| Okrsek | Voliči v seznamu |
Vydané obálky |
Volební účast v % |
Odevzdané obálky |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 739 | 372 | 50,34 | 372 |
| 2 | 943 | 359 | 38,07 | 359 |
| 3 | 718 | 328 | 45,68 | 327 |
| 4 | 319 | 161 | 50,47 | 161 |
| 5 | 150 | 85 | 56,67 | 85 |
| Celkem | 2 869 | 1 305 | 45,49 | 1 304 |
sobota 11. října 2014
Účast ve volbách
Nové zastupitelstvo vzešlé z voleb 2014
|
Strana zelených
|
5 mandátů
29,87 % hlasů |
|
|
pořadí
|
zvolený zastupitel
|
preferenční hlasy
|
|
1.
|
Ing. Jaroslav Beneškandidátní listina: Strana zelenýchpořadí na kandidátce: 1
67let, důchodce, Libochovice
|
524
|
|
2.
|
Mgr. Barbara Bláhovákandidátní listina: Strana zelenýchpořadí na kandidátce: 3
40let, učitelka ZŠ, Libochovice
|
417
|
|
3.
|
Ing. Václav Zemankandidátní listina: Strana zelenýchpořadí na kandidátce: 2
48let, zaměstnanec města, Libochovice
|
383
|
|
4.
|
Mgr. Vojtěch Stránskýkandidátní listina: Strana zelenýchpořadí na kandidátce: 4
33let, OSVČ, Libochovice
|
346
|
|
5.
|
Bc. Martin Doušakandidátní listina: Strana zelenýchpořadí na kandidátce: 5
31let, bankovní úředník, Libochovice
|
360
|
|
TOP 09 a
nezávislí
|
4 mandáty
23,57 % hlasů |
|
|
pořadí
|
zvolený zastupitel
|
preferenční hlasy
|
|
1.
|
Ing. Jana Holákandidátní listina: TOP 09 a nezávislípořadí na kandidátce: 1
50let, starostka obce, ekonomka, Libochovice
|
435
|
|
2.
|
Mgr. Miroslav Zůnakandidátní listina: TOP 09 a nezávislípořadí na kandidátce: 9
28let, fyzioterapeut, Libochovice
|
348
|
|
3.
|
Ing. Jan Ryšavýkandidátní listina: TOP 09 a nezávislípořadí na kandidátce: 2
39let, projektant pozemkových úprav, Libochovice
|
334
|
|
4.
|
Ing. Milena Ryšavákandidátní listina: TOP 09 a nezávislípořadí na kandidátce: 5
39let, projektant pozemkových úprav, Libochovice
|
330
|
|
Unie pro sport a
zdraví
|
3 mandáty
22,94 % hlasů |
|
|
pořadí
|
zvolený zastupitel
|
preferenční hlasy
|
|
1.
|
Mgr. Jan Fictumkandidátní listina: Unie pro sport a zdravípořadí na kandidátce: 5
39let, zástupce ředitele školy, Libochovice
|
428
|
|
2.
|
MUDr. Jana Buškovákandidátní listina: Unie pro sport a zdravípořadí na kandidátce: 3
38let, lékařka, Libochovice
|
419
|
|
3.
|
Ing. Blanka Starákandidátní listina: Unie pro sport a zdravípořadí na kandidátce: 2
45let, ekonom, Libochovice
|
350
|
|
Česká strana
sociálně demokratická
|
2 mandáty
13,72 % hlasů |
|
|
pořadí
|
zvolený zastupitel
|
preferenční hlasy
|
|
1.
|
Ing. et Bc. Alena Křtěnovákandidátní listina: Česká strana sociálně demokratickápořadí na kandidátce: 1
53let, úředník ÚP ČR, Poplze
|
349
|
|
2.
|
Jiří Leníkkandidátní listina: Česká strana sociálně demokratickápořadí na kandidátce: 2
29let, projektový manažer, Libochovice
|
193
|
|
Komunistická
strana Čech a Moravy
|
1 mandát
9,89 % hlasů |
|
|
pořadí
|
zvolený zastupitel
|
preferenční hlasy
|
|
1.
|
Antonín Švihnoskandidátní listina: Komunistická strana Čech a Moravypořadí na kandidátce: 1
58let, živnostník, Poplze
|
|
středa 24. září 2014
Pod čarou - Politici, voliči a prospěch, aneb jak vzniká politik.
Stanovme si nejprve na začátku jednoduchá pravidla.
Člověk se narodí a v tomto okamžiku jsou všechny děti stejné. Malí,
uřvaní, bezbranní, ale máminy miláčkové. A ejhle uplyne několik let, a tady je
důležité připomenout si, že u někoho tolik, u jiného zase míň čí víc, a náhle
je tu najednou na jedné straně volič a na druhé politik. Jakým způsobem se
kupříkladu z Haničky stane volič a z Pepíka politik, je stále
záhadou, i když výzkumný ústav politických věd na tomto problému pilně pracuje,
ale podle mého mínění se ničeho nedopracuje. A teď to důležité, rozdělme si co
je volič a co politik. Po pravdě řečeno, na té nejnižší úrovni je rozdíl
minimální. Volič i politik chodí spolu svorně do práce, do hospody, svorně
nadávají, ale právě v tomto okamžiku vzniká ten rozdíl. A povězme si to na
rovinu vzniká i prospěchářství a vychytralost. Volič si totiž zanadává a odejde
většinou spokojený, že si nějakým způsobem vyventiloval své přetlaky. Politik
ne. Politik přemýšlí. A zase jsme u dělení. Poctivý politik přemýšlí, jak
problémy napravovat, a nic neočekává. Pouze jej, pokud se vše povede, naplní
jakýsi pocit příjemného vrnění kombinovaný s pocitem dobře vykonané práce, vše
vykonal pro voliče jako celek. A to je vše. Pracuje rád a pracuje pro lidi. Za
socialismu se tomu říkalo poctivý blbec, a objevoval se převážně jako vedoucí
různých spolků a sdružení, dál se bohužel nedostal, všude byli pánové třídy A.
Dnes buďme féroví a říkejme mu Poctivec, a to bez jakéhokoliv přívlastku, neboť
je to tvor velice vzácný, málo se vyskytující. A pokud se k tomu ještě
přidá vytrvalost a pokud Poctivý politik má vizi, dobře obci, městu, státu,
které vede.
Ten druhý, nebudeme říkat nepoctivý, ale politik B.
Politik B tedy dumá co by to mohlo hodit od voliče Pepíka. Možnosti jsou různé,
záleží právě na úrovni politického patra na kterém se pohybuje. Může to hodit
fůrku písku od Bertíka, může to poskytnout politické body, nebo Fanoušek
přihodí nějaký ten melounek. Tento politik nemůže mít vize, ten může mít jenom
chladnou kalkulaci a volič je mu potřeba jenom sem tam, v okamžiku voleb.
Ano je to v každém člověku, někdo umí malovat, jiný zpívat, jiný dovede
vést dobře skautský oddíl. Poctivý politik je rozený vůdce, i když prodělá ve
svém vlastním zisku vždy a všude. Na druhou stranu taková pověst slušnosti,
odvahy a poctivosti je v Českých zemích zvláštností. Mít vizi stát si za
svým, je velice těžký a tvrdý život. Poctivý politik je jak v opozici, tak
i ve vládnoucí většině. Mezi takovými poctivými politiky vzniká dialog, který
popostrčí věci většinou správným směrem. A dá se říci, kupodivu, tyto lidé jsou
voleni znovu a znovu. A to je dobře.
A politik B, no politik B je v podstatě zloděj,
krade nejen poctivost druhých, ale co si budeme nalhávat i jiné věci, na očích
všech a beztrestně. Je také jak v opozici tak ve vládnoucí většině. Ale
nevytrvá dlouho, buďto si nahrabe tolik politických bodů, že je vyhozen do
vyšších pater politiky, nebo si nahrabe tolik, že končí s politikou a
věnuje se věcem materiálnějším, nu a málokdy, jen v nejhorším případě i
lepení pytlíků, tedy jenom načas, konec konců se to ale stává nyní velice, velice vzácně. No a pro
ty vítězné jsou tu také Bahamy. Pokud je vyhozen do vyšších pater stává se
z něj Moudrý politik, tu se blýskne, tam se ukáže národu, ale ve
skutečnosti mimo silných řečí nevykoná zhola nic. Žádný zasazený strom žádný
postavený dům, takový úplně zbytečný člověk. Pokud vám můžu radit, nezvěte tyto
lidi ani na oběd, sní vám vše a vám zůstane jen mísa plná slibů.
Politická aktivita. No ta se projevuje různě.
Všimněte si, že politická aktivita má vždy vrchol tak 14 dní před volbami. Již
jednou jsem se zmiňoval o tom, že Politik B získává body hřímajíce, „Pojďme to
pro ty lidi něco udělat, zvolili si nás, …“ Nikoliv pane politiku, vy nevíte
kdo vás volil, myslíte si třeba že tamten v třetí řadě, ten který něco
požaduje, ale vy to nevíte, ví to jen ten vzadu, ten co vás skutečně volil, a
ten nechce, aby jste to pro ty lidi udělal tímto způsobem a takto.
Poctivý politik však chodí mezi lidi vysvětluje,
naslouchá a snaží se všelijak pomoci. Kupodivu se však dostává na málo prvních
míst, a když je ve předu, snaží se ho politici B odstrčit svou velkohubostí.
Ano, ano i úspěšně. Tak to vidíte, pak si někoho zvolte.
Nu co zbývá. Nejlepší řešení by byl velice
silný populační boom, aby bylo více a ještě více dětí, pak také stoupá
pravděpodobnost zrození poctivého politika, žel bohu však by se rodilo také
více politiků B. Takže by bylo nutno přikročit k nulovému řešení, žádné
děti, potom také žádní politici, ale to snad zase ne, na koho bychom
v těch hospodách nadávali? Nakonec to zůstane vždy a všude na tom třetím
vzadu, na voliči. Proto je důležité, aby si tento občan pojmenovaný politiky
„volič“ uvědomoval co dělá, přemýšlel a rozhodoval, rozhodne-li ve prospěch
většiny, bude více politiků A, rozhodne-li pouze ve svůj prospěch, bude více
politiků B.
Glosa: Ale stejně vám řeknu, že Anastázíček
jako politik to napětí před, nějak nezvládá, tuhle si nechtěl vzít od
opozičního politika ani bonbon, nevim nevim…..
(Ilustrační obrázek dokazuje, že ne vždy politikům,
ba i místním, nebylo tak ustupováno jako nyní. Dokazují to „Podřipské střely“
které na titulní straně ironizují tehdejší politickou opozici za to, že bránila
stavbě železnice z Loun do Libochovic. Podřipské střely , 4.březen 1899.
A to jsem vybral ten slušnější obrázek, v ostatních číslech jsou daleko
adresnější a drsnější. Je zajímavé, že tyto obrázky maloval později známý malíř
a ilustrátor K.V.Muttich)
Volby do zastupitelstva 2014, komu čest, tomu čest.
Možnosti volit se mi dostalo díky tehdejší ústavě
Československé socialistické republiky ve věku 18 let. Tohoto bláznivě
mladistvého věku jsem bohužel, nebo snad naštěstí, dosáhl v roce 1968.
V té době jsem byl všestranně vzděláván střední vzdělávací
školou, a to osvícenými profesory, kteří později ke škodě školy zanikli
v mlýnských kolech politických dějin. Ano, byla mi jimi nastíněna čest být
voličem, a rozhodovat jak a kdo povede náš národ vpřed, tam, kde jsme v té
době tušili, že život je nějak lepší a volnější. Ano, docela jsem se těšil. Volby do národních výborů měly
proběhnout v roce 1968. Byly však odloženy a starý režim věděl, že pokud
by je uspořádal bez předchozího zavedení starých pořádků, dopadly by pro ně špatně.
Funkční období volených orgánů bylo proto prodlouženo. Také podzimní volby do
nových správních orgánů federálního uspořádání republiky neproběhly, pouze schůzí
Národního shromáždění, která byla poslední plenární schůzí v onom volebním
období, byly ustanoveny příslušné orgány. (Protože již od 1. ledna 1969 se
podle ústavního zákona o československé federaci přeměnilo Národní shromáždění
ve Sněmovnu lidu a po vytvoření Sněmovny národů vzniklo nové Federální
shromáždění).
Bohužel, už v té době to začínalo vypadat na
věčné časy se Sovětským svazem, bylo to proto pro mne velké zklamání, že své
volební právo degraduji na úkon vhození lístku do jakési schránky. A ani to mi
vlastně soudruzi neumožnili.
Tohoto práva se mi dostala poprvé spolu s miliony dalších československých
občanů ve dnech 26.-27.listopadu 1971. Mohl jsem si vybrat z jedné jediné
kandidátky. Pro mne celá situace byla o to komičtější, protože v té době
jsem plnil čestnou povinnost pro svoji socialistickou vlast, byl jsem vojákem
základní služby, naštěstí v útvaru, kde jsme na stráž chodili bez nábojů,
nevěřili nám. A tak jsem v těchto dnech v sevřeném útvaru spolu se
svými spolubojovníky, všelikého složení od zkrachovalých existencí, přes
nespolehlivé původy, faráře a zlodějíčky přistoupil k urně a vhodil svůj
první volební lístek. Pravda nenadchlo mne to. Jak poznamenal můj kolega,
absolvent semináře: „A teď se děj vůle Boží“. Taky se děla, však víte, ale byla
nějaká odložená. Celé volby byly tehdy zakomponovány do oslav VŘSR.
Poté mi byla dána možnost volby
do FS a do Obecního zastupitelstva v pětiletém období pomocí jednotné
kandidátky Národní fronty. Tyto volby vždy proběhly tak nějak okolo nás,
protože jsme ani nakonec neznali kompletní zastupitelstvo a natož své
zastupitele v ČNR, či FS. V Libochovicích v té době byl až do
odchodu do důchodu v čele města kandidát NF Antonín Maleček. Proto se pro
mne staly nezapomenutelné volby v roce 1986, kdy rozhodnutím orgánů byl předem
ustanoven, tak jak bylo zvykem, volby nevolby, do čela města p.Christen. A tu
se ve mne vše vzepřelo a rozhodl jsem se sice volit, ale škrtnout. Jenomže,
v červnových dnech kdy volby probíhaly, jsme se ženou tak nějak
pozapomněli a do volební místnosti jsme vběhli jako poslední, před uzavírací 19
hodinou. Rychle škrtli kandidáta a po vyvěšení voleb jsme se několikrát šli
podívat, že tento kandidát byl zvolen 99,5% hlasů. Sice těch našich 0,5%
nepomohlo, ale pocit to byl velice hřejivý.
Dnem komunálních voleb (24.
listopadu 1990), kdy byla zrušena dosavadní soustava Národních výborů se mi
konečně dostalo satisfakce a po 22 letech volebního práva jsem se zúčastnil
prvních skutečných voleb.
Tehdy to byl skutečný zážitek.
Ale jak šel čas, tato demokratická vymoženost se pomalu začala stávat tak
všední a poněkud fádní záležitostí, hlavně pro ty, kteří již vkročili ve své
plnoletosti do tohoto zřízení.
Co je však příčinou tohoto
dění? Nezájem, lhostejnost, anebo pocit, že když na něco mám právo, tak to
nemusím dělat? Ano něco z toho v tom je, ale ruku na srdce, páni
politici. Není to také tím, že prostý volební lid poznává, že je vlastně jedno
koho zvolí, výsledkem jsou stejně tahanice a podivné domluvy a spolky. A to
nejen do leva, do středu, do prava, do zelena, prostě někam. Přátelé nenechte
se však odradit, to je přesně to, na co někteří rádoby politici spoléhají, na
nízkou účast. A pak vyhrává ne vůle lidu, ale vůle strany, která má
disciplinovanější voliče. Já vím, je těžké si někdy v kandidátkách vybrat,
ale věřte, že někdy menší zlo je vždy lepší než zlo větší. Tak se rozhoupejte a 10.-11.10.2014 jděte do volebních místností, k volbám do Místního zastupitelstva. Ale předem si zjistěte některé věci: Která strana pracovala ve
váš prospěch, která strana vytvořila lepší životní prostředí v našem
regionu. Který zastupitel skutečně pro město něco udělal, balil vás do bavlnky,
a ne do bodláčí, a který neudělal nic, a který jen řečnil, a řečnil. A nevěřte všem
vyjádřením politiků před volbami, každý vám rád namaže chleba máslem, když jako
odměnu za to dostane pečenou husu, chtějte proto nejen chleba s máslem,
ale i tu husu a to s knedlíky a se zelím. A hlavně, po volbách kontrolujte
kolikrát vám dá z té porce kousnout, to je to nejdůležitější.
čtvrtek 18. září 2014
STARÉ USEDLOSTI V KŘESÍNĚ.
Kosti dědů, pamětníků starých časů, dávno setlely na hřbitůvku. Chaloupky se zdmi vrásčitými jako tvář stařečky a se šedými došky mechem zarůstajícími mlčí, - nepoví o radostech nebo smutných příhodách, které pod staré krovy osud přinesl. Kdo může tedy pověděti o zašlých časech, o drobném životě v dědinách, jejichž osud je složkou osudu kraje i národa? Máme jen staré záznamy, knihy, v nichž tlející papír nese zežloutlé, blednoucí písmo panských písařů, zjevující suchá a sporá data o postavách dávných usedlíků. Záznamy jmen, majetku, povinností, posléze deliktů proti pánům i sousedům, nesoucích v zápětí trest na panské kanceláři vyměřený i vytrpčný, ty záznamy zvětšují touhu více zvěděti o životě a povahách těchto lidí. Žel, to se nikdy nedovíme. Postačit nám musí jen suchá data.
Jako lidé poddaní, pracovali osadníci skoro vždy na půdě panské nebo kněžské. Poněkud jinak tomu bylo v Křesíně. Zde z větší části náležely pozemky místním rodům. V 13. století za Chřena z Křesína a v 14. stol. půda panská byla dávána usedlíkům pod nájem, či pod plat, pozůstávající z rozličných povinností. Pány na hradě Šebíně byly přenechány r. 1362 pozemky prvým nám známým drobným osadníkům zdejším: Vaňkovi Klementovi, Jachkovi Ještovi, Benešovi a Pavlíkovi. Poněvadž tyto pozemky mohli si osadnici mezi sebou volně podle své potřeby a vůle vyměňovat a přecházely tak z dědice na dědice zůstávaly nadále v majetku drobného lidu. Páni zde neměli dvůr, byla zde i pole svobodná.
Křesínská dědina se rozkládala tehdy kolem kostela. Stavěna byla s okrouhlou návsí podle zvyku starých slovanských osad .Ve Slatině se dosud tento tvar dochoval. Voda i Oharky ničila nízko položenou ves, dřevěná a lepenicová stavení špatně odolávala povodním, až posléze obrovskou povodni, která zničila také starou ves v Břežanech v roce 1515, bylo odneseno a zničeno vše.
Vznikla ves nová v místech výše položených a bezpečnějších tam, kde dnes se rozkládá. A tehdy v prvé půli 16. stol. seděli v Křesíně hospodáři: Bílek (č. 30 v záv. dnešní čís. pop.) Voříšek, Truneček, Spinek, Klima Kozel, Hrdka, Vondra, Štek, Maršálek, Kůnovský, Boháč, Bartoš, Lev, Srh, Medek, Sysel, Hladký, Porferstl, Šnůrka, Krejsa. Kekule, Matoušek, Buzek a m. j. Tito, ani nástupci mnohých (Blažek č. 32. Kadlec, Kaliba, Týř, Kos, Smetana, Fabian, Bartoň a j.) neudrželi se zde do poč. 17. stol. Jedině rod Janečků, Vrabců, Zůnů (Židovic č. 43) a Bažantů (41). V 16. stol. byli křesínskými krčmáři: Jiřík Tichý a r. 1569 Jan Řezníček. Rychtáři: Jan Starý (1560), Jan Plavka a na poč. 17. stol. Jiřík Janeček. Jeho Jméno je vyryto na zvonu kostela se jmény konšelů: Jana Luňáka, Víta Kautskýho, Vavř. Maštálky, Jiříka Bažanta, Bart. Moudrýho a Šebest. Bášty. Bylo 32 usedlosti, mnohé ceněné přes 300 kop grošů míšen. Největší grunt Zounovský (43) přešel r. 1572 s otce na syna za sumu 500 kop grošů míš.
Počet usedlíků zmenšil se po bělohorské bitvě, zvláště pak r. 1631, když osada byla vojsky táhnoucími vypálena a rozehnáno obyvatelstvo po širém kraji. Mnozí našli zkázu, více nepřišli a ti, kteří se vrátili, nalézali spáleniště a zpustošená pole. Postupem let byly pusté grunty znovu osazovány starými hospodáři. V rule rektifikační z r. 1654 jmenovány jsou usedlosti dle majitelů předválečných, třeba by se tito nebyli vrátili, grunty byly pusté nebo cize osazené. Tam poznáváme jména nevrátivších se usedlíků: Loveček (17), Bůžek (24), Barjchl (11), Antonín (12), Matoušek (15), Bašta (16), Medek (20), Huňatý (40), Bělský (30), Kopička (32), Havlíček (33), Kadeřávek (34), Vacek (42), Buchta (48), Luňák, Stehlík, Zikmund (9), Kautský, Moudrý a Bložek (2). R. 1654 ze 36 usedlostí bylo 14 pustých. Osazeny byly jen grunty: Ondřeje Bilského (39), Jiřího Zahálky (40), Jakuba Bažanta (42), Jiříka Zůny (43),. Kašpara Bažanta (44), Rackovský grunt (4), Barachovský (11) osadil r. 1653 Tobiáš Hudeček, Hudečkovský (21), Vlčkovský (22), V.aJcův (25) a Holcovský (26).
Osazené chalupy: Kopičkovská (32) osadil J. Rychlík, Stehlíkovská (osadil 1653 Pavel Podaný). Šudychovská (47), Vavř. Maštálky (50), Bložkovská (2) osadil 1653 Martin Krapička, Neškodovská (6) sloučená později ze dvou chalup, Makalovská (l3), která znovu zpustla (do r. 1690), Hudějovská (14), Pickovská (8), Novákovská (27), kterou 1620 držel V. Chlouba. Chalupa Zelikovská (52) byla osazena s polovice. R. 1660 osadil Holec a po něm Dudek grunt Baštovský (16). R. 1677 bylo již 27 usedlíků. Nově byly osazeny: chal. Antoninovská (12) Janem Trčkou, Hanzlovská (38) 1660 Adamem Vlčkem, pak Hingarem. Zikmundovská chalupa (9) Vojt. Vodvářkou. Grunt Bělských (30) Osazen Jiř. Fixou, Luňákovský Matějem Vlčkem (1675).
R. 1677 zbývalo 9 pustých usedlostí, z nichž do r. 1689 byly osazeny: grunt Matouškovský (15) 1684 Jak.Hudějem, chalupa Medkovská (20) Jak. Houdou Bůžkovská (24) Janem Schránilem, Havlíčkovská (34) Vojt. Holcem, Buchtovská (48) Karlem Šlibicem, druhá půle Zelikovské Janem Chloubou a znova osazena chalupa Makalovská (13) Vojt. Chloubou.
Zůstala pustá jedině chalupa Lovečkovská (7). V celé osadě r. 1689 bylo dle urbáře z t. r. 14 statků a 22 chalupy, na rozdíl od r. 1654, kdy bylo 16 statků a 20 chalup.
Roku 1692 nastalo na panství libochovickém a budyňském t. zv. arondování pozemků. To bylo přesné rozděleni gruntů a chalup o určitém počtu pozemků a dle toho předepsaných povinnosti. Od toho času v každé dědině počítána chalupa za jednoho usedlého, statek-grunt za tři usedlé. Celkový počet všech pozemků v osadě ve straších byl dělen počtem usedlosti. Tím bylo vypočteno, mnoho-li pozemků připadne na chalupu. Třikráte tolik potom připadlo na statek. Také celková cena kupní (trhová) všech hospodářství dělena počtem usedlostí a podíl tvořil částku v kopách grošů za chalupu; třikrát tolik činil odhad statku. Tím i robota byla rozdělena spravedlivěji. Dříve robotovali všichni usedlíci stejně, ať měl více, nebo méně polí. Od r. 1692 konal sedlák trojnásobnou robotu a platil třikráte tolik desátku i úroku, než chalupník. Poněvadž toto úpravou bylo odňato mnohým usedlostem na pozemcích a druhým přidáno měli postižení peněžní podíly na zvětšených gruntech nebo chalupách, takže neztráceli.
V Křesíné bylo při arondaci (r. 1696) rolí 1089 strychů, 3 věrt., 1 čtv. Stanoveno bylo 11 gruntů a 22 chalup, při čemž na chalupu připadlo 19 str. polí, na statek 60 strychů. Luk bylo na 96 a půl provazce. Na chalupu připadlo z nich 1 a půl provazce a na statek 5 a půl provazce Vedle toho držela Kateřina Poddaná 3 str., 3 v., 1 čtv. polí, koupených od Jana Melýška a obec držela 8 str. polí a na 3 provazce luk.
Při arondováni byla zrušena chalupa Stehlíkovská a pozemky její předány k ostatním usedlostem, nebo k panským. Prostor jejího dvora připadl obci křesínské, která zde později odprodala část na domek Kašparu Křivanovi ku zřízení hospody (1746). Místy, kde chalupa Stehlíkovská stávala, vede dnes z hořeni vsi okresní silnice ke Košticům. Dodnes uchoval se název těch mist "v Poustce" v pusté. Arondací byly také grunty: Baštovský (16), Vrabcův (25), Bělských (30) a Luňákovský změněny na chalupy.
Chalupa Luňákovská stávající mezi dnešními čísly 44. a 47., kterou po r. 1696 držel Jiřík Janeček-Vrabec, někdejší držitel zrušené chalupy Stehlíkovské, byla přeložena na hoření konec vsi (1720) v nynějším č 54. Držitel zůstával. Stará prostora chalupy připadla opět obci, která tam zřídila obecní sýpku a odprodala části pozemku na stavbu domku (č, 45) Jakubovi Brůnovi r. 1766 a r. 1793 na domek č. 67.
Na počátku 18. století zanikla chalupa Zikmundovská a dvůr její připojen k sousednímu dvoru místní fary.
Dle nřízení Marie Terezie došlo před rokem 1760 k číslování domů.
V Křesíně počalo se číslovat od severního konce hoření vsi s postupem na ves dolen a zpět. Očíslovány byly i staré gruntovní domky, které obývali většinou výměnkáři. V r. 1757 bylo v Křesíně 52 čísel popisných. Počet usedlostí se zvětšoval. Byly to jedině baráčky, které vznikly přistavěním na původních gruntech nebo oddělením. Roku 1787 byla 54 čísla a v letech třicátých 19. století 61 číslo. V druhé polovině minulého století zrušena byla čísla gruntovních domků: 3, 10, 23 a přenesena na jiné nové domky. Domky čísel 37 a 41 byly rozbořeny.
Pozemky usedlostí rozděleny a změřeny ve starém josefinském katastru z r. 1785, který čítal v Křesině 28 pozemkových oblasti, neboli flur. Vlivem značné nepřesnosti jeho výměr, bylo v 19 století důkladně znovu měřeno a zhotoveny nové katastrální mapy. V Křesině tím r. 1843 byl rozdělen katastr nově na 5 flur. Jeho výměra byla 1017 jiter 868 čtv. sáhů, čili 585 hektarů 56 arů plochy, z čehož připadalo 485 hektarů na ornou půdu, 50 ha na louky, 1 a půl ha na les, 40 na pastviny a 8 a půl na zahrady (1843-85).
Změny rodů v usedlostech se nestávaly ve starých dobách odprodáním hospodářství. Změna byla tehdy, když cizí hospodář přiženil se za dceru neb vdovu. Nejvíce změn bylo na chalupě Novákovské (27). Na gruntě Vrabcově (č. 25) zůstává až dosud jediný rod. Teprve v pozdějších letech vznikaly změny koupí. Několik usedlostí bylo v dražbách prodáno.
Od roku 1651 až do r. 1900 vystřídalo se na křesínských chalupách a statcích (i zrušených) 318 hospodářů, pokud jsou známi. I jiné místní usedlosti v Křesíně: fara, panský mlýn, panská krčma a panská kovárna zasloužily by zmínku. Pozemky k nim náležící nebyly počítány mezi selské a neuváděny v nejstarších urbářích ani gruntovních knihách, neboť to bylo zboží dominikální, na rozdíl od pozemků selských usedlosti, t. j. zboží rustikálního. Teprve v soupisech obcí za císaře Josefa II. v roce 1787 je uváděno vše společně a daně vybírány v celku.
Podle článku Jaroslava Malého
Jako lidé poddaní, pracovali osadníci skoro vždy na půdě panské nebo kněžské. Poněkud jinak tomu bylo v Křesíně. Zde z větší části náležely pozemky místním rodům. V 13. století za Chřena z Křesína a v 14. stol. půda panská byla dávána usedlíkům pod nájem, či pod plat, pozůstávající z rozličných povinností. Pány na hradě Šebíně byly přenechány r. 1362 pozemky prvým nám známým drobným osadníkům zdejším: Vaňkovi Klementovi, Jachkovi Ještovi, Benešovi a Pavlíkovi. Poněvadž tyto pozemky mohli si osadnici mezi sebou volně podle své potřeby a vůle vyměňovat a přecházely tak z dědice na dědice zůstávaly nadále v majetku drobného lidu. Páni zde neměli dvůr, byla zde i pole svobodná.
Křesínská dědina se rozkládala tehdy kolem kostela. Stavěna byla s okrouhlou návsí podle zvyku starých slovanských osad .Ve Slatině se dosud tento tvar dochoval. Voda i Oharky ničila nízko položenou ves, dřevěná a lepenicová stavení špatně odolávala povodním, až posléze obrovskou povodni, která zničila také starou ves v Břežanech v roce 1515, bylo odneseno a zničeno vše.
Vznikla ves nová v místech výše položených a bezpečnějších tam, kde dnes se rozkládá. A tehdy v prvé půli 16. stol. seděli v Křesíně hospodáři: Bílek (č. 30 v záv. dnešní čís. pop.) Voříšek, Truneček, Spinek, Klima Kozel, Hrdka, Vondra, Štek, Maršálek, Kůnovský, Boháč, Bartoš, Lev, Srh, Medek, Sysel, Hladký, Porferstl, Šnůrka, Krejsa. Kekule, Matoušek, Buzek a m. j. Tito, ani nástupci mnohých (Blažek č. 32. Kadlec, Kaliba, Týř, Kos, Smetana, Fabian, Bartoň a j.) neudrželi se zde do poč. 17. stol. Jedině rod Janečků, Vrabců, Zůnů (Židovic č. 43) a Bažantů (41). V 16. stol. byli křesínskými krčmáři: Jiřík Tichý a r. 1569 Jan Řezníček. Rychtáři: Jan Starý (1560), Jan Plavka a na poč. 17. stol. Jiřík Janeček. Jeho Jméno je vyryto na zvonu kostela se jmény konšelů: Jana Luňáka, Víta Kautskýho, Vavř. Maštálky, Jiříka Bažanta, Bart. Moudrýho a Šebest. Bášty. Bylo 32 usedlosti, mnohé ceněné přes 300 kop grošů míšen. Největší grunt Zounovský (43) přešel r. 1572 s otce na syna za sumu 500 kop grošů míš.
Počet usedlíků zmenšil se po bělohorské bitvě, zvláště pak r. 1631, když osada byla vojsky táhnoucími vypálena a rozehnáno obyvatelstvo po širém kraji. Mnozí našli zkázu, více nepřišli a ti, kteří se vrátili, nalézali spáleniště a zpustošená pole. Postupem let byly pusté grunty znovu osazovány starými hospodáři. V rule rektifikační z r. 1654 jmenovány jsou usedlosti dle majitelů předválečných, třeba by se tito nebyli vrátili, grunty byly pusté nebo cize osazené. Tam poznáváme jména nevrátivších se usedlíků: Loveček (17), Bůžek (24), Barjchl (11), Antonín (12), Matoušek (15), Bašta (16), Medek (20), Huňatý (40), Bělský (30), Kopička (32), Havlíček (33), Kadeřávek (34), Vacek (42), Buchta (48), Luňák, Stehlík, Zikmund (9), Kautský, Moudrý a Bložek (2). R. 1654 ze 36 usedlostí bylo 14 pustých. Osazeny byly jen grunty: Ondřeje Bilského (39), Jiřího Zahálky (40), Jakuba Bažanta (42), Jiříka Zůny (43),. Kašpara Bažanta (44), Rackovský grunt (4), Barachovský (11) osadil r. 1653 Tobiáš Hudeček, Hudečkovský (21), Vlčkovský (22), V.aJcův (25) a Holcovský (26).
Osazené chalupy: Kopičkovská (32) osadil J. Rychlík, Stehlíkovská (osadil 1653 Pavel Podaný). Šudychovská (47), Vavř. Maštálky (50), Bložkovská (2) osadil 1653 Martin Krapička, Neškodovská (6) sloučená později ze dvou chalup, Makalovská (l3), která znovu zpustla (do r. 1690), Hudějovská (14), Pickovská (8), Novákovská (27), kterou 1620 držel V. Chlouba. Chalupa Zelikovská (52) byla osazena s polovice. R. 1660 osadil Holec a po něm Dudek grunt Baštovský (16). R. 1677 bylo již 27 usedlíků. Nově byly osazeny: chal. Antoninovská (12) Janem Trčkou, Hanzlovská (38) 1660 Adamem Vlčkem, pak Hingarem. Zikmundovská chalupa (9) Vojt. Vodvářkou. Grunt Bělských (30) Osazen Jiř. Fixou, Luňákovský Matějem Vlčkem (1675).
R. 1677 zbývalo 9 pustých usedlostí, z nichž do r. 1689 byly osazeny: grunt Matouškovský (15) 1684 Jak.Hudějem, chalupa Medkovská (20) Jak. Houdou Bůžkovská (24) Janem Schránilem, Havlíčkovská (34) Vojt. Holcem, Buchtovská (48) Karlem Šlibicem, druhá půle Zelikovské Janem Chloubou a znova osazena chalupa Makalovská (13) Vojt. Chloubou.
Zůstala pustá jedině chalupa Lovečkovská (7). V celé osadě r. 1689 bylo dle urbáře z t. r. 14 statků a 22 chalupy, na rozdíl od r. 1654, kdy bylo 16 statků a 20 chalup.
Roku 1692 nastalo na panství libochovickém a budyňském t. zv. arondování pozemků. To bylo přesné rozděleni gruntů a chalup o určitém počtu pozemků a dle toho předepsaných povinnosti. Od toho času v každé dědině počítána chalupa za jednoho usedlého, statek-grunt za tři usedlé. Celkový počet všech pozemků v osadě ve straších byl dělen počtem usedlosti. Tím bylo vypočteno, mnoho-li pozemků připadne na chalupu. Třikráte tolik potom připadlo na statek. Také celková cena kupní (trhová) všech hospodářství dělena počtem usedlostí a podíl tvořil částku v kopách grošů za chalupu; třikrát tolik činil odhad statku. Tím i robota byla rozdělena spravedlivěji. Dříve robotovali všichni usedlíci stejně, ať měl více, nebo méně polí. Od r. 1692 konal sedlák trojnásobnou robotu a platil třikráte tolik desátku i úroku, než chalupník. Poněvadž toto úpravou bylo odňato mnohým usedlostem na pozemcích a druhým přidáno měli postižení peněžní podíly na zvětšených gruntech nebo chalupách, takže neztráceli.
V Křesíné bylo při arondaci (r. 1696) rolí 1089 strychů, 3 věrt., 1 čtv. Stanoveno bylo 11 gruntů a 22 chalup, při čemž na chalupu připadlo 19 str. polí, na statek 60 strychů. Luk bylo na 96 a půl provazce. Na chalupu připadlo z nich 1 a půl provazce a na statek 5 a půl provazce Vedle toho držela Kateřina Poddaná 3 str., 3 v., 1 čtv. polí, koupených od Jana Melýška a obec držela 8 str. polí a na 3 provazce luk.
Při arondováni byla zrušena chalupa Stehlíkovská a pozemky její předány k ostatním usedlostem, nebo k panským. Prostor jejího dvora připadl obci křesínské, která zde později odprodala část na domek Kašparu Křivanovi ku zřízení hospody (1746). Místy, kde chalupa Stehlíkovská stávala, vede dnes z hořeni vsi okresní silnice ke Košticům. Dodnes uchoval se název těch mist "v Poustce" v pusté. Arondací byly také grunty: Baštovský (16), Vrabcův (25), Bělských (30) a Luňákovský změněny na chalupy.
Chalupa Luňákovská stávající mezi dnešními čísly 44. a 47., kterou po r. 1696 držel Jiřík Janeček-Vrabec, někdejší držitel zrušené chalupy Stehlíkovské, byla přeložena na hoření konec vsi (1720) v nynějším č 54. Držitel zůstával. Stará prostora chalupy připadla opět obci, která tam zřídila obecní sýpku a odprodala části pozemku na stavbu domku (č, 45) Jakubovi Brůnovi r. 1766 a r. 1793 na domek č. 67.
Na počátku 18. století zanikla chalupa Zikmundovská a dvůr její připojen k sousednímu dvoru místní fary.
Dle nřízení Marie Terezie došlo před rokem 1760 k číslování domů.
V Křesíně počalo se číslovat od severního konce hoření vsi s postupem na ves dolen a zpět. Očíslovány byly i staré gruntovní domky, které obývali většinou výměnkáři. V r. 1757 bylo v Křesíně 52 čísel popisných. Počet usedlostí se zvětšoval. Byly to jedině baráčky, které vznikly přistavěním na původních gruntech nebo oddělením. Roku 1787 byla 54 čísla a v letech třicátých 19. století 61 číslo. V druhé polovině minulého století zrušena byla čísla gruntovních domků: 3, 10, 23 a přenesena na jiné nové domky. Domky čísel 37 a 41 byly rozbořeny.
Pozemky usedlostí rozděleny a změřeny ve starém josefinském katastru z r. 1785, který čítal v Křesině 28 pozemkových oblasti, neboli flur. Vlivem značné nepřesnosti jeho výměr, bylo v 19 století důkladně znovu měřeno a zhotoveny nové katastrální mapy. V Křesině tím r. 1843 byl rozdělen katastr nově na 5 flur. Jeho výměra byla 1017 jiter 868 čtv. sáhů, čili 585 hektarů 56 arů plochy, z čehož připadalo 485 hektarů na ornou půdu, 50 ha na louky, 1 a půl ha na les, 40 na pastviny a 8 a půl na zahrady (1843-85).
Změny rodů v usedlostech se nestávaly ve starých dobách odprodáním hospodářství. Změna byla tehdy, když cizí hospodář přiženil se za dceru neb vdovu. Nejvíce změn bylo na chalupě Novákovské (27). Na gruntě Vrabcově (č. 25) zůstává až dosud jediný rod. Teprve v pozdějších letech vznikaly změny koupí. Několik usedlostí bylo v dražbách prodáno.
Od roku 1651 až do r. 1900 vystřídalo se na křesínských chalupách a statcích (i zrušených) 318 hospodářů, pokud jsou známi. I jiné místní usedlosti v Křesíně: fara, panský mlýn, panská krčma a panská kovárna zasloužily by zmínku. Pozemky k nim náležící nebyly počítány mezi selské a neuváděny v nejstarších urbářích ani gruntovních knihách, neboť to bylo zboží dominikální, na rozdíl od pozemků selských usedlosti, t. j. zboží rustikálního. Teprve v soupisech obcí za císaře Josefa II. v roce 1787 je uváděno vše společně a daně vybírány v celku.
Podle článku Jaroslava Malého
Libochovice v roce 1900
Hejtmanství: Roudnice
Počet veškerého obyvatelstva: 2171
Počet Čechů: 2131
Počet Němců: 28
Počet cizinců: 12
Počet Katolíků 2043
Počet Evangelíků 4
Počet židů 124
Počet domů 328
Plošná výměra obce (km2): 8,89
Výška nad mořem: 163
Počet členů zastupitelstva: 24
Starosta: dr. Reinhart Václ.
Městští radní:
nám. Fíedler Em., maj. real.
Bernard Jos., hodinář
Löbl Jan, maj. real.
Pokorný Václ., stavitel
Šrámek Ant., lékárník
Lhotský Václ., maj. real.
Městští úředníci a zaměstnanci:
Kadlec Boh. m. úč.
Schneiberg J.
Lékař: dr. Schefárna Vil.
Lékárník: Šrámek Ant. "U bílého jednorožce"
Rozpočet obecní příjem: 6883 zl.
výdaj: 14378 zl
Obecní majetek a daně: přirážka 54% k přímé dani 13880 zl.
Spořitelny a záložny - vklady
měst. spořitelna: 826320 zl.
předs. dr. Reinhart Václ.,
P. Oplt Václ.,
Bernard Jos.,
dr. Kadlec Jan,
Pokorný Václ.,
úč. Čermák Boh.,
k. Brejcha Jos.
obč. záložna: 749478 zl.,
řed. dr. Mann G.,
n. dr. Doskočil A.,
Ort Jos.K., Zůna Ant.,
spr. Jílek J.
okr. hosp. záložna: 106057 zl.,
předs. Zeman J.F.,
nám. Krupka Jos.,
členové :Andras J., Karhan J., Vlček F., Točina J., p. Zuna Ant.
Spolky:
- Sokol Hazmburský
- okraškovací spol.
- děln. vzděl. jednota
- vysloužilci
- spol. učitelů "Budeč"
- Baráčníci
- politický spol.
- hasiči
- odb. Nár. Jednoty Severočeské
- Ústř. Mat. Šk.
- řemesl. beseda
- obč. beseda Bratrstvo
- hospod.-prům. spol.
- spol. sv. Ludmily
- židov. nemoc. spol.
- žid. spol. paní
Fary katolické: Oplt Václ., děk.k. Šorejs J. a Janeček J.
Židovské náboženské obce: náb. obec židovská česká,
předs. Getreuer Ad., nám. Lederer J.
Další údaje: městské museum
Ústav pro bezplatné zprostředkování práce a služby
Městský špitál
Školy: šk. obec.,
měšť. chlapecká a dívčí, řed. Křenek K.
prům. šk. pokrač., spr. Schlücksbier Ferd.
mateř. šk., spr. Straková Julie
Živnostenské společenstva:
- obchodní gremium, předs. Baloun Fr.
- živn. spol. kovářů a kolářů aj., st. Fiedler Em.
- živn. spol. obuvníků a krejčů, st. Paneš Ant.
- živn. spol. truhlářů a zámečníků, st. Kníže Rud.
- živn. spol. řezníků a pekařů, st. Štekl Ant.
- živn. spol. výčepních a hostinských, st. Kopecký Otto
- živn. spol. stavitelů a zedníků, st. Pokorný Václ.
Průmyslové závody:
- cukrovar hraběte Josefa Herbersteina
- pivovar pravovár. měšťanský
- výroba obuvi ve velkoobchodě Jelinka Josefa
- lomy na vápenec a pískovec Pokorného Václava
Velkostatek: velkostatek Jos. hr. Herbersteina, 3821 ha
Vojenský doplňovací okres - posádka:pěší pl. č. 42 a zeměbr. pl.č. 10
Pošta: Ano
Telegraf: Ano
Telefon: ne
Četnická stanice: ne
Stanice dráhy: Ano
čtvrtek 28. srpna 2014
Kandidátní listina pro obecní volby v Libochovicích pro rok 2014
Ach těžký úkol, přetěžký najít těch 15 spravedlivých, je to na čtyři roky, a je tedy třeba obezřetně vybírat.
strana kandidát věk
1 Strana zelených 1 Beneš
Jaroslav Ing. 67
1 Strana zelených 2 Zeman Václav
Ing. 48
1 Strana zelených 3 Bláhová
Barbara Mgr. 40
1 Strana zelených 4 Stránský
Vojtěch Mgr. 33
1 Strana zelených 5 Douša Martin
Bc. 31
1 Strana zelených 6 Brixi Pavel 44
1 Strana zelených 7 Růzha Jiří 50
1 Strana zelených 8 Zemanová
Jitka 48
1 Strana zelených 9 Soukal
Bedřich 62
1 Strana zelených 10 Dundr Marek 21
1 Strana zelených 11 Růžičková
Renata 41
1 Strana zelených 12 Staněk
Ondřej 37
1 Strana zelených 13 Werner
Oldřich 46
1 Strana zelených 14 Davidová
Jana 55
1 Strana zelených 15 Krček Petr
Ing. 50
2 ČSSD. 1 Křtěnová
Alena Ing. et Bc. 53
2 ČSSD 2 Leník
Jiří 29
2 ČSSD 3 Prošek
Pavel 50
2 ČSSD 4 Kristianová
Eva 60
2 ČSSD 5 Korous
Antonín 43
2 ČSSD 6 Dunaja
Josef 37
2 ČSSD 7 Točina
Vladimír 61
2 ČSSD 8 Lavko
Pavel Ing. 61
2 ČSSD. 9 Strejcová
Kateřina 33
2 ČSSD 10 Šafránek
Petr 70
2 ČSSD. 11 Dunajová
Markéta 25
2 ČSSD 12 Fröhlichová
Václava 61
2 ČSSD 13 Křivan
Josef 70
2 ČSSD. 14 Vyšinský
František 74
2 ČSSD 15 Krahulík
Leoš 43
3 KSČM 1 Švihnos
Antonín 58
3 KSČM 2 Niklová
Helena 65
3 KSČM 3 Eflerová
Lucie 32
3 KSČM 4 Nikl
Petr 44
3 KSČM 5 Racková
Stanislava 66
3 KSČM 6 Dlouhý
František 73
3 KSČM 7 Hrzán
Miloslav 75
3 KSČM 8 Mráčková
Jiřina 52
3 KSČM 9 Vokřálová
Anna 75
3 KSČM 10 Patka
Břetislav 62
3 KSČM 11 Pavlovský
Zdeněk 59
3 KSČM 12 Pavlovská
Eva 55
3 KSČM 13 Vyšata
Oldřich 78
3 KSČM 14 Malá
Zdeňka 65
3 KSČM 15 Bartůněk
Emil 79
Unie pro sport a zdraví ( UpSaZ )
Unie pro sport a zdraví ( UpSaZ )
4 UpSaZ 1 Vinkler
Jindřich Ing. 45
4 UpSaZ 2 Stará
Blanka Ing. 45
4 UpSaZ 3 Bušková
Jana MUDr. 38
4 UpSaZ 4 Zuna
Petr 51
4 UpSaZ 5 Fictum
Jan Mgr. 39
4 UpSaZ 6 Rezek
Jiří 39
4 UpSaZ 7 Hajný
Josef 39
4 UpSaZ 8 Havlíčková
Zuzana Ing. 48
4 UpSaZ 9 Pikl
Aleš 39
4 UpSaZ 10 Bubnová
Martina DiS. 39
4 UpSaZ 11 Vaňha
Pavel 31
4 UpSaZ 12 Štorová
Eva Mgr. 50
4 UpSaZ 13 Řezníček
Václav 44
4 UpSaZ 14 Anderlová
Vladimíra 22
4 UpSaZ 15 Rytíř
Jakub 24
5 TOP 09 a nezávislí 1 Holá Jana
Ing. 50
5 TOP 09 a nezávislí 2 Ryšavý Jan
Ing. 39
5 TOP 09 a nezávislí 3 Česal Ondřej
Mgr. 35
5 TOP 09 a nezávislí 4 Bláha Milan 37
5 TOP 09 a nezávislí 5 Ryšavá Milena
Ing. 39
5 TOP 09 a nezávislí 6 Mizera Jiří 35
5 TOP 09 a nezávislí 7 Henzl Martin 37
5 TOP 09 a nezávislí 8 Brabcová Jana 33
5 TOP 09 a nezávislí 9 Zůna Miroslav
Mgr. 28
5 TOP 09 a nezávislí 10 Soukalová
Věra 53
5 TOP 09 a nezávislí 11 Česal Pavel 64
5 TOP 09 a nezávislí 12 Racek Tomáš 43
5 TOP 09 a nezávislí 13 Škorpová
Marie Mgr. 67
5 TOP 09 a nezávislí 14 Vesecký
Radek 39
5 TOP 09 a nezávislí 15 Fišerová
Blanka Mgr. 66
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



