Při výstavbě
trati Libochovice – Louny se nejproblematičtější zastávkou
stala zastávka Libochovice město. Korespondence, vzájemné
napadání, nesmyslné návrhy jak ze strany města, tak i akcionářů,
vydají v archivu na jednu složku. Skutečně zajímavé počtení o
lidské honbě za mamonem a tím kdo je mocnější.
Veškeré spory
okolo zastávky Libochovice město totiž vznikly z toho, že
město Libochovice v závěrečném procesu nepodpořilo projekt
stavby místní dráhy, a zcela podlehlo diktátu politického křídla
Herbertsteinů, seskupeného okolo ředitele cukrovaru p.Brabce a se
silným vlivem majitele panství hrabětem Herbersteinem. Podrobně o
těchto vlivech pojednává článek v Lučanu v roce 1902.
Na základě toho, koncesionáři začali s městem jednat
z jiných pozic. Město Libochovice, po schválení projektu,
tak začalo mít obavy, že bude postaveno nové nádraží ještě
dále než stávající (budova byla skutečně posunuta), nabízí
proto koncesionářům vybudování zastávky Libochovice město v km
18,9 – 19,00. Koncesionáři se však natruc vyslovili proti tomuto
návrhu, se zdůvodněním, že zastávka by neměla valného
významu. Zemský výbor království Českého se 28.8.1901 usnesl,
že zřízení této zastávky bude povoleno jedině tehdy, jestliže
obec Libochovice ponese veškeré náklady se zřízením zastávky.
Jako orientační cena je uváděna cca 1000,-K. Město nakonec do
konce roku 1901 složilo požadovaných 1000,-K u zemské banky,
koncesionáři však tvrdě vymáhali prostřednictvím zemského
maršálka i částku 35,90 K za administrativní výlohy. Zastávka
byla nakonec zřízena, i když to byl pouhý sloup se jménem
zastávky. Jako podnět ke změně názoru byl jistě i článek v
Českém severu z roku 1907, kdy ještě budova zastávky nebyla
postavena, s ostrou kritiku na tuto zastávku s titulkem "Sloup
a záchodová mísa"
Městský úřad
Libochovice povzbuzen svým malým vítězstvím se domáhá po
otevření místní dráhy již začátkem září 1902, aby
koncesionáři postavili místo sloupu dřevěnou boudu. Citace
z dopisu maršálka koncesionářům: „C.k.ředitelství
státních drah tvrdí, že od zahájení provozu do 25.července na
této zastávce nastoupilo 663 osob, takže vzhledem k frekvenci,
považuje žádost města za oprávněnou“. Dle přípisu tohoto
ministerstva, „bylo by spojeno zřízení dřevěné a zasklené
čekárny o rozměrech 8m délky a 4m hloubky s příslušným
prostorem pro výdej lístků, jakož i pro záchody spojeno
s nákladem 2000K“. Nakonec celá tato žádost pro nesouhlas
koncesionářů byla zamítnuta. Město se však nedalo a pomocí
okresního zastupitelství urguje v roce 1903 svojí žádost
znovu. Právě někdy v této době vzniká u okresního
zastupitele p.Malého poznání, že zastávka jednou bude a že by
bylo dobré spekulativně skoupit pozemky v místech, kde asi
zastávka vznikne. Po skoupení dostupných pozemků, zastupitel
p.Malý přesvědčil město o výhodnosti zastávky a „Akciová
společnost místní dráhy Libochovice – Louny“ na základě
smlouvy tyto pozemky kupuje za drahý peníz od pana zastupitele.
Mezi tím při
volbách jak do Okresu tak Města se podstatně změnilo obsazení.
Noví zastupitelé se již nesnaží vyjednávat z pozice
absolutního odporu k této stavbě, ale chopili se možností,
které v podstatě poskytovala zastávka Libochovice město.
Tato zastávka byla v majetku koncesionářů, oproti stanici
Libochovice, kde byl vlastníkem stát, potažmo c.k.ministerstvo
železnic. Zajímavá v této situaci zůstává osoba Dr.
V.Reinharta, který na jedné straně jako předseda Družstva pro
výstavbu místní dráhy Libochovice - Jenčovice se snaží o
navázání dobrých vztahů, ne-li přímo o spojení obou projektů,
na druhé straně jako starosta města Libochovic (1901-1913) musí
proti družstvu vystupovat na žádost zastupitelstva až negativně.
Tento starosta
požaduje rozšíření zastávky o nové kolejiště (celá žádost
je zdůvodněna vypracovaným ekonomickým přehledem o možnostech,
které město skýtá v nakládce a vykládce), celkové pojetí
tehdejší rady směřovalo k tomu, aby odstavili stanici
Libochovice, která přece jen patřila cizímu majiteli a to c.k.
ministerstvu železnic ve Vídni. Právě ze zastávky Libochovice
město měla být vybudována nová a snad i větší stanice
Libochovice. A právě zde se plně projevil rozpor mezi starostou
Reinhartem a předsedou družstva pro stavbu tratě Libochovice –
Jenšovice Reinhartem ( tato trať podle projektu začínala ve
stanice Libochovice).
Nakonec Okresní
zastupitelstvo 19.10.1909 zmocňuje při jednání o výkupu pozemků
pro zast. Libochovice město advokáta JUDr.Pacovského. V roce 1910
je tedy zahájena stavba nádražní budovy Libochovice město tak
jak ji uznáme dnes. V roce 1910 byly ještě od zastupitele (tehdy
již okresního zastupitele) p.Malého vykoupeny další pozemky pro
stavbu Hospodářského družstva. Po zestátnění koncesionářských
drah, v roce 1923 padla tato zastávka pod stanici Libochovice.
V roce 1928 byl v
Podřipské obzoru uveřejněn článek, kde se píše o udělení
diplomu od Okrašlovacího spolku panu Šourovi za květinovou
výzdobu zastávky Libochovice město v roce 1927. Spolek mu věnoval
knihy a Ředitelství drah odměnu 100,- K. Po roce 1945 i další
zaměstnanci, kteří zde bydleli v nájmu, udržovali okolí
zastávky jakž takž a jak kdo. Problémy nastaly až se zahrádkáři,
kteří si čekárnu často pletli s WC a o lavičkách se domnívali
že jsou určeny na jejich zahrádky. Je také pravda, že investiční
politika Českých socialistických drah byla nijaká. Do toho všeho
začaly dohady mezi Uličním výborem a drahami o údržbu zeleně v
majetku města. Dnešní situace je tristní, budova zastávky je na
odpis, pozemek drah vpravo od zastávky je využívám všelijak,
povrch je bahnitý a prašný, „ach kdeže ty staré časy jsou“.
Ale i zde možná všechno bude jinak,
během dvou let, budou-li peníze z EU,dojde k modernizace trati
která se dotkne i zastávky Libochovice město. Zastávka
má být opatřena novým nástupištěm s přístřeškem. V
úseku trati mezi žst. Louny a žst. Lovosice bude též provedena
rekonstrukce 22 kusů železničních přejezdů, u kterých dojde ke
zřízení nové přejezdové konstrukce a nového přejezdového
zabezpečovacího zařízení (mělo by se týkat i přejezdů ve
městě). Celková cena revitalizace tratě Louny – Lovosice vyjde
celkově
v investičních nákladech na částku 995,8 milionů korun.
Předpokládaný termín realizace je podle SŽDC v letech 2016 až
2018.
Žádné komentáře:
Okomentovat