* 20.srpna
1854 Rychmburk (Předhradí), +
10.února 1939 v Libochovicích.
Pedagog, neúnavný veřejný,
vědecký a osvětový pracovník, spisovatel, sociální činovník, kronikář a správce
libochovického muzea.
O Karlu Křenkovi by se dalo napsat mnoho informací,
bohužel se jedná o výtisk LN a ne o životopisnou knihu. Na druhou stranu by
bylo možná záslužné tento životopis napsat, protože za to, co pro Libochovice
udělal, by si ji zasloužil. Takže jen krátce. Narodil se v Rychmburku u Skutče
v rodině tesařského mistra. Jednotřídní školu v Rychmburku u Skutče navštěvoval
od 15.srpna 1859 do 3.února 1867, kdy přešel do 3.třídy česko-německé školy ve
Skutči, a ještě téhož roku vykonal vyrovnávací zkoušku a přešel dále do první
třídy nižší reálky ve Vysokém Mýtě, ve 4.třídě reálky přestupuje do Litomyšle,
kde také 25.7.1873 maturoval. Dá se říci, že již v jednotřídce je ovlivněn
zájmem o historii, protože jeho učitel byl Josef Eustach Taraba, který
zpracoval historii Rychmburka. 15.října 1873 se dal zapsat na pražskou
polytechniku, kde při svých studiích na technickém učení (architektura a
stavebnictví tři a půl roku) poznává potíže chudého studenta. Pro sociální
poměry končí se studiem k 10.2.1877. Během studia vykonal zkoušku
z kreslení, deskriptivy a mechanické technologie.
Koncem března roku 1877 byl technik Karel Křenek
jmenován okresní školní radou v Litoměřicích výpomocným podučitelem při obecné
škole v Třebenicích (definitivní podučitel 1880, zatímní učitel 1882,
definitivní učitel 1883). I když tato práce byla značně obtížná protože ve třídě
měl i 100 dětí, Třebenice ho okouzlily. Zde se také sblížil s rodinou Dr.
Václava Paříka, zvláště ho zaujala jeho nevlastní dcera Kamila s kterou se
také 24.11.1883 oženil. Dr.Václav Pařík by v době Křenka významným
představitelem českého buditelství v německých Třebenicích. Zde také
Křenek prožil začátky národních zápasů, doplňoval je však intensivní kulturní
činností. V Třebenicích také došlo k rozhodnutí nevracet se na techniku,
ale plně se věnovat učitelské dráze. V říjnu 1879 se podrobil zkouškám
způsobilosti pro výuku na obecné škole a výuce náboženství. Po přechodném
působení v Roudnici (od 1.10.1883 do 15.9.1883) přišel Křenek do Libochovic,
kde působil až do konce svého života. Za svou pedagogickou činnost obdržel řadu
pochval a vyznamenání. Od roku 1916 do roku 1918 byl členem okresní školní
rady. V letech 1902 až 1919 přednášel o školských problémech při okresních
školních poradách. Bohatá byla i jeho osvětová činnost, připravil a realizoval
řadu přednášek z oblasti přírodních věd a kulturní historie míst,
v nichž působil jako učitel. Také jeho literární činnost byla velmi
bohatá, první poznámky o historii, které později využil ve svých literárních
počinech si dělal pod vlivem svého učitele na jednotřídce již od svých dvanácti
let. Jeho první článek „Brousek“ vyšel tiskem
v jeho 22 letech. Od roku 1887 psal do „Českého severu“ sérii
článků o politických poměrech v Třebenicích, Libochovicích a vlastně o
celém Podřipsku.
Mimořádně bohatá byla i Křenkova spolková činnost.
Náhodně lze uvést třeba jeho členství v „Spolku akademiků severovýchodních Čech
- Krakonoš“, „Akademického spolku“ v Praze, jako student založil
v Rychmburku čtenářský spolek „Chumáč“, a následně zde založil i knihovnu.
Byl členem divadelních spolků, Sokola, byl i členem „Libochovické řemeslnické
besedy“. Podílel se v Libochovicích i na práci kroužku „Sdružení
pokrokových lidí“ spolu s pány B. a D. Mayery,dr.Kadlecem, Schlückbierem.
V září roku 1919 byl zvolen předsedou „Osvětového sboru okresního“
v Libochovicích, od roku 1921 byl obecním kronikářem Libochovic. Osvětový
ruch Libochovicka probíhal vždy za jeho iniciativní účasti, zde se také oddaně
věnoval své lásce největší, historii, a to pomocí svého díla v oblasti místní
archeologie a musejnictví. Městské libochovické museum, byla jeho práce.
Vytvořil zde i samostatné válečné oddělení, v němž pravdivě zachytil významné
okamžiky i drobné episody válečných let, od náhražkových potravin až po
rakušácké hlupáctví protičeských censur a vnucované školské loajality.
Instaloval a katalogizoval zde také celou osobní pozůstalost libochovického
rodáka JEP, darovanou rodinou Mayerovou a osvětlující světovou proslulost a
mezinárodní styky JEP. Na podkladě starých letopisů i archivních záznamů dovedl
Křenek dobře a pravdivě navodit starosvětskou minulost města.
Když byl k 1.září 1924 penzionován, dostalo se mu
plného uznání a díků místní městské i školní rady v Libochovicích. Protože
nebyl Libochovický rodák, tak rada města Karla Křenka16.srpna 1934 jmenovala
čestným občanem města.
U příležitosti jeho 80 narozenin je v článku
věnovaném Karlu Křenkovi uvedeno:
„Křenkův život skýtá názorně, že i v době dnešního běsnění
požitkářského, divého tance kol zlata, nespokojenosti a nervosy, lze uchovati
si až do osmdesáti let vše žehnající lásku, posilující víru v dobro i
ducha ozdravujícího důvěru v lepší budoucnost“
Zemřel a byl pochován v Libochovicích. Jeho
náhrobek byl z prostého kamene ozdoben jeho bronzovým reliéfem a nápisem.
Bohužel, dnes již hrob najdete v úplně jiném stavu. Sběrači kovů se činili
a tak tento libochovický občan byl i po své smrti okraden.
Seznam jeho lirární činnosti a publikací
v různých sbornících a brožurách je značně obsáhlý, věřím že čtenáře
kterého bude tato informace zajímat, lehce ji najde v archivech a na
internetu
Zpracováno podle fondu pozůstalosti Karla Křenka
který je uložen v SOKA Lovosice.
Studie k vytvoření
pomníku JEP zpracovaná jako podklad k vytvoření skutečného pomníku od
Karla Křenka.
Žádné komentáře:
Okomentovat