Když v roce 1803, přesněji 25.dubna, zemřela
Anna Kopitschová, dcera jednoho z nejvyšších úředníků panství Libochovice,
Vrchního Franze Aveze Kopitche, tak otec ji nechal na místním hřbitově zhotovit
k hrobní desce náhrobek s „Empírovou dívkou“. Některé prameny uvádějí
jejího otce jako Vrchního, jiné jako Purkrabího. Když se ale nad tím zamyslíme
jedná se o stejný název povolání, jen v některých dobách byl název různý. Nejvyšší úřední
a soudní instancí na panství byl úřad
vrchnostenský a přímo podřízený úřad
obecní. Oba tyto úřady měly právo rozhodovat podle platných zákonů nejen ve
věcech civilních, ale i ve věcech trestních. Nejvyšším panským úředníkem byl
kolem r. 1600 Správce panství. V roce 1621 nazývá se tento úředník
Regentem. Po roce 1666 jmenuje se Purkrabím, po roce 1706 Hejtmanem a od roku
1760 Správcem, také Ředitelem i Vrchním správcem. Anna Kopitschová měla ve svém životě smůlu, zemřela jako
poměrně mladá dáma ve věku 20 let (nar. 24.února 1783). Podle náhrobku byla
svobodnou, neprovdanou dcerou Vrchního. Tento empírový náhrobek byl během času
rozdělen na náhrobek a na empirovou sochu, zřejmě byl hrob opuštěn a
neudržován. Náhrobek se ztratil a socha se objevila v třicátých letech v
soupisu majetku Křenkova muzea. Co to bylo Křenkovo muzeum? Poměrně krátce
připomenu libochovičákům oč se jedná, samostatný popis a činnost tohoto spolku
by si zasloužila širší samostatný článek.
Zmínky o něm jsou především v pozůstalostech místních
osvětových pracovníků. V pozůstalosti Karla Křenka jsou zachovány jeho poznámky
k budování muzea a soupisy Křenkových geologických a historických sbírek (z let
1883-1912) jež později muzeu předal. Samotné muzeum bylo založeno v roce
1895 Karlem Křenkem. Po smrti Křenka, Václav Zimmerman, jako libochovický rodák
a člen muzejního spolku velice těžce nesl to, jak se nakládalo během času i za
života Křenka s listinami a dokumenty, nakonec i se samotnými exponáty
muzea. Jak se sám vyjadřuje „Dále to je historie s archivem, který byl za
1.světové války prodán do starého papíru a jen zbytky z něho byly
zachráněny. Já sám jsem zachránil 10 obecních registrů při bourání záchodku při
přístavbě nové věznice. Dále jsem sesbíral archiv o odhalení pomníku JEP, na
rumišti u rybníčka. V roce 1938, kdy bylo muzeum na Radnici, přikázalo
Město zabalit celé muzeum do beden a uložit do čp.10, kde za půl roku bylo
zničeno vlhkem mnoho exponátů. V té době bylo v muzeu více než tisíc
předmětů. Původně se snažilo Město umístnit v roce 1938 sbírky do
sklepních místností pod zámek do bývalé ovocné komory, ale z toho sešlo.
Takový byl tedy přístup městské rady ke sbírkám, ale přesto Město dále lákaly
historické cennosti které ještě zbyly, a proto vznikla snaha o založení
vlastního muzejního spolku pod městem“. Po smrti Václava Zimmermana se již
nikdo nestaral o sbírky a městský archiv. Muzeum bylo v katastrofálním
stavu a archivní sbírky po smrti p.Zimmermana rovněž bez zájmu města končily ve
sběrnách. Pro to v roce 1947 zakročila Archivní inspekce a na její podnět
byl jmenován 23.6.1947 pan Václav Pavlík, pracovník spořitelny
v Libochovicích, do funkce městského archiváře. Přesto koncem listopadu
1954 bylo pro nezájem tehdejšího vedení města zrušeno v Libochovicích Křenkovo
krajinské muzeum založené roku 1895 a jeho sbírky byly uskladněny v Lovosicích,
část přestěhovaná do Třebenic. Později se zbytky sbírky dostali do depozitáře
Muzea Litoměřice, ale jak psal současný tisk, tento depozitář byl
v podstatě rozkraden, takže kdeže asi pak jsou rozsáhlé sbírky?
Ale zpět k Anně Kopischové. V roce 1943 byla tato
socha nákladem 1 tisíce Korun opravena Karlem Zentnerem. Byl vytvořen zvýšený
základ a chybějící části byly nahrazeny umělým kamenem. 22.11.1949 Křenkovo
muzeum žádá MNV, aby nechal přemístit bývalý náhrobek Anny Kopitschové
z nádvoří radnice, kde zbyl po uzavření muzea, do místností tohoto muzea
v zámku Libochovice. MNV souhlasí a souhlasí i s náklady na
přemístění. Socha je později kouzlem byrokracie zapsána v inventáři zámku,
umístěna na nádvoří.
Žádné komentáře:
Okomentovat