jistý urozený Košál, manžel Běly, dcery Bivoje a Kašy, sestry Libušiny, hrad Koštálov jmenovaný vystavěl. Roku 754 dva bratří urození Kalboj a Veleslav z rodiny Košalovské pocházející hrad Hasenburg, dříve Klopey řečený, vystavěli" – pravděpodobně pověst
1197
Dle první doložené listiny z r. 1197 daroval Hroznata klášteru Tepelskému vesnici Klepy.
(Hroznata Tepelský
(cca 1160? - 1217) Zakladatel kláštera v Teplé a se svou sestrou i kláštera v Chotěšově, velmož Hroznata Tepelský se narodil někdy kolem roku 1160. Mládí prožil u své sestry v Krakově a poté vstoupil do služby u panovnického dvora. Měl se zúčastnit křížové výpravy, ale když v Zadaru zjistil, že vojsko není na křížovou výpravu připraveno, odjel si stěžovat roku 1191 do Říma. Po návratu do vlasti založil roku 1193 ke cti Panny Marie klášter poblíž svého hradu v Teplé. Roku 1197 si v Římě u papeže Celestina III. vymohl papežskou ochranu pro nový klášter a pro tepelského opata tehdy vzácnou vyjimku, nosit mitru a berlu. 4. května 1217, při cestě na Hroznětín, byl zajat loupeživými rytíři a uvržen do žaláře na hradě Kynšperku (? Kunžvartu). Zde, ačkoli tepelští řádoví bratři poslali únoscům výkupné, zemřel hladem a žízní 14. července téhož roku. Hroznata Tepelský vlastnil na Litoměřicku rozsáhlé statky, kolonizoval tehdy ještě řídce osídlené České středohoří a vlastnil v Litoměřicích i svůj dvůr při kostele Panny Marie (dnes místo bývalé jezuitské koleje). Po mnohých předchozích snahách byl 14. září 1897 prohlášen blahoslaveným.)
 |
| Zakládací listina kláštera v Teplé |
1235
12. února 1235 listina špitálu sv. Františka v Praze, jméno "Lubohovic."
1237
7. března 1237 - Dle této listiny potvrdil král Vácslav I. zakoupení dílu vesnice Klepy klášterem Tepelským od Smila.
12. dubna 1237 - urozený Smíl velebnému pánovi Bernardovi opatovi Tepelskému díl vesnice jménem Klepy spravedlivým způsobem prodává nadřečenému urozenému Smilovi patřící, za 200 hřiven stříbra prodal, (Následují podpisy svědků). Což se stalo roku od Božího vtělení 1237. Dáno u Prahy rukou notáře Vilíma 7. března.
Poznámka: klášter,
sídlo řeholní komunity. Princip kláštera doložen již v buddhismu (2. pol. 1. tis. př. n. l.), judaismu a antice. Raně křesťanské kláštery od 2. pol. 3. stol. v Egyptě, ve 4. – 5. stol. se šířily do Palestiny, Malé Asie, Itálie a Irska. V katolické církvi se od 6. stol. řídily řeholemi Benedikta z Nursie (benediktini), později vytvořeny další řehole. Dispozice kláštera podmíněna řádovou příslušností a funkcí kláštera – základní dispozicí je kostel s rajským dvorem, ambitem a studnou na jižní straně kostela, dalšími součástmi obvykle kapitulní síň, refektář, dormitář, hospodářské a jiné budovy tvořící klášterní komplex.
1282
16. máje 1282 - V listině kláštera Doxanského nalézá se jméno: "Lubochowitz."
Heiman z Lichtemburka dovolil užívat magdeburské právo a udělil Libochovickým za plat nějaké pozemky, Libochovice již byly městečkem
Poznámka: Magdeburské právo,
jedno z nejdůležitějších městských práv. Uplatnilo se v něm saské právo (Saské zrcadlo). Nejvyšší autoritou byl ve 13. – 17. stol. soudní dvůr v Magdeburku. Rozšířilo se mj. do řady českých a moravských měst, dále na Ukrajinu, do Polska a Litvy.
1307
libochovický rychtář Michal koupil od Doksanského kláštera ves Černivo
1335
za 2.300 kop pražských grošů koupil panství Zbyněk Zajíc z Valdeka na Žebráku
Libochovice se opět uvádějí jako městečko, uváděna je i tvrz
1352
připojeny Libochovice k solnému obchodu v Lounech vyloučeny z dálkové obchodní cesty z Chebu do Prahy přes Louny a Slaný
1356
I když ve slánském archivu najdeme pouze osm opisů panovnických listin jmenovaných Lucemburků, jejich počet byl nepochybně vyšší, jak o tom svědčí přepisy v Codexu (22 kusů). První známá Karlova listina z 10. 2. 1356) pouze nařizuje rychtáři a přísežným města Slaného, aby plat 30 hřiven místo do král.komory zaplatili Janovi lantkraběti Leuchtenburskému. Další listina z 27. 11. 1367) znamená pro Slanýposílení obchodu. V ní Karel IV. nařizuje rychtářům a konšelům měst Chebu, Lokte, Ostrova, Kadaně, Žatce, Loun a Slaného, aby hlídali kupecké vozy na trati Cheb – Praha a zpět, které mají používat silnic vedoucích skrze jejich města, a nejezdit přes Budyni, Žlutice, Libochovice, Chomutov a jiná místa. Kdo by jednal jinak, mají mu měšťané zboží i koně zabavit. Již v té době bylo obvyklé, že se kupci vyhýbali hlavním povinným silnicím, aby nemuseli platit clo, a raději volili zdlouhavější cestu. Tak připravovali vyjmenovaná města o nemalý zisk z poplatků a zprostředkovaně způsobovali újmu i samotnému králi.
1400
zřízení oltáře navštívení p. Marie v Libochovicích - dar 7 kop grošů praž.
1400 – 1414
tvrz v Libochovicích je fyzicky rozdělena na tři díly
1420
1.listopadu 1420 padl v bitvě proti Husitům pod Vyšehradem Mikuláš z Hasenburga a z Kosti, strýc Vilímův a syn někdy Mikuláše z Budyně roku 1395 zemřelého.
1424/25
zničení Libochovic Husity
1436
5. října 1436 jmenován nejvyšším sudím Mikuláš Zajíc z Hasenburga na Kosti
1446
na libochovické tvrzi na návštěvě Petr Holický ze Štenberka, Jan Smiřický a další u Zbyňka Zajíce z Házmburka
1469
dobývána Budyně (patřící Janu Zajíci z H.) vojskem Jiřího z Poděbrad pod vedením jeho syna Jindřicha knížete Munsterberského a Mikuláše Střely z Rokycan
1507
v uherském Budíně udělil Vladislav Jagellonský městečku Libochovice výsadu na trhy (jarmark, trh, ..) na přímluvu Jana ze Šelmeberka a Zdeňka Lva z Rožmitálu - poručníků nedospělého Jana Zajíce z H.
1527
9.2.1517 Jan VI. Zajíc z H. vystavil obyvatelům Libochovic řemesla krejčovského, soukenického a postříhačského výsadu (vznik cechu)
1541 (1542 ?)
letopočet na věži libochovického kostela, kterou dal postavit Jan VI. Zajíc a kterou ozdobil i svým erbem. Letopočet 1542 nad vchodem do věže u kostela Všech Svatých znamená, že věž tato vystavena je za času Jana III. z Hasenburga, kostel však je mnohem novější. Je také vidět znak pánů z Hasenburga na věži nedaleko okna na přední straně k městu..
1557
Wolf Fuxa odkázal k Božímu domu a na stavbu špitálu chudým v Libochovicích jedno sto kop míšenských, a tyto peníze deponoval u p. Kašpara Smetany (úředníka p. z. Lobkovic), a ten, případě, že by k takové stavbě došlo, směl je zatím účelem použít.
1558
prodej Libochovic Kryštofem Zajícem z H. Lobkowiczům
1560
4.7.1560 (kdysi znamení na mlýně) kamenem z hradiště zabita Anna Lehňovská
7.8.1560 císař a král Ferdinand I. Udělil městečku Libochovice další výsadu - vysazení na MĚSTO; purkmistr, rychtář + 12 konšelů; udělení městského práva; právo pečetit červeným voskem (výsada panského stavu a velkých měst)
Poznámka: Rychtář
případně fojt, šoltýs - zastupoval vrchnost ve správě města či vsi. Často byl rychtářem lokátor, který město ves založil. Rychtářský úřad poskytoval ve městech hospodářské výhody, peněžní renta plynula i z pokut, které město odvádělo vrchnosti. Změna nastala za husitských válek, kdy si rychtu převzala města a udělala z rychtáře dozorce nad pořádkem ve městě. Během konce 15. a počátkem 16. století rychtu postupně vykoupila všechna větší královská města, čímž panovník ztratil dozor nad městy. Radikální obrat znamenalo panování Ferdinanda I. , který jmenoval na dozor nad městy své hejtmany a královské rychtáře, kteří byli jim podřízení.
1567
v pondělí den obětování Panny Marie (t. j. 21. listopadu) daroval Ondřej Ježíšek Božímu domu, stříbrný křížek, jako v aksamitovém měšci jako zástavu knězi Jiřímu Radochovi, za náhradu 2 kopy 44 gr. míšenských; a pokud by zástavu nevyplatil, zůstal by křížek jako zádušní platba kostelu na věčnost
1570
v pátek po Božím Těle koupil pán Jiří z Lobkovic dům v Libochovicích a čtvrt dědiny na Libochovicku ? s osetím Vácslavovi kuchařovy od Reginy Fuxové za 15 kop miš.
Poučná a obšírná je zpráva o konvokaci třebenického a řipského děkanství, konané v Libochovicích dne 18. září 1570. Arcibiskupa tenkrát zastupoval a jednání předsedal děkan litoměřické kapituly Bartoloměj Pičín. Zde se kromě jiného konstatovalo, že v děkanátu třebenickém je uprázdněno 12 a obsazeno a další 8 beneficií, v řipském děkanátu mělo 11 far duchovního správce (faráře nebo pod administrátora), jedna byla uprázdněna a některé fary byly v rukou nekatolíků, budou jak se zde uvádí "sektářů". Proto žádal litoměřický děkan arcibiskupa, aby se chopil všech prostředků k vypuzení "sektářů" a aby přispěl k usmíření svárů mezi kněžími v krají dolního poohří, které dávají pohoršení lidu. A s tím souvisela i nepříznivá děkanova zpráva o stavu duchovenstva. Kromě na nebezpečí bludných názorů upozorňoval děkan Pičín i na četné mravní poklesky duchovních.
23.dubna 1570 zemřela v městském špitále Anna Panešová, panna, ve věku 90 let, pohřbena u sv.Vavřince
1583
5.10.1583prodali libochovičtí konšelé Židům pozemek na zřízení židovského hřbitova
1584
v pátek den sv. Tomáše. t. j. ku konci prosince byl purkmistrem Jan Kanka Pořický, též v roce 1585 ve středu po neděli Exaudi t. j. 5. června.
1585
v sobotu den sv. panny Markéty t. j. 13. července proměnil Vácslav Kunatko svůj statek v Radověsicích s povolením pána Jiřího staršího z Lobkovic na Libochovicích, za statek svého syna Jakuba v Libochovicích s pěti čtvrti dědiny za úřadu purkmistrského Jana Zateckého za jeho přítomnosti, pak Floriana Rakovnického, Jana Kanky, Melichara Tkadlce a Jakuba (Petříka) písaře městského.
1588
v pátek po sv. Marku t. j. 29. dubna Kašpar Smetana (úředník p. Jiřího) a dal městu na stavbu lázně 10 kop miš., k záduši na opravu zdi okolo krchova též 10 kop míš.,
1589
1589 byl primasem Vácslav Kunatko.
"Leta 1589 tato Boží muka ke cti a chvále Boží od ctihodného kněze Jana z Vinoře, faráře v městečku Libochovicích, a slovutného muže Vácslava Kunatky, měšťana a primasa tohož města, nákladem společným jsou postavena byla." – Boží muka u hřbitova. Jelikož dle historie Jezuitského řádu roku 1589 bylo celé město Libochovice obráceno na katolickou víru, předpokládá se, že tato boží muka byla postavena na památku takového obrácení.
Toho samého roku jest zřízen podobný sloup na rozcestí k Vrchu Jeřetínu a do Klapého, tak nazvaná: prostřední Boží muka, který má nápis nyní již docela setřený:
"Leta 1589 tato Boží muka od slovutného muže Melichara Tkadlce, obyvatele města Libochovic, ke cti a chvále Boží jsou postavena byla."
1590
v první pátek v postě t. j. 9. března prodali purkmistr a konšele obecní kovárnu na Radověsické straně za 90 kop miš. Šimonovi kováři.
1591
ve středu den sv. Filipa a Jakuba t. j. 1. května koupil dům Simona žida mezi domem Kašpara Kunce z jedné a domem školním, jenž se jmenoval kaplanka, ze strany druhé, p. Tomáš Rabuský za purkmistra Floriana Rakovnického.Tenkráte byl knížecím hejtmanem na Libochovickém panství Pavel Skorkovský a sice od roku 1690 až do konce roku 1692, následoval pak Jan Jiří Strunc od roku 1693 až do roku 1704, dříve hejtman na Budyňském panství.
1591
Jiří z Lobkowicz udělil městu další výsadu - vzdal se odúmrtí (možnost odkázat majetek ženám, příbuzným,…); osvobození pivovaru od mnohých povinností, přičemž všichni právovárečníci musí být katolíci
Při založení jezuitské koleje v Chomutově ji Jiří z Lobkowicz daroval patronátní právo nad všemi kostely (a školami)
Žádné komentáře:
Okomentovat