Kdo
by se chtěl z Libochovických jen tak bezstarostně se za jarního
vlání, či za teplých letních večerů, nostalgického podzimu
projít mezi poli a uklidnit po náročném dni svou mysl, má smůlu.
Ten kdo by chtěl dodržovat vyhlášku měst o volném pobíhání
psů má smůlu. Prostě je to ta. Cesty mezi poli jaksi vymizely. Ne
že by už hrozilo rozorávání mezí, ale dnešní zemědělští
podnikatelé si prostě vysvětlují vše tak, že pokud není na
cestě asfalt tak je to jejich, na vlastníka nikdo nehledí.
Tak
například:
Chotěšovská
pěšina:
Chotěšovská
pěšina vedla kdysi od bodu dnešního průchodu MěÚ přes
Spravedlivou až do Chotěšova. Vývojem osídlení přestala být
významnou spojnicí a začalo se z ní ukrajovat z obou
směrů. Tu polnostmi, ze strany Libochovic výstavbou v prostorů
Husova až sklárna. Nakonec z ní zbyla polní cesta od dnešní
Dimitrovovy ulice směrem ke sklárně. Bývávala tu hezká
odpolední procházka mezi poli až na Spravedlivou. Ovšem po roce
1989 proběhly různé privatizace a milá cesta byla zorána. Ač ve
vlastnictví města (Parcelní čísla 495/4, 496/106, 494/107) o
celkové výměře zhruba 800 m2 je z jedné strany
rozorávána a z druhé strany zarůstá křovím.
Další
pěkná procházka byla zvláště v létě od Edrovny
směrem k potoku Rosůvka a dále pak polní cestou podle potoka
do Slatiny. Dnes již tuto procházku nelze realizovat. Opět část
cesty je doposud v majetku města Libochovice, část je zřejmě
prodána. (Původní parcela 1798 byla rozdělena na 1799 o výměře
250 m2 patřící městu a 1798 změnila vlastníka)
Pochopitelně rozorány jsou obě parcely, i když v tomto
případě je určení parcel orná půda, tak přesto, škoda
historické cesty. Zajímavá situace potom v návaznosti na
tuto cestu je v katastru Slatiny. Parcela 1732 v majetku
obce Slatina, ostatní komunikace je také rozorána, navazující
1733 zůstává polní cestou, kudy se přes mostek dalo přejít na
cestu do Slatiny.
Ovšem
daleko zajímavější je historická cesta známá jako Házmburská.
Začínala také u dnešního průchodu MěÚ (byla vlastně
pokračováním cesty z jihu od Poplz, přes brod a náměstí
k panskému hradu Házmburk a potom dále na sever. Také tato
cesta přestávala mít během doby svůj význam. Dnes se z ní
zachovala pouze ta část, která je cestou na hřbitov okolo
Zemanova zahradnictví a dále pak kolem urnového háje směrem ke
kravínu. Ještě před výstavbou kravínu vedla cesta dále
k potoku Rosovka, kde navazuje na další cestu směrem ke
hradu. Původní cesta byla majetkem města a také byla značena
červenou turistickou značkou, takže cesta na Hazmburk byla
rychlejší a pohodlnější. Město část cesty v rámci
socialismu převedlo na zemědělský fond, a turistům přesměrovalo
trasu na silnici k jiné polní cestě, která však v původním
katastru byla polnost nyní ostatní plocha (parcela 1415). Dnes
z této cesty patří městu parcelní číslo 1792/1 o výměře
zhruba 1230 m2. Tato cesta končí branou do kravína a
návaznost na další cestu 1306/1-2, která není zapsána na listu
vlastnictví protože také dříve neexistovala, tak tato návaznost
není. Možná že by toto byla možnost zajistit parkoviště pro
hřbitov jak starý, tak urnový háj. Cestu s parcelním číslem
1792/1 stejně devastuje těžká zemědělská technika a o údržbu
se nestará, tak proč nedoporučit ZD, ať k nájezdu do
objektu využívá cesty pod parcelním číslem 1306/1 – 2 a
majetek města využít jako parkoviště které by navazovalo
přístupovou cestou na hřbitovy ze zámecké dlažby.
Bývalá
okresní silnice odbočující ze silnice Libochovuice – Klapý,
parcela 1776, je jaká je, mimo bývalého polního letiště, vlevo
od cesty, neudržovaná, devastovaná zemědělskou technikou. Je
zapsaná jako ostatní plocha. Zajímavé je, že dnešní parcelní
číslo uhýbá na Jeřetín kde končí, další návaznosti:
Parcela
1766 a navazující 1767 ostatní komunikace patřící městu a
spojující cestu na Jiřetín s dubany, rozorána. Parcela 1768/1
odbočující ještě před polním letištěm ač v majetku města,
zoraná, obhospodařuje je kdo? Za pacht ? Těžko. Výměra 1691 m2
Parcela
1140/4 bývalá okresní silnice, dnes ostatní komunikace, bez
údržby, devastovaná zemědělskou technikou, pokračování 577/2,
572 (Ve vlastnictví města, proč město podle zákona o
komunikacích nepožaduje po tom, kdo tuto komunikaci zničil, aby ji
uvedl do původního stavu?)
Parcela
319/31, dnes orná půda, dříve zajímavá cesta ze zastávky
Libochovice město, podél cihelny jako parcela 567 dnes v
soukromém vlastnictví, 1770/1 ve vlastnictví města, dnes vše
rozorané, krásná polní cesta kterou šlo dojít až na silnici
Křesín – Klapý neexistuje.
Cesta
podle řeky po pravé straně řeky (Poplze – Šebín) začíná
parcelou 608/26 – Povodí Ohře, pokračuje 714/2 – Město
Libochovice, 714/1 Město Libochovice, 714/1 Město Libochovice,
79/28 Město Libochovice, 750 – Povodí Ohře, 96/3Ve vlastnictví
státu, 96/13 Ve vlastnictví státu, 89/1 Ve vlastnictví státu, a
nakonec parcela 90 v soukromém vlastnictví, ale to již jsme u chat
a krásná procházka je u konce, tedy byla by, pokud velkozemědělci
si nečiní s půdním fondem co chtějí a vše považují za svůj
majetek.
A
pokud by jsme pátrali v blízkém okruhu Libochovic, došli bychom k
dalším a dalším bývalým cestám, které bez náhrady a pachtu
vesele osévají ke svému soukromému výdělku různí
obhospodařovatelé, kteří navíc svými těžkými a zablácenými
stroji nejen ničí veřejné polní cesty, ale i komunikace ve
městě, okolo města a jejich jedinou reakcí je, že sem tam
postaví značku pozor smyk, však ono to město nebo stát za daně
nás všech uklidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat