Osobnosti Libochovic -
Drha Filip
také Emanuel Pišišvor
(též pseudonym Dr.Ph. Puškvorec)
* 26.května 1851 Velký
Ježov, + 25.května 1908 Libochovice.
Narodil se ve
Velkém Ježově u od Mladé Vožice na Táborsku (odkud je i autor
mnoha historických děl prof. Augustin Sedláček). Jako chlapec
mohl chodit pouze do jednotřídní školy v Horách Smilovech, které
leží od Ježova hodinu cesty. Takže v zimě, když byly cesty
zaváty sněhem, nedostal v této době do školy. Na další
vzdělání v chudé rodině nebyly peníze a tak se Filip dostává
do Vídně, aby se tam vyučil krejčovskému řemeslu. Ačkoliv v se
tomuto povolání snažil a pracoval svědomitě, zjistil během
dospívání, že to zřejmě není jeho životní cíl. Roku 1874 se
dostává do severních Čech, do Čížkovic. Jeho bratr tu byl
účetním u firmy "Bratří Tschinklové" a docílil toho,
že Filip byl od 1. ledna 1874 jmenován v kanceláři této firmy
kompoiristou (účetním). Díky své houževnatosti a snahy o
sebezdokonalerní mladý Drha se brzy stává druhým účetním.
Poznámka:
Tschinkelové
- „První c. k. rakouská továrna na kávové
suroviny" tímto titulem se honosila firma Augusta Tschinkela
založená roku 1806 v Chřibské. Právě Tschinkel
přivezl do rakouské monarchie z Holandska výrobu cikorky,
oblíbené kávové náhražky. S Lovosicemi neměla firma
dlouho žádnou spojitost. Až v roce 1845 v nich
začal jeden ze synů Anton pokusně pěstovat cukrovou řepu,
čekanku a mrkev pro výrobu cikorky. V roce 1854 nechali
bratří Tschinkelové postavit v Lovosicích továrnu na
cikorku, dnešní DELI. Firma, která se tehdy jmenovala „Synové
Augusta Tschinkela", ve městě později postavila další
továrnu na kandované produkty s výrobou čokolády a
cukrovinek.
Jeho bratr ho uvedl
do společenského života Třebenic v roce 1874, kde ho okamžitě
Dr.Pařík zapojil do kulturní a vlastenecké práce.1. Srpna 1879
získává místo kontrolora v "Občanské záložně v
Třebenicích" na doporučení vedení Německé firmy "Bratří
Tschinklové"s ročním služným 300 zl. Jako kontrolor
pracoval v Třebenicích 20 let do roku 1899. Značně přispěl svým
talentem k rozvoji mechanického účetnictví, roku 1889 sestrojil
mechanický stroj na výpočet zadaných úroků. V této době
začíná také tíhnout k literární a divadelní činnosti.
Zapojení v "Občanské besedě" s žertovnými proslovy
"Dějepisné obrázky z Čech", "O člověku",
ale i vzdělávací a vážné o politickém realismu, o všesokolském
sjezdu, o penězích. K oživeni přednášek jiných členů
připojoval rád humoristické verše (pyšišvoriády). Začíná
vydávat noviny („Drak" - 1878, „Lucerna", „Šotek"
a j.) Tyto časopisy kypěly zdravým a jadrným humorem na
ilustracích mu pomáhal tehdejší medik Viktor Mann. Aby zlepšil
své materiální postavení, přijal dne 1. srpna 1899 nabízené
místo účetního v "Hospodářské záložně v
Libochovicích", kde se 10 let staral o rozvoj tohoto peněžního
ústavu. I zde byl činný ve všech spolcích národních,
kulturních i národohospodářských. Stává se redaktorem
pokrokového lidového čtrnáctideníku „Český Sever". Psal
do nich vzletné proslovy a básně, například: Rodné zemi, Sokolu
Rudohorskému, Památce Palackého, Za doktorem Paříkem, Sokolu
Hazmburskému, Čechům Libereckým, Karlu Havlíčkovi, Volné
Myšlence, Husově památce. Některé básně shrnul do úhledného
svazečku „Na sporné půdě" V této sbírce naplno vyznívá
jeho českost a boj proti všemu cizímu.
Poznámka: „Český sever“ - První číslo vyšlo
v březnu 1903 a jako jeden z nejdéle vycházejících
periodik vytrval až do jedenáctého ročníku do roku 1913. Výtisk
stál 24 haléřů, vycházel každý druhý pátek, a jeho redakce
sídlila v Libochovicích v Riegrově ulici čp.64.
Majitel, vydavatel a zodpovědný redaktor byl od založení až do
své smrti Filip Drha, tiskla tiskárna J.Nohavici v Terezíně.
Také tyto noviny měly reklamní přílohy občanů města
Libochovic. Život vydavatele novin byl v té době tvrdým a
těžkým řemeslem. Musel buďto poslouchat své donátory, nebo se
velice silně uskrovnit. Jako příklad uvádím toto: protože Filip
Draha nepodporoval v roce 1905 vytvářející se agrární stranu,
snížila mu správní rada Okresní hospodářské záložny
renumeraci na polovinu a odejmula mu inzerci.
Generací
devadesátých let 19. století byl Filip Drha známý právě pod
svým pseudonymem jako Emanuel Pišišvor, jako jeden z pravidelných
přispěvatelů Humoristických listů, kam zasílal své satirické
zpěvy s výraznými vlasteneckými motivy. Avšak pseudonym
Emanuel Pišišvor nebyl jediný, který při své literární
činnosti užíval. Ottův slovník naučný (a i on sám v jednom
čísle Českého Severu -24.3.1905 v článku Z libochovic do
Roudnice odhalil svou totožnost) uvádí, že Filip Drha některé
své práce podepisoval také pseudonymem Dr. Ph. Puškvorec. Poprvé
je to snad u sbírky básní „Na horké půdě“, která vyšla v
Libochovicích v roce 1902, nebo v různých drobnějších článcích
a komentářích v „Českém severu“
Jeho báseň "Za
Svatoplukem Čechem" , kterou uveřejnil ji 6. března 1908 u
příležitosti jeho úmrtí (S. Čech zemřel 23.února 1908) byla
i jeho labutím zpěvem. 25. března téhož roku zemřel raněn
mrtvicí.
Jeho manželka
popsala později dětem tuto smutnou událost těmito slovy: „Ještě
v poledne tatínek obědval s chutí, byl veselý, odpoledne byl se
mnou na procházce, ale daleko již nedošel. Silný tlak na prsou a
brnění v levé ruce nás donutily k návratu, ulehl na pohovku a
žaludeční slabost se snažil napravit skleničkou koňaku. Mezitím
bylo posláno pro lékaře, který však přislíbil příchod k
večeru. Filipa jsem uložila do ložnice. To vše se stalo před
pátou hodinou. „Spusť záclony až dolů a nech mne teď“ - to
byla jeho poslední slova.“
Co říci závěrem.
Filip Drha byl neohroženým bojovníkem nejen za myšlenku národní,
ale i za rovnost lidí a volnost myšlení. A to v době, kdy
poněmčené Třebenice a celé pohraničí svádělo boj s německým
kapitálem a kulturou. Ideálem i vzorem mu byl básník Jan Neruda.
Můžeme plně lidsky říci, že Drha kráčel v jeho „lví
stopě“, veršované práce jsou plny vřelosti nadšení, ale i
žíravé satiry. Filip Drha byl typ poctivého a neúnavného
pracovníka. Zemřel den před svými 57. narozeninami v květnu 1908
a jeho hrob najdete při severní straně libochovického hřbitova.
Filip Drha
„Český sever“ 17.11.1905:
Dvojhlavého orlíčka
hubí vlastní potyčka,
neb v té době on sám
sobě
vyškubuje peříčka
Žádné komentáře:
Okomentovat