neděle 10. srpna 2014

Osobnosti Libochovic - Emerich Václav Petřík


Narozen 3. října 1727, Libochovice, zemřel 22. 8. 1798 Praha
Český violoncellista a hudební skladatel a ředitel kůru při Strahovském klášteře.
Emerich Václav Petřík byl český violoncellista, varhaník a hudební skladatel. Počátky jeho hry na violoncello byly v Libochovicích, kde se učil nejdříve u městského varhaníka a ředitele kůru kostela Všech svatých Václava Kožíška (Kaubek: Dne 31. prosince 1716 propuštěn jest syndikus František Gebhard a zvolen za syndika Vácslav Kožíšek. Jan Vácslav Kožíšek, měšťan, radní a kantor, byl raněn mrtvicí, a zemřel dne 4. září 1758 s generalní absolucí. V matrice je připsáno: Requiescat in s. pace, vir omni laude diguissimus. - Ať odpočívá ve svatém pokoji, muž vší chvály nejhodnější. Pohřben byl na hřbitově u Všech Svatých). Emerich Václav Petřík ve svém studiu hudby dále pokračoval v Praze, nejprve u koncertního mistra Morzinské kapely Potze a poté u jednoho nejvyhledávanějších hudebních pedagogů v Praze Franze Josepha Wernera, kde se také seznámil se svými spolužáky violoncellisty Josefem Fialou, Antonínem Kraftem a Josefem Rejchou, kteří svým odchodem do ciziny a vazbami na osobnosti typu Wolfganga Amadea nebo Josepha Haydna se podíleli na vývoji evropské hudby v nejlepším smyslu slova. Brzy se díky svému nadání stává jedním z nejlepších violoncellistů v Praze a byl znám i jako skladatel a varhaník. Také sborovému zpěvu se nevyhýbal, nejprve zpíval jako altista v chrámu sv. Mikuláše na Malé straně. Časem se stává ředitelem kůru u sv. Benedikta a od roku 1756 také ředitelem kůru při Strahovském klášteře. Napsal několik sonát a variací pro violoncello. Zemřel 22. srpna 1798 v Praze. Jeho syn zřejmě byl hospodářem Strahovského kláštera (Emerich Petřík), a jeho zájem nebyla hudba, ale botanika. První zmínka o výskytu Kandíku na svazích Medníka pochází z roku 1828, kdy zde Emerich Petřík tuto rostlinu objevil. V té době rostlina hojně porůstala stanoviště na obou vrcholech Medníku. Odhaduje se, že ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století čítala zdejší populace Kandíku několik milionu.

Žádné komentáře: