadě případů
brigádnicky občané města a to zdarma, a právě ti mají
především značný podíl na tom, že JZD, ať již ve výrobě,
užitkovosti, či při dodávkách plnilo to co mělo. V listopadu
1955 bylo povoleno JZD vybudování areálu pro chov krav u Hradské
cesty, dnešní kravín. V roce 1959 pak JZD v Libochovicích
obhospodařuje 357 ha orné půdy a má 98 členů. Dnem 19.1.1960
dochází ke sloučení JZD Libochovice a JZD Dubany a je plánována
výstavba nového kravína, otevřen v roce 1961 nad hřbitovem
sv.Vavřince. 25.8.1960 pak JZD požaduje, aby pozemky okolo
budoucího kravína připadly družstvu, a soukromníkům aby byly
dány náhradou pozemky mezi křesťanským hřbitovem a židovským,
a pozemky okolo silnice na Klapý a potom u Slatiny (samé nevýhodné
podmáčené pozemky). Událost okolo stavby kravína politicky
vyvrcholila v 3.března 1961, kdy přijel do Libochovic prezident
Novotný, navštívil kravín a celá další akce pak proběhla v
sále u "Tří lip. Záznam autenticky hovoří
takto:
„Sotvaže soudruh Antonín
Novotný vystoupil, obklopili ho
pionýři s kytičkami. A pak ho
vítá předseda stranické organizace
v družstvu Antonín Maleček. Seznamuje hosta
s předsedou
Národního výboru
a předsedou družstva. Družstevnice Marie Štýbrová mu
nabízí chléb a sůl. "Děkuji,
děkuji! Tak copak mi
pěkného u vás ukážete ?" ptá se prezident.
A skutečně, libochovičtí mu ukázali krávy a prasata. Jaké
z toho měl osobní potěšení soudruh prezident, těžko dnes
tvrdit. Další záznam pokračuje:
„Obklopen předsedou
družstva a ošetřovateli, zajímá se soudruh Novotný
o výsledky chovu a o
přírůstky. Z každého dotazu
je zřejmé, jak zná zemědělskou problematiku“. Po
této návštěvě byl kravín v roce 1963 dostavěn do podoby
čtyřřadového kravína. Po dalším sloučení v roce 1973 se JZD
„Budoucnost“ zaměřuje se převážně na chov skotu, dojnic,
plemenných prasat, výrobu jatečného vepřového a mléka. Zakládá
velkokapacitní kravín pro 770 dojnic.
 |
| Návštěva prezidenta Antonína Novotného v kravíně Libochovice |
Ke zpracování mléka původně docházelo u prvovýrobců, ale po
roce 1901, kdy byla založena, původně jako „Rolnické mlékařské
družstvo Bohušovice-Brňany“, později známá pod názvem
Bohušovická mlékárna, dochází postupně ke zpracování mléka
z oblasti Libochovic právě zde. Bohušovická mlékárna se tak
postupně rozrostla, zvláště za první republiky, kdy se stala
první vzorovou a zkušební mlékárnou v ČSR. Postupně docházelo
k její další modernizaci. Za zmínku stojí především prvenství
v uvedení sáčkového mléka na náš trh. Ještě doplním že na
základě výnosu ministerstva potravinářského průmyslu z 27.
ledna 1951 se Družstevní mlékárna v Bohušovicích n. O. stala
národním podnikem pod názvem Severočeské mlékárny.
 |
| Reklama ve 30 letech min.stol. Na Bohušovické mléko |
A jak to bylo s cenami a prodejem? Celkem bez problémů se podle
kronik a dochovaných účtů dá dokumentovat vývoj cen mléka na
Libochovicku.
| Cena mléka na Libochovicku | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1712 | 1892 | 1914 | 1921 | 1929 | 1939 | 1949 | 1959 | 1960 | 1969 | 1991 | 1991 | 1999 |
| 6 kr. | 6 kr. | 19 hal. | 2 K. | 2,05 K. | 1,60 K. | 4,45 K. | 1,80 Kč | 1,90 Kč | 1,90 Kč | 6,20 Kč | 6,20 Kč | 11,70 K |
Co se týče maloobchodního prodeje tam je situace složitější.
Předně je třeba podotknout, že před vznikem Bohušovické
mlékárny brali maloobchodníci mléko a mléčné výrobky v
převážné většině od samotných majitelů hospodářství, nebo
od malovýrobců speciálních mléčných výrobků. V letech 1939
až 1953 navíc platil lístkový systém na nedostatkové zboží a
potraviny, včetně mléka (zavedeno 2.10.1939 a ukončen současně
s provedením měnové reformy – 1.června 1953). Co se týče
speciálně mléka tak ceny před a po reformě byly následující:
1 litr mléka před reformou na volném trhu stál až 100 Kčs, na
regulovaném trhu v průměru 4,45 Kč (byly však potřeba lístky a
mléka byl velký nedostatek), po reformě bez lístků 2,10- Kčs.
Tady je však nutno také připomenout kurzy výměny: měnová
reforma na výměnu peněz byla provedena v poměru 5:1 (malé částky
v hotovosti) a 50:1 (velké částky a vklady). A navíc pokles
reálných mezd v roce 1953 dosáhl přes 12 procent. V roce 1939
dostávali občané na lístky měsíčně příděly podle věku,
děti do 6 let 3/4 litru mléka denně, děti do 14 let 1/4 litru
mléka denně, ostatní nad 14 let také 1/4 litru mléka denně. Od
7.12.1942 se vydává pouze 1 šestnáctina litru mléka na dospělou
osobu a den. V roce 1944 byl již měsíční příděl na dospělého
občana 1,75 litru mléka (odstředěného a měsíčně). V roce
1950 měli školáci nárok na 4,5 litru mléka, mládež do 20
let na 8,7 litru mléka, dospělí kteří nebyli zaměstnáni,
měli nárok na 2,9 litru mléka, pracující dostávali
4,9 litru mléka a to vše za měsíc a za lístky a platné
ceny. Horníci, hutníci a další těžce pracující měli příděly
zvýšeny. V rámci tzv. třídního přístupu však úřady
udělovaly i různé zvláštní příděly funkcionářům KSČ,
důstojníkům Bezpečnosti a armády atd. Přirozeně tak začalo
docházet ke šmelině a padělání přídělových lístků. Další
problém byla vyhláška ze
dne 13. ledna 1953 č. 11/1953 s účinností od 1.2.1953, která
odňala odběrové a potravinové lístky kulakům („vesnickým
boháčům“) a příslušníkům jejich rodin, živnostníkům a
taktéž příslušníkům jejich domácností, osobám vyhýbajícím
se práci, důchodcům z řad bývalých vyšších úředníků z
let před rokem 1945 (např. důstojníkům četnictva, okresním
hejtmanům, vrchním státním zástupcům) a jejich vdovám. O
vyloučení ze zásobování na vázaném trhu rozhodovaly Místní
národní výbory, což byla poměrně velká moc nad lidmi obce.
Krajský národní výbor mohl navíc ze zásobování vyloučit
„zbytky kapitalistických živlů“, tedy továrníky, bankéře,
akcionáře atd. Tuto drastickou vyhlášku doplnilo zvýšení ceny
mléka o 50 % a snížení přídělů cukru. Ve společnosti rostla
všeobecná nespokojenost a to i u těch, kteří doposud
komunistický režim bezvýhradně podporovali. Podle zápisů
jednání rady MNV Libochovice, do této záležitosti zasahoval v
Libochovicích nejvíce tehdejší referent pro zemědělskou výrobu.
 |
| Přídělové lístky na mléko |
Prodejny mléka v
Libochovicích:
Pochopitelně se mi
nepodařilo podchytit všechny, to je až nadlidský úkol. V soupisu
prodejen v Libochovicích jsem zkoušel mnohé, kroniky, archivy,
účty (na nich bývaly adresy a jména), zápisy z Rad města a
zastupitelstev, zápisy z předválečné radnice a i pamětníky. Ti
my ale do toho všeho vnesli určitý chaos. No nic vraťme se k
mlékárnám. Jako nejstarší se mi podařilo podle záznamů z
živnostenských rejstříků dopátrat tyto samostatné obchody s
mlékem: pani Šturmová Marii z čp.97, Kerkovo nábřeží
s prodejem mléka, od 7.5.1921, do ?, Stránská, kiosek, před
16.3.1942, do ?, Kváča Gustav, Růžová 74, od 7.9.1922, do ?,
Krečman Václav, Kožešnická 156, od 1931, do ?, Krejza Josef
obchod s mlékem, kde?, kdy?. Jistě jich bylo víc, a je třeba vzít
do úvahy, že všechny potravinářské obchody (zhruba 22 obchodů)
a i některé cukrárny (zhruba 6) a pekaři (zhruba 8) měly v
sortimentu prodeje většínou i mléko. Navíc se i nadále mléko
prodávalo, dalo by se říci přímo od vemene, v hospodářstvích
a statcích. Další poznámky o prodeji mléka jsou již poněkud
strohé:
- 23.dubna 1944 - od tohoto dne se přestává vydávat mléko (vydávalo se ve čtvrtek a v neděli) Bohušovická mlékárna hlásí pokles příjmu mléka z 1800 litrů na 800 litrů.
- 25.6.1945 - Rolnické družstvo pro průmysl mléčný zdvořile žádá aby mu byly navráceny všechny konve na mléko. „Máme nyní zvětšenou sběrnou oblast k jejíž plynulému obsáhnutí jak ze strany sběru mléka, tak ze strany zásobovací nutně potřebujeme každou konev“
- Březen 1947 - jedna místnost v čp.50 v přízemí, byla zřízena jako prodejna mléka Mlékáren Bohušovice.
- 1948 - Tvrzení vedení KSČ Libochovice na schůzi: Stav před rokem 1948 - mléko se prodávalo dříve jen v malých prodejnách a kioscích.
- Po roce 1950 prodej mléka v čp.50, Mlékárna (p.Bendová) - Jednota
- 1955 - V červnu opět začalo váznout zásobování, tentokráte masa a másla. 20 června okolo půl sedmé večer stála před mlékárnou „U Folaufů“ fronta o 180 lidech na máslo. Lidé si do front velmi často brali ruční práce, aby si ukrátili čekací dobu.
- 1961 Prodejna mléka – Kaloušová, kde ?
- V roce 1966 – 3 mlékárny kde?
- 1968 - V červenci provedl MěNV anketu o spokojenosti obyvatelstva se službami a zásobováním. Výsledek ankety byli tristní. Občané stále kritizovali stálé fronty na maso a mléko, pozdní rozvozy chleba, hlavně v sobotu, a také hlubokou podprůměrnost v pohostinství. Veliké kritiky se dočkala i bezpečnost ve městě a to hlavně v nočních hodinách.
- 1969 - 9.října prodala městská rada Lidovému spotřebnímu družstvu Jednota dům čp.491 za sníženou cenu 40.000 Kč, za podmínky, že z tohoto domu vybuduje obchodní středisko pro východní část města prodejnu potravin a masa a mlékárnu. Potraviny a mlékárna ve východní části města zůstávala prozatím otevřena (Obchod v čp.532 „U Týřů“)
- Rok 1970 3 mlékárny kde?
- 17.ledna 1991 otevřena mlékárna Zemědělského družstva Libochovice, a to v ulici Dr.Vacka čp.35, prodej mléka od 20 vybraných dojnic (denní prodej cca 350 litrů), litr za 5,- Kčs. Jako doplněk mléčné výrobky z Bohušovic a pečivo ze Žabovřesk. Dříve snad Mlékárna Jednota
 |
| Mlékárna v čp.35 |
Ještě by bylo dobré se zmínit o mléku a škole. Tato tradice ač
se to nezdá, má poměrně hlubokou minulost. Prvopočátkem byly
tak zvané Polévkové ústavy. Zakladatelem těchto ústavů byl
Johannes Jaenicke (též Jänicke) či Jan Jeník (6. července 1748,
Berlín – 27. července 1827, Berlín), který byl luterským
kazatelem a zakladatelem první misijní školy v Německu. Působil
v českém exulantském sboru v Berlíně, nejprve jako druhý pastor
a od roku 1792 jako první pastor. Roku 1800 založil misijní školu,
o pět let později založil Biblickou společnost. Věnoval se i
diakonické činnosti – pro chudé založil tzv. Polévkový ústav
(Suppenanstalt). Tyto ústavy se zaměřovaly na vydávání stravy
pro nemajetné děti. Jednalo se převážně o porci polévky a
příděl mléka. V Libochovicích byl tento ústav založen v
roce 1903, a kupříkladu v roce 1908 bylo denně vydáváno 244
porcí. V roce 1919 to již bylo 10 292 porcí ročně v ceně 2
470,- Kč.
Poznámka: V roce 1893 vzniká dámský spolek
„sv.Ludmila“, který byl založen, aby pomáhal zřídit a
udržovat mateřskou školu v Libochovicích a podle možnosti
podporoval školní mládež. Tento spolek měl 52 členů. Z majetku
a příspěvků byla poskytována podpora Fondu chudé školní
mládeži, mateřské škole, polévkovému ústavu. Je nutno
připomenout, že tomuto spolku vydatně přispívala i knížecí
rodina.
V roce 1932 kdy vrcholila hospodářská krize se ve škole se
podávalo chudým dětem mléko a houska. Některým dětem v poledne
byla v restauraci zajištěna polévka, a to vše za státní dotace.
1.2.1933 je pak zavedeno stravovaní školáků, týdně je rozdáno
na náklady Okresní péče o mládež někdy až 1000 polévek a
cirka pro 100 dětí je rozdáno denně po litru mléka. Dále ve
většině škol byla možnost, dnes by se tomu řekl kiosek, u
školníka zakoupit mléko nebo rohlík za dotovanou cenu. S nástupem
60 let min.stol. se začalo ve školách rozdávat mléko ve ¼
litrových pytlících a později i jogurtové výrobky. Nechci nijak
snižovat tuto snahu, ale je možné konstatovat, že my hloupí žáci
jsme k mléku měli přístup poněkud rozpačitý a leckdy tyto
pytlíčky sloužily jako munice ve třídních bitkách. Ale zase je
nutno vidět i druhou stránku věci. Ať už je váš názor na
mléčné svačinky v dobách socialismu jakýkoliv, je třeba si
uvědomit, že dříve panovaly docela jiné podmínky a dnešní
bohatý stůl ještě zdaleka nebyl prostřen. Také se obecně více
fyzicky pracovalo, děti neseděly u televize a počítače a výdej
energie byl nesrovnatelně větší. V dnešní době je v běhu
projekt Mléko do škol. V září 1999 do tohoto projektu vstoupil
stát a začal dotovat školní mléko pro žáky prvních a druhých
tříd, v září 2000 se dotace rozšířila i na žáky třetích
tříd a od ledna 2001 pak i na žáky čtvrtých tříd. Od 6. 3.
2001 měli nárok na dotované mléko a mléčné výrobky všichni
žáci plnící povinnou školní docházku. Od září 2004 vznikla
možnost zakoupit si dotované mléčné výrobky pro všechny třídy
ZŠ pětkrát týdně. A to v důsledku vstupu do EU, kdy se dotace
zvýšily. Dnes mají žáci mateřských, základních a středních
škol nárok na 1 dotovaný výrobek každý vyučovací den. Mezi
dotované výrobky patří například ve školním roce 2016 / 2017
neochucené mléko 250 ml za 4,- Kč, ochucené mléko 250 ml za 5,-
Kč a jogurtové výrobky. Tuto možnost využívá i místní
Základní
škola J. E. Purkyně.
Žádné komentáře:
Okomentovat