Plánek z roku 1902 |
Při příjezdu do
Libochovic směrem od Radovesic, nelze přehlédnout tuto bývalou
výtopnu protože tvoří nepřehlédnutelnou trosku industriální
stavby. Tato výtopna, pod označením Výtopna č.II, byla
vybudována se zprovozněním tratě Libochovice – Louny (1902),
kdy byla přistavena k vodárně z roku 1882. Stavba z opuky a cihel
sloužila k vyzbrojování lokomotiv vodou, pomocí vodárny a
rozvodu vody do kolejových jeřábů v kolejišti, a současně
pomocí opravárenské jámy k údržbě strojů. Původně byla voda
čerpána pomocí parního stroje ze studny, která je umístěna
přímo pod nádrží, a to samostatným parním strojem, nebo i
přistavenou lokomotivou. Později, kdy již byla provedena přístavba
a zprovozněny tratě Libochovice – Louny a Libochovice –
Ječovice (Straškov) parní stroj nahradilo elektrické čerpadlo a
a posléze vodu ze studny (kvůli tvrdosti vody nevhodné pro parní
stroje), nahradilo potrubí přivádějící vodu ze slepého ramene
řeky u elektrárny. Vyústění s čerpadlem bylo pod jihovýchodním
rohem cukrovaru a potrubí vedlo přes cukrovarské pozemky, kde se
potrubí původně dělilo na vodu pro cukrovar a na vodu pro
výtopny. V přízemí byl dále dvoupokojový byt s kuchyní a
předsíňkou, vedený pod číslem popisným 240, které existuje
dodnes. S číslem popisným, jako skoro se vším co se týkalo této
tratě vznikly také nemalé problémy. Přednosta stanice žádal
město o přidělení čísel popisných, město však odmítalo se
zdůvodněním, že tyto budovy právně neexistují, protože nebyl
oznámen ani počátek, ani ukončení stavby na stavební úřad
v Libochovicích. Až na zásah Okresního hejtmana v Roudnici
(v roce 1903), byly přidělena dvě čísla popisná (240 –
výtopna a 304 – staniční budova). Zde se právě opět v plné
míře projevila nechuť Libochovic a hlavně majitele panství ke
stavbě této dráhy.
Dnešní stav |
Katastr |
Po zrušení bytu z
důvodu zvýšení provozu po roce 1923, kdy došlo ke znárodnění
soukromých drah, byl využit tento byt jako nocležny pro vlakový
personál. V přízemí vnikla panská nocležna a v patře, z bývalé
ubytovny strojvedoucích dámská nocležna, obě s jednoduchým
hygienickým zařízením. Na stavbu vodárny a bytu směrem k severu
navazovala samotná výtopna. Kuriózní nehoda se stala 1.ledna
1936, kdy zajížděl motorový vůz č.122 001 do výtopny, ale
protože mu selhaly brzdy, prorazil čelní zeď výtopny i se
schodištěm. Problémem této stavby, který se táhl až do doby
než výtopna vyhořela, byla žumpa, která bez izolace přímo
navazovala na západní stranu přístavby, tím vždy časem začala
vzlínat odpadní voda po zdích a stavba tak měla vždy onen známý
odér. V roce 1970 došlo k celkový rekonstrukci nocležen, výtopna
již se skoro nepoužívala a byla přidělena traťové stanici ke
garážování pracovního motorového vozíku MUV 69. Zima v roce
1929/30 byla tak krutá, že mrazy dosáhly až 40 stupňů, vlaky
zůstávaly uvízlé na tratích v závějích, nebo přimrzaly ve
stanicích, zamrzla i vodárna a roztrhaly se vodní jeřáby. Vlaky
mívaly i několikahodinová zpoždění. 29.února vlak 3746
z Vraňan zůstal v závějích a přijel teprve druhý
den. Přístavba výtopny s nocležnami a vodárnou vyhořela v noci
9.5.1999, a tím skončila éra nočního odpočinku personálu v
Libochovicích. Později došlo k zamluvení jednoho pokoje v
ubytovně na zámku pro vlakvedoucího. Příčina požáru byla
velice jednoduchá, na nocležně té noci vlakvedoucí, aby si
udržela teplo i na dopoledne, odebrala část žhavého popela z
kamen a tento popel vysypala místo do popelnice na přilehlou
půdičku. Po jejím odchodu došlo k požáru.
Dnes je tato stavba
ostudou Libochovic a i velkým potenciálním nebezpečím pro
přilehlou silnici a případné chodce, celá nádrž totiž drží
pouze na čtyřech sloupech, z nich jeden je komín a nahoře není
zakrytá, předpokládám, že je plná vody. Při rozměrech vodárny
4,5 metru na 4,5 metru její obsah zhruba 85 m3 což už
je nějaká váha a sloupky z cihel a kamene jsou již 140 let staré,
takže....
Připojen je pouze
plánek Výtopny II., protože fotografii kdy je ještě v původním
stavu se mi nepodařilo nikde sehnat, byl bych za ni vděčný.
Současný stav je každému znám, viz foto.
Žádné komentáře:
Okomentovat