sobota 15. března 2014

Libochovice včera a dnes – Náměstí 5.května







První úvahy o současné podobě náměstí již nastínila studie Podrobného územního plánu (PUP), kterou Rada ONV schválila dne 21.2.1969 a zároveň také projednala a schválila návrh pro asanaci a rekonstrukci města Libochovice včetně nové bytové výstavby. Asanovat se měly pozemky v rozloze asi 32 hektarů. Návrhem by bylo dosaženo 495 nových bytových jednotek  pro 1520 obyvatel, s čehož je 220 bytových jednotek by bylo v novostavbách, 144 v  rekonstruovaných bytech a 131 bytových jednotek v ponechaných původních obecních i některých soukromých domech. Jednalo se o území severní strany náměstí a celé plochy nad železniční tratí směrem k severu, dále měla být asanována oblast Turinského, Růžové až k bývalému Panskému dvoru (pro tuto oblast snad byla v té době již vyhlášena i stavební uzávěra). Naštěstí, tak jak to u těchto výhledových koncepcí bývá, záměry se neuskutečnily a tím i Libochovice nehyzdí pravoúhlé stavby mnoha paneláků. Zároveň také mělo dojít k vyloučení dálkové a těžké dopravy z prostoru náměstí a realizaci výstavby komunikace přeložením silnice 11/246 (silnice od Vrchlického ulice po Havlíčkovu, v té době vedla přes náměstí) jejíž trasa měla být vedena do prostoru křižovatky s ulicemi Pivovarskou, Havlíčkovou a Turinského po severním okraji řešeného území, což znamená podél železniční trati a dále do prostoru náměstí Svobody (pozemkové plochy kupříkladu zahradnictví u Kotoučů, Burešů a celá trojúhelníkově zastavená oblast u Malého nádraží by podlehla asanaci). Revoluční a Turinského ulice měla být v souvislosti s novou občanskou a bytovou výstavbou rekonstruována jako obytná komunikace. Zároveň také padla první zmínka o zklidnění centra města přemístěním autobusového nádraží a vyloučení dálkové dopravy. Plocha náměstí měla být upravena tak, aby jeho část před zámkem a hotelem a jižní část náměstí, sloužila pouze pěšímu provozu a celkově tak přeměnit náměstí pouze k pěšímu provozu a provoz osobní minimalizovat na nejmenší možnou míru. Nakonec se v mnohém od tohoto záměru ustoupilo, což možná pro Libochovice přeneseno do dnešní doby je ke škodě, toto řešení šlo v 70 letech prosadit, dnes již těžko. Mohlo dojít k uskutečnění pěší zóny, možná jediné v té době v celém kraji a v současné době, kdy se na náměstí přidávají další parkovací plochy a střed města se opět stává rušnou a někdy nepřehlednou dopravní tepnou, a kdy by náměstí opravdu zklidnění zasloužilo, lze toto řešení jen těžko prosazovat. Nakonec však stejně v konečném řešení zvítězila doprava jako taková a hlavně zájmy Jednoty převládly nad řešením pěší zóny pro chodce. Tato skutečnost brzdí vytvoření klidného středu ještě dnes, kdy obchodníci argumentují, že pokud nebude parkoviště u obchodu, nebudou zákazníci, což je zcestná myšlenka, která byla jako chybná prokázaná v jiných městech, kde pěší zóny existují. Také zásobování je možné vyřešit a to zadními trakty jednotlivých obchodů, tak, jak se kdysi po roce 1989 jednotliví obchodníci zavázali.
Poznámka: „Jednota“, za socialismu obchodní družstevní společnost, která zcela ovládla prodej všeho zboží v Libochovicích a jako jediná nositelka prodeje zboží si nepřipustila po dlouhá léta konkurenci, jako byl restaurační systém „RaJ“, a státní obchody „Pramen“.


V roce 1976, kdy je zahájena výstavba nové kanalizace v úseku od mostu směrem k náměstí, je zároveň předkládaná nová studie přestavby náměstí viz obrázek. Pokládka kanalizace pokračuje v průběhu roku 1976 a 1977 po celém náměstí, se zároveň se provádí celková rekonstrukce celé plochy náměstí a to do té podoby, v jaké jej známe před ubouráváním zeleně a přidáním dalších parkovacích ploch. Koncepce  a návrh na novou úpravu byl schválen na květnovém zasedání MěstNV v květnu 1973. Náměstí bylo dokončeno v letech 1982/83

ČeTo

Žádné komentáře: