Pod čarou - Politici, voliči a prospěch, aneb jak vzniká politik.

Stanovme si nejprve na začátku jednoduchá pravidla. Člověk se narodí a v tomto okamžiku jsou všechny děti stejné. Malí, uřvaní, bezbranní, ale máminy miláčkové. A ejhle uplyne několik let, a tady je důležité připomenout si, že u někoho tolik, u jiného zase míň čí víc, a náhle je tu najednou na jedné straně volič a na druhé politik. Jakým způsobem se kupříkladu z Haničky stane volič a z Pepíka politik, je stále záhadou, i když výzkumný ústav politických věd na tomto problému pilně pracuje, ale podle mého mínění se ničeho nedopracuje. A teď to důležité, rozdělme si co je volič a co politik. Po pravdě řečeno, na té nejnižší úrovni je rozdíl minimální. Volič i politik chodí spolu svorně do práce, do hospody, svorně nadávají, ale právě v tomto okamžiku vzniká ten rozdíl. A povězme si to na rovinu vzniká i prospěchářství a vychytralost. Volič si totiž zanadává a odejde většinou spokojený, že si nějakým způsobem vyventiloval své přetlaky. Politik ne. Politik přemýšlí. A zase jsme u dělení. Poctivý politik přemýšlí, jak problémy napravovat, a nic neočekává. Pouze jej, pokud se vše povede, naplní jakýsi pocit příjemného vrnění kombinovaný s pocitem dobře vykonané práce, vše vykonal pro voliče jako celek. A to je vše. Pracuje rád a pracuje pro lidi. Za socialismu se tomu říkalo poctivý blbec, a objevoval se převážně jako vedoucí různých spolků a sdružení, dál se bohužel nedostal, všude byli pánové třídy A. Dnes buďme féroví a říkejme mu Poctivec, a to bez jakéhokoliv přívlastku, neboť je to tvor velice vzácný, málo se vyskytující. A pokud se k tomu ještě přidá vytrvalost a pokud Poctivý politik má vizi, dobře obci, městu, státu, které vede.

Ten druhý, nebudeme říkat nepoctivý, ale politik B. Politik B tedy dumá co by to mohlo hodit od voliče Pepíka. Možnosti jsou různé, záleží právě na úrovni politického patra na kterém se pohybuje. Může to hodit fůrku písku od Bertíka, může to poskytnout politické body, nebo Fanoušek přihodí nějaký ten melounek. Tento politik nemůže mít vize, ten může mít jenom chladnou kalkulaci a volič je mu potřeba jenom sem tam, v okamžiku voleb. Ano je to v každém člověku, někdo umí malovat, jiný zpívat, jiný dovede vést dobře skautský oddíl. Poctivý politik je rozený vůdce, i když prodělá ve svém vlastním zisku vždy a všude. Na druhou stranu taková pověst slušnosti, odvahy a poctivosti je v Českých zemích zvláštností. Mít vizi stát si za svým, je velice těžký a tvrdý život. Poctivý politik je jak v opozici, tak i ve vládnoucí většině. Mezi takovými poctivými politiky vzniká dialog, který popostrčí věci většinou správným směrem. A dá se říci, kupodivu, tyto lidé jsou voleni znovu a znovu. A to je dobře.

A politik B, no politik B je v podstatě zloděj, krade nejen poctivost druhých, ale co si budeme nalhávat i jiné věci, na očích všech a beztrestně. Je také jak v opozici tak ve vládnoucí většině. Ale nevytrvá dlouho, buďto si nahrabe tolik politických bodů, že je vyhozen do vyšších pater politiky, nebo si nahrabe tolik, že končí s politikou a věnuje se věcem materiálnějším, nu a málokdy, jen v nejhorším případě i lepení pytlíků, tedy jenom načas, konec konců se to ale  stává nyní velice, velice vzácně. No a pro ty vítězné jsou tu také Bahamy. Pokud je vyhozen do vyšších pater stává se z něj Moudrý politik, tu se blýskne, tam se ukáže národu, ale ve skutečnosti mimo silných řečí nevykoná zhola nic. Žádný zasazený strom žádný postavený dům, takový úplně zbytečný člověk. Pokud vám můžu radit, nezvěte tyto lidi ani na oběd, sní vám vše a vám zůstane jen mísa plná slibů.

Politická aktivita. No ta se projevuje různě. Všimněte si, že politická aktivita má vždy vrchol tak 14 dní před volbami. Již jednou jsem se zmiňoval o tom, že Politik B získává body hřímajíce, „Pojďme to pro ty lidi něco udělat, zvolili si nás, …“ Nikoliv pane politiku, vy nevíte kdo vás volil, myslíte si třeba že tamten v třetí řadě, ten který něco požaduje, ale vy to nevíte, ví to jen ten vzadu, ten co vás skutečně volil, a ten nechce, aby jste to pro ty lidi udělal tímto způsobem a takto.

Poctivý politik však chodí mezi lidi vysvětluje, naslouchá a snaží se všelijak pomoci. Kupodivu se však dostává na málo prvních míst, a když je ve předu, snaží se ho politici B odstrčit svou velkohubostí. Ano, ano i úspěšně. Tak to vidíte, pak si někoho zvolte.

Nu  co zbývá. Nejlepší řešení by byl velice silný populační boom, aby bylo více a ještě více dětí, pak také stoupá pravděpodobnost zrození poctivého politika, žel bohu však by se rodilo také více politiků B. Takže by bylo nutno přikročit k nulovému řešení, žádné děti, potom také žádní politici, ale to snad zase ne, na koho bychom v těch hospodách nadávali? Nakonec to zůstane vždy a všude na tom třetím vzadu, na voliči. Proto je důležité, aby si tento občan pojmenovaný politiky „volič“ uvědomoval co dělá, přemýšlel a rozhodoval, rozhodne-li ve prospěch většiny, bude více politiků A, rozhodne-li pouze ve svůj prospěch, bude více politiků B. 

Glosa: Ale stejně vám řeknu, že Anastázíček  jako politik to napětí před, nějak nezvládá, tuhle si nechtěl vzít od opozičního politika ani bonbon, nevim nevim…..

(Ilustrační obrázek dokazuje, že ne vždy politikům, ba i místním, nebylo tak ustupováno jako nyní. Dokazují to „Podřipské střely“ které na titulní straně ironizují tehdejší politickou opozici za to, že bránila stavbě železnice z Loun do Libochovic. Podřipské střely , 4.březen 1899. A to jsem vybral ten slušnější obrázek, v ostatních číslech jsou daleko adresnější a drsnější. Je zajímavé, že tyto obrázky maloval později známý malíř a ilustrátor  K.V.Muttich)