úterý 21. ledna 2014

Osobnosti Libochovic - Karel Křenek



*  20.srpna 1854 Rychmburk (Předhradí),  + 10.února 1939 v  Libochovicích.
Pedagog, neúnavný veřejný, vědecký a osvětový pracovník, spisovatel, sociální činovník, kronikář a správce libochovického muzea.
O Karlu Křenkovi by se dalo napsat mnoho informací, bohužel se jedná o výtisk LN a ne o životopisnou knihu. Na druhou stranu by bylo možná záslužné tento životopis napsat, protože za to, co pro Libochovice udělal, by si ji zasloužil. Takže jen krátce. Narodil se v Rychmburku u Skutče v rodině tesařského mistra. Jednotřídní školu v Rychmburku u Skutče navštěvoval od 15.srpna 1859 do 3.února 1867, kdy přešel do 3.třídy česko-německé školy ve Skutči, a ještě téhož roku vykonal vyrovnávací zkoušku a přešel dále do první třídy nižší reálky ve Vysokém Mýtě, ve 4.třídě reálky přestupuje do Litomyšle, kde také 25.7.1873 maturoval. Dá se říci, že již v jednotřídce je ovlivněn zájmem o historii, protože jeho učitel byl Josef Eustach Taraba, který zpracoval historii Rychmburka. 15.října 1873 se dal zapsat na pražskou polytechniku, kde při svých studiích na technickém učení (architektura a stavebnictví tři a půl roku) poznává potíže chudého studenta. Pro sociální poměry končí se studiem k 10.2.1877. Během studia vykonal zkoušku z kreslení, deskriptivy a mechanické technologie.
Koncem března roku 1877 byl technik Karel Křenek jmenován okresní školní radou v Litoměřicích výpomocným podučitelem při obecné škole v Třebenicích (definitivní podučitel 1880, zatímní učitel 1882, definitivní učitel 1883). I když tato práce byla značně obtížná protože ve třídě měl i 100 dětí, Třebenice ho okouzlily. Zde se také sblížil s rodinou Dr. Václava Paříka, zvláště ho zaujala jeho nevlastní dcera Kamila s kterou se také 24.11.1883 oženil. Dr.Václav Pařík by v době Křenka významným představitelem českého buditelství v německých Třebenicích. Zde také Křenek prožil začátky národních zápasů, doplňoval je však intensivní kulturní činností. V Třebenicích také došlo k rozhodnutí nevracet se na techniku, ale plně se věnovat učitelské dráze. V říjnu 1879 se podrobil zkouškám způsobilosti pro výuku na obecné škole a výuce náboženství. Po přechodném působení v Roudnici (od 1.10.1883 do 15.9.1883) přišel Křenek do Libochovic, kde působil až do konce svého života. Za svou pedagogickou činnost obdržel řadu pochval a vyznamenání. Od roku 1916 do roku 1918 byl členem okresní školní rady. V letech 1902 až 1919 přednášel o školských problémech při okresních školních poradách. Bohatá byla i jeho osvětová činnost, připravil a realizoval řadu přednášek z oblasti přírodních věd a kulturní historie míst, v nichž působil jako učitel. Také jeho literární činnost byla velmi bohatá, první poznámky o historii, které později využil ve svých literárních počinech si dělal pod vlivem svého učitele na jednotřídce již od svých dvanácti let. Jeho první článek „Brousek“ vyšel tiskem  v jeho 22 letech. Od roku 1887 psal do „Českého severu“ sérii článků o politických poměrech v Třebenicích, Libochovicích a vlastně o celém Podřipsku.


Mimořádně bohatá byla i Křenkova spolková činnost. Náhodně lze uvést třeba jeho členství v „Spolku akademiků severovýchodních Čech - Krakonoš“, „Akademického spolku“ v Praze, jako student založil v Rychmburku čtenářský spolek „Chumáč“, a následně zde založil i knihovnu. Byl členem divadelních spolků, Sokola, byl i členem „Libochovické řemeslnické besedy“. Podílel se v Libochovicích i na práci kroužku „Sdružení pokrokových lidí“ spolu s pány B. a D. Mayery,dr.Kadlecem, Schlückbierem. V září roku 1919 byl zvolen předsedou „Osvětového sboru okresního“ v Libochovicích, od roku 1921 byl obecním kronikářem Libochovic. Osvětový ruch Libochovicka probíhal vždy za jeho iniciativní účasti, zde se také oddaně věnoval své lásce největší, historii, a to pomocí svého díla v oblasti místní archeologie a musejnictví. Městské libochovické museum, byla jeho práce. Vytvořil zde i samostatné válečné oddělení, v němž pravdivě zachytil významné okamžiky i drobné episody válečných let, od náhražkových potravin až po rakušácké hlupáctví protičeských censur a vnucované školské loajality. Instaloval a katalogizoval zde také celou osobní pozůstalost libochovického rodáka JEP, darovanou rodinou Mayerovou a osvětlující světovou proslulost a mezinárodní styky JEP. Na podkladě starých letopisů i archivních záznamů dovedl Křenek dobře a pravdivě navodit starosvětskou minulost města.

Když byl k 1.září 1924 penzionován, dostalo se mu plného uznání a díků místní městské i školní rady v Libochovicích. Protože nebyl Libochovický rodák, tak rada města Karla Křenka16.srpna 1934 jmenovala čestným občanem města.
U příležitosti jeho 80 narozenin je v článku věnovaném Karlu Křenkovi uvedeno:
„Křenkův život skýtá názorně, že i v době dnešního běsnění požitkářského, divého tance kol zlata, nespokojenosti a nervosy, lze uchovati si až do osmdesáti let vše žehnající lásku, posilující víru v dobro i ducha ozdravujícího důvěru v lepší budoucnost“
Zemřel a byl pochován v Libochovicích. Jeho náhrobek byl z prostého kamene ozdoben jeho bronzovým reliéfem a nápisem. Bohužel, dnes již hrob najdete v úplně jiném stavu. Sběrači kovů se činili a tak tento libochovický občan byl i po své smrti okraden.
Seznam jeho lirární činnosti a publikací v různých sbornících a brožurách je značně obsáhlý, věřím že čtenáře kterého bude tato informace zajímat, lehce ji najde v archivech a na internetu

Zpracováno podle fondu pozůstalosti Karla Křenka který je uložen v SOKA Lovosice. 



Studie k vytvoření pomníku JEP zpracovaná jako podklad k vytvoření skutečného pomníku od Karla Křenka.

Žádné komentáře: