Zbývá věřit, že Bůh nestvořil Svět pouze
proto, aby ho vzápětí opustil, ale že mu musel dát nějaký smysl, nějaký osud
všemu co se děje, a my v tom podle něj máme hrát nějakou i třeba
zanedbatelnou roli. To ale
neznamená, že tuto roli musíme bezpodmínečně přijmout.
Ale svým vědomím ji můžeme ovlivňovat, podle toho jak velcí jsme fatalisté. I smrt a život v tomto pohledu potom dávají smysl a
lidé, kteří si často na náhrobní kámen dávají nějaký slavný citát nebo výrok, který vyjadřuje jejich osobnost, to čím v životě byli a také to, čemu věřili nebo to, co pokládali za důležité, jsou ve své podstatě hloupí, k čemu to?
Když zemřel Ježíš Kristus, tak mu místo nějakého citátu
přivalili na hrob velký kámen. O velikonocích si právě připomínáme to, co se
stalo po třech dnech od jeho smrti, a to je jeho vzkříšení. Ano jeho prázdný
hrob mluví více než nějaký citát, protože je důkazem toho, že Ježíš Kristus je
živý. Živý tak, jak ho do svého nitra pouštíme, jak otevíráme branku sama sebe.
A to je tajemství Velikonočního pondělí.
Libochovičák
Žádné komentáře:
Okomentovat