Vážení čtenáři, zaujal mne dopis adresovaný našemu
slavnému rodáku J.E.Purkyně. Dopis je plný emocí, a obsah dopisu byl ve své
době asi vskutku revoluční a odvážný a dodnes je plně aktuální, pokud se jedná
o jednotlivé země Evropy. Je škoda se o něj s vámi nepodělit. O co se
jedná. Pan Jaroslav Tlustý mne upozornil na dopis patrně jednoho
z partnerů homosexuální dvojice publikovaný v Časopise českých lékařů.
Tento dopis je datován rokem 1868. Ovšem jak pan Tlustý správně upozorňuje,
dopis může být smyšlený, mohlo se jednat i o provokaci, kdo ví. Stejně ale jeho
aktuálnost a spojitost s našim regionem je velice zajímavá, zvláště pak
odvaha něco takového v té době napsat a poslat. Homosexualita je stará jako
lidstvo samo, jen se v některých obdobích tvrdě potlačovala a to i
trestními zákony. Dnes je již doba jiná, tolerantnější a to i po nástupu nového
papeže smířlivější i z hlediska církve. Posuďte tedy sami:
Slavný Purkyně!
Velký zástupce vědy
Dnes přichází
k tobě stížené člověčenstvo neduhem přirozeným a prosí Tě ve jménu vědy,
bys mu byl pomocníkem. Rač slyšeti!
Neudálo seč Ti za
Tvého živobytí, seznati lidi obého pohlaví, kteří vadou tělesnou se skrývají?
Jsou podobni žebrákům, kteří se stydí žebrati, jsou to lidé velmi nešťastní.
Zákon je mnohdy tresce, ale vina nepadá na jich činy, nýbrž na skrytou vadu.
Znal jsem mladíka
bohatého, učeného, sličného na pohled zdravého – ale zastřelil se.
V lístku u něho nalezeného stálo následující: „Proto jsem život sobě vzal,
že ani mužským ani ženskou, pud pohlavní nutí mne milovati, a neštěstí! Já
miluji tvory obého pohlaví! Jakmile přiblížím se k muži cítím
neukrotitelné pokušení, obejmouti jej a zákon to nazývá smilstvím a tresce to
žalářem. Co tedy mne zde čeká na světě? Hanba a smutek. Pryč tedy, pryč na
věčnost“
Ráčíš Ty otče vědy
Tvé, ráčíš nahlížeti, jak nešťastní lidé jsou si podobni! A kolik tisíců jich
jest? Neměl by zákonodárce vymazati tento krutý zákon, který podobné
nešťastníky tresce? Co vadí Tobě, abys Ty ve jménu vědy se jich ujal?
Ty, co dokonalý
muž, nemůžeš snad pochopiti, kterak může kdosi býti tak nevýslovně nešťastným,
že by ho pohlavní pud nutil milovat pohlaví své? Ale jest tomu tak a stálo by
za to, abys Ty, skoumatel těla lidského a výkonů jeho, obral sobě tuto
předůležitou vadu člověka, za kterou nižádným způsobem nemůže, jelikož
s ní na svět přišel, za úlohu svého bádání a podal zákoníkům důkazu, jak
přísně, ano nespravedlivě s takovými nešťastníky zacházejí. Není těžko
zaopatřiti sobě vyznání podobných nešťastníků.
Co děti bývají
sličné tváře, dobře se učí, mají hluboký cit pro vše dobré, jsou zřejmé mysli,
velmi přítulné, rády pracují, však ne vytrvalé, jsou nestálé, švitořivé, mají
všechny ctnosti krom té, že nesmí býti se svým pohlavím o samotě.
Rci muži osvícený,
jsou-li tvorové tito zavrženi? Nedalo by se použít jejich dobrých vlastností?
Neměli by spíše ochrany zákona použíti?
Zde by bylo dobře,
kdyby podobnou vadou stížené děti do matrik zvlášť zanášeny byly, aby pak
různice manželské vzniku nezavdaly, an by těm a takovým zákonitě nedovoleno
bylo se ženiti neb vdávati. I to bývá pak příčinou nevěrnosti manželské.
Učiň tedy, otče
vědy Tvé, učiň pro ty nešťastníky seč jsi a oni žehnati budou památce Tvé!
V Čechách blíž Tvého rodiště, dne 1.června 1868
Tvůj
Zbožňovatel a ctitel nešťastných lidí.
Zda se JEP vůbec někdy zabýval těmito problémy a zda
vůbec reagoval na dopis není známo. Přesto se domnívám, že jemu samotnému,
který byl nadán duchem hledat řešení různých medicínských problémů, věřím, že se
i těmito problémy zabýval. Ale doba byla taková jaká byla. Tehdejší poznatky
značně ovlivněné katolickou doktrínou pevně tvrdily, že se jedná o smilstvo a
trestaly tyto vztahy postihem podle různých zákoníků a to v některých
zemích ještě v nedávné době. Vždyď i v bývalém Československu
homosexualita byla beztrestná až od roku 1962, to Lucembursko ji trestně
tolerovalo již od roku 1795, ale v Africe je převážně tento vztah trestán
dodnes. To jen tak na okraj.
Žádné komentáře:
Okomentovat