Osobnosti Libochovic - Klapálek František

 *30.8.1863 Luž na Chrudimsku + 3.2.1919 Praha Karlín.

Profesor, významný český entomolog, první předseda České společnosti entomologické a její zakládající člen. Jeho datum narození se v různých pramenech liší, někde je uváděn 30 srpen, jinde 31 srpen, což však pro tento článek není až tak důležité. Narodil se roku 1863 v Lužích (dnes okres Chrudim, Pardubický kraj). Jeho otec se stal později bednářem v Litomyšli, kde mladý František vystudoval gymnázium. Zde se také setkává s oborem „entomologie“. K tomuto oboru jej dovedl profesor přírodopisu Emanuel Bárta a amatérský botanik a entomolog Bohumil Fleischer, evangelický farář ze Sloupnice, který od roku 1880 vyučoval na litomyšlském gymnáziu evangelické náboženství.

V dalších studiích na vysoké škole (studoval přírodní vědy na Karlově univerzitě), jej podporoval hlavně jeho strýc, Jan Klapálek, soudce v Libochovicích. U něho býval František v době studii velice častým hostem a zde se také seznámil poněkud důvěrněji se svou sestřenici Annou, kterou si po dokončení studií vzal za manželku. Už během studia začal redigovat vědecké časopisy a pracovat jako asistent Národního muzea. Na KU se při studiu přírodních věd od roku 1881 dostal pod odborné vedení profesora Antonína Friče, který jej v roce 1883 jmenoval odborným asistentem zoologie a jemuž začal redigovat a vydávat jeho zoologické přednášky pod názvem „Všeobecná zoologie“. Pod Fričovým vlivem začal od roku 1881 také docházet do zoologického oddělení shromažďovat a determinovat vodní hmyz. Univerzitní studia ukončil v roce 1887.
Po ukončení studia působil až do konce svého života jako středoškolský profesor nejprve v Litomyšli a Třeboni, později v Praze, nejdéle na reálce v Karlíně.

Byl mimo jiné velmi dobrým organizátorem, o čemž svědčí jeho snaha o zlepšení podmínek učitelů  a úředníků, kdy spojuje jejich drobné organizace do velkého "Českého svazu vše úřednického", jehož se stává prvním předsedou. V oblasti svého vědeckého zaměření se soustřeďuje především na obor entomologie. V tomto oboru se věnoval hlavně řádu chrostíci (Trichoptera), síťokřídlí Neuroptera) a brouci (Coleoptera).

Poznámka: Portál Wikipedie - Chrostíci (vědeckým pojmenováním Trichoptera - trich znamená chlup a ptera jsou křídla, lidově živá dřívka) jsou řád křídlatého hmyzu s proměnou dokonalou. Dospělci mají ochlupená křídla a žijí v blízkosti čistých vod. Mohou sloužit jako indikátory její čistoty. Vajíčka kladou do vody nebo její těsné blízkosti. Larvy jsou vodní a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu, který je charakteristický pro daný druh. Tímto materiálem může být písek, jehličí i schránky jiných živočichů.

Spolu s dalšími 19 entomology byl zakládajícím členem České entomologické společnosti, založené dne 17. ledna roku 1904 v Praze. Stal se také jejím prvním předsedou. Do funkce místopředsedy byl tehdy zvolen Napoleon Manuel Kheil, který byl významný znalec hmyzu známý po celém světě. Klapálek zakládá časopis spolku a věnuje se výchově mladých vědeckých pracovníků. Byl i velkým popularizátorem přírodních věd, o čemž svědčí řada jeho překladů z cizích jazyků, zvláště pak první překlad do češtiny základní Darwinovy knihy "O původu druhů".

Předčasná smrt ve věku nedožitých 56 let mu neumožnila dokončit a zhodnotit celoživotní dílo. K uctění památky této vůdčí osobnosti české entomologie byly jeho jménem označeny některé taxony hmyzu.

Poznámka: Taxon - název souboru jedinců lišících se určitými znaky a vlastnostmi od všech jiných taxonů

Jeho rozsáhlé sbírky byly odkázány do majetku Československé společnosti
entomologické, jež je spravovala do roku 1928, a v tomto roce je převzalo
entomologické oddělení Národního muzea v Praze, menší část exemplářů je
deponována v entomologickém oddělení Moravského zemského muzea v
Brně. Jeho sbírka činila 493 krabic hmyzu. V Národnímu muzeu tvoří podstatnou část entomologických kolekcí.

Ve svém vlastním vědeckém oboru jako znalec hmyzu proslul v celém světě, a proto mu byly k vědeckému zpracování zasílány materiály z vědeckých výprav, např. z Japonska, Jižní Ameriky, Tibetu a řady dalších zemí. Sám napsal 22 knižních odborných publikací, přispíval do většiny tehdy významných časopisů (Vesmír, Příroda, Národohospodářský obzor). Řada jeho odborných knih nebyla dosud překonána a používá se dodnes. Jakou úlohu hraje v současnosti jeho osobnost v odborných kruzích, dokládá rozhodnutí České entomologické společnosti z roku 1992 nazvat jimi vydaný odborný entomologický časopis "Klapalekiana". Byl skromné, tiché povahy a žil celou svou duši vědě. Na vlastní přání byl pochován v Libochovicích. Proč toto přání projevil. Po smrti jeho ženy Anny na její přání byla pochována do hrobu svého otce, soudce Klapálka. Proto také jeho přání bylo být pochován po jejím boku na hřbitově v Libochovicích.

K uctěni jeho památky vybudovalo předsednictvo „Entomologické společnosti“, „Svazu českého úřednictva“ a „Mensy úřednické“ dne 23. června 1929 svému zakladateli prof. Františkovi Klapálkovi k jeho náhrobku na hřbitově v Libochovicích bronzovou desku s plaketou zesnulého. Tato Plaketa z bezpečnostních důvodů, krádeže, byla na podnět rady LN sejmuta a umístěna prozatím v budově MěÚ.

K profesoru Klapálkovi má město ještě jeden závazek. Na vybudování náhrobku a bronzové busty byla vybrána v roce 1929 částka 50 000,- Korun spolkem, který si dal do názvu „Klub přátel nebožtíka“. Na tuto částku pochopitelně přispěl i „Česká entomologická společnost“ a Svaz a Menza úředníků. Celkové vytvoření náhrobku stálo spolek něco přes 40 000,- Korun a zbytek byl deponován jako „Fond na údržbu Klapálkova hrobu“, tím způsobem, že na vkladní knížku u České spořitelny v Libochovicích byl složen zbytek částky cca 8000,- korun, která byla dána do opatrování města a město z úroků mělo hradit roční údržbu hrobu. V roce 1933 bylo na knížce 1035,- Korun, což ještě byla dostatečná částka na to, aby z úroků údržba mohla být realizována. Ještě ve výpisech z účetnictví v roce 1946 je knížka na částku 1000,- Korun vykazována v majetku města. Po roce 1948 se tak jako většina fondů a nadací kdesi rozplynula. Přesto si myslím, že město je povinno i nadále z morálních důvodů o tento hrob pečovat, vždyť náklady na roční údržbu nemohou býti nepřiměřené. Konec konců již zčásti tak činní, odpouští poplatky za pozemek hrobu.

Pamětní desky:

·        Na Šantově náměstí v Litomyšli na čp.168 je umístěna pamětní deska s tímto zněním: Zde žil přírodovědec - entomolog František Klapálek (1863-1919).

·        Na domě čp.263 Karlínské náměstí 17 Praha 8 Karlín, byla bronzová pamětní deska s bustou a textem: "Prof.František Klapálek, věhlasný přírodozpytec a organizátor úřednictva. Narodil se 30.VIII.1863 v Luži, zemř. 3.II.1919 v Praze.Věnuje odborové ústředí úřednické v Praze, Společnost entomologická a Úřednická mensa".  Deska zde již není, zbyla pouze fotografie. 

Dílo:

1)     Klapálek, F.: 1894, Dodatky ku seznamu českých Trichopter za rok 1892 a 1893.

2)     Klapálek, F.: 1894: XLIII. Beiträge zur Kenntnis der böhmischen Hydroptiliden.

3)     Klapálek, F.: 1894: XX. Descriptions of a new species of Raphidia, L., and of three new species of Trichoptera from the Balkan Peninsula, with critical remarks on Panorpa gibberosa, McLach.

4)     Klapálek, F.: 1897: Dodatky ku seznamu českých Trichopter za rok 1894 až 1897.

5)     Klapálek, F.: 1897: X. Příspěvek ku znalosti vývoje českých Hydroptilid.

6)     Klapálek, F.: 1899: Bemerkungen über die Trichopteren- und Neuropteren-Fauna Ungarns.

7)     Klapálek, F.: 1900: Beiträge zur Kenntnis der Trichopteren- und Neuropteren-fauna von Bosnien und der Hercegovina.

8)     Klapálek, F.: 1900: Plekopterologické studie. 2 tabule

9)     Klapálek, F.: 1901: O nových a málo známých druzích palearktických Neuropteroid.

10) Klapálek, F.: 1902: O morfologii kroužků a přívěsků pohlavních u trichopter. 2 tabule.

11) Klapálek, F.: 1902: Zur Kenntniss der Neuropteroiden von Ungarn, Bosnien und Herzegovina.

12) Klapálek, F.: 1903: Ueber drei wenig bekannte Micrasema-Arten und eine neue Oecetis.

13) Klapálek, F.: 1905: Plecopteren und Ephemeriden aus Java.

14) Klapálek, F.: 1905: Příspěvek k rodu Rhabdiopteryx Klp.

15) Klapálek, F.: 1906: Ecclisopteryx Dziedzielewiczi n. sp.

16) Klapálek, F.: 1907: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Pteronarcys Newman.

17) Klapálek, F.: 1907: Příspěvek k znalosti zvířeny chrostíků a jepic Vých. Karpat.

18) Klapálek, F.: 1907: Über die Arten der Unterfamilie Perlinae aus Japan.

19) Klapálek, F.: 1908: Larva a pouzdro Thremma gallicum Mc Lachl.

20) Klapálek, F.: 1909: Die Neoperla-Arten aus Java. Note III. Ueber die Neoperla-Arten aus Java.

21) Klapálek, F.: 1909: Pseudoneuroptera. 3. Plecoptera. Wissenschaftliche Ergebnisse der schwedischen zoologischen Expedition nach dem Kilimandjaro, dem Meru und den umgebenden Massaisteppen Deutsch-Ostafrikas, 1905-1906, unter Leitung von Prof. Dr. Yngve Sjöstedt.

22) Klapálek, F.: 1909, Vorläufiger Bericht über exotische Plecopteren. Wiener Entomologische Zeitung.

23) Klapálek, F.: 1910, Über die Neoperla Arten aus Java. Notes Leyden Museum.

24) Klapálek, F.: 1912: Plecoptera norvegica. Kritisches Verzeichnis der bisher in Norwegen sichergestellten Plecopteren-Arten.

25) Klapálek, F.: 1921, Plécoptères nouveaux. Annales de la Société Entomologique de Belgique.

26) Klapálek, F.: 1923, Plécoptères II. Fam. Perlidae.

27) Klapálek, F.: 1924: Ze života hmyzu. 341 obr., 20 bar. Tabulí.

Prameny: SOKA Litoměřice

                Dobový tisk

                Wikipedie

Fotografie:

Obr.01 - Portrét Františka Klapálka

Obr.02 – Busta v Praze

Obr.03 – Atlas brouků

Obr.04 -  Náhrobek v Libochovicích