Včera a dnes – bývalé dětské hřiště Mateřské školy

Již jednou jsem o této ploše psal, přibližně před pěti lety, ale podívejme se na ní z jiného pohledu. Málokterý pozemek byl tak často přeměněn k tolika různým účelům jako tento. Tento pozemek, mezi bývalou cestou Záměstím (Revoluční ulice) a dnešní železniční tratí patřil historicky k domu čp.50, rodině Leníků. Někdy před rokem 1700, možná i daleko dříve, zde byl těžen jíl, pravděpodobně ke stavebním účelům, odtud původní název "V hliníšťatech". Později zde vzniká malý rybníček a plocha dostává nový název "Leníkova louže". Majetkové poměry po prodeji této plochy jsou zčásti nejasné. Jisté je, že plocha na které jsou dnes garáže a další plocha mezi bývalou cestou pod katastrálním číslem 1758/1 se dostala do vlastnictví města, mimo pozemku pod bývalou stodolou v jižní části plochy. V další části, mezi cestou ze Záměstí směrem ke trati, a zahradnictvím pana Kotouče byla zakoupena sestrami Panešovými, a rodinou ing.Němce. Na těchto plochách vznikly čtyři zahrady. Mezi cestou o které je řeč a Záměstím stály stodoly, jejíž vlastnictví se mi dopátrat nepodařilo, mimo stodoly pod plochou bývalého hřiště MŠ, stodola patřila p.Fidlerovi. Později na celé této ploše po odbourání a zrušení zahrad a stodol byly postaveny tři družstevní domy. Od roku 1989, po majetkových restitucích byly některé majetkové vztahy sporné, co je jasné, pozemek pod zahradou pani Němcové připadl kupci hotelu U černého orla, ale nějakým způsobem i část parcely 1758/1 směrem k Revoluční ulici a i další plochy při silnici (hlavně část parcely 25/1 bod bývalou stodolou p.Fidlera), jakým převodem to nelze určit z veřejných zdrojů.

Josefinský katastr 1860

Pozemky pod třemi zahradami sester Panešových patří nyní městu, tak jako i část „Leníkovy louže“. To jen na vysvětlení k lepšímu pochopení dalších událostí na této ploše. Ještě jedna zajímavost: 15.6.1908 vydává Obecní rada zákaz jízdy po silnici č.1795 (Od hřbitova kolem dnešních Zemanů ke trati a dále podél Leníkovy louže na Záměstí (bývalá historická stará hradská cesta od mostu na Házmburk). Tento zákaz v podstatě platil vždy a vždy byl zneužíván až do doby, kdy byla tato cesta MěÚ zahrazena u vyústění u hřbitova.

Po převodu těchto ploch, byl v roce 1928 Okrasným spolkem pozemek „louže“ patřící Městu osázen pěti smutečními vrbami. Před rokem 1937 je louže zavezena a zemědělci zde prováděli výmlaty obilí. V říjnu 1937 je usneseno o stavbě podzemní betonové vodní nádrže pro požární účely o rozměrech 3 x 5 metrů, později ji Město situovalo do ulice Poděbradova, ale zřejmě nebyla vybudována. V květnu 1947 projevil ještě tehdy Hasičský sbor o tuto plochu zájem a žádá stavbu cvičiště s cvičnou stěnou a sušákem na hadice. Stavba měla mít základy 3x3 metry, výška 14 m. Zároveň žádají hasiči obecní pozemek za stodolou p.Fidlera. Protože však na tomto pozemku byly tehdy prováděny výmlaty obilí místními zemědělci, hasiči pozemek směli používat mimo žní. Cvičná stěna nebyla (byla?) však postavena. Po únoru 1948, kdy se prosazovalo rozšíření předškolních zařízení, z důvodu vyšší zaměstnanosti žen, a kdy i školka byla rozšířena o nové třídy hledala se plocha pro hřiště. V roce 1955 bylo proto upraveno hřiště mateřské školy na této ploše a zároveň v tomto roce dochází k slavnostnímu otevření.

Rok 1955, foto laskavě poskytl pan Andre Novák

Později bylo toto hřiště MŠ málo využívané a koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let došlo k zabrání pozemků na základě územního plánu (LN 4/2014) a výstavbě tří družstevních domů. V roce 1977 byla ještě jednou uskutečněn pokus o obnovu dětského hřiště mateřské školy. V květnu tohoto roku bylo slavnostně uvedeno do provozu a na hřišti měly děti k dispozici dvě pískoviště, vlak z trubek, kolotoč, houpačku a brouzdaliště. Zbytky k vidění dodnes.

Dnes jsou na tomto místě zčásti garáže, a to na pozemcích města, veřejná cesta na katastrálním čísle 1758/1 vzala za své, tak jako stodoly a zahrady. 

Současný stav